Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

aktualizováno 
Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se podařilo zjistit, které detaily ve tváři nemoc prozradí nejlépe.

Nemoc dokážeme poznat na první pohled | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Letošní chřipková sezona nám začala oficiálně zhruba před měsícem (přesně ve 48. týdnu roku 2017, viz zprávu Státního zdravotního ústavu (v PDF)), a byť je zatím stále mírná a žádnou chřipkovou epidemii nemáme, infekcím se vyhne málokdo z nás. Trávíme mnohem více času v uzavřených prostorách a to je zřejmě hlavní důvod, proč se nemoci přenášejí snáze než během léta.

Ale riziko lze výrazně ovlivnit mimo jiné i tím, že se budeme dobře dívat, s kým svůj čas v interiérech budeme trávit. Nemocné totiž dokážeme poznat už na první pohled s velmi dobrou spolehlivostí - jak asi většina z nás už ví z vlastní zkušeností. Díky studii vydané na začátku letošního ledna v časopise Proceedings of the Royal Society B ovšem máme lepší představu, jak dobří vlastně v této činnosti jsme a které rysy nejspíše nemoc prozradí.

Nemoc lidé poznali i z fotografie

V podstatě šlo o poměrně prostý experiment švédských lékařů, ve kterém dobrovolníci odhadovali zdravotní stav několika desítek lidí na fotografiích. Snímky byly pořízeny při dvou různých příležitostech v rozmezí několika týdnů, vždy dvě hodiny poté, co jim lékaři podali injekci.

Dobrovolníci dostali injekci buď s placebem, nebo s bakteriálním toxinem.

Jednou „subjekty“ dostaly do těla neškodnou dávku fyziologického roztoku, která neobsahovala nic nebezpečného, v druhém případě pak dávku bakteriálního toxinu (endotoxin E. coli), který u nich vyvolal krátkodobou „slabost“ a stav podobný akutní infekci. Efekt ovšem není příliš výrazný, jak můžete posoudit na fotografii pod tímto odstavcem.

Na sebe položené fotografie osmi dobrovolnic z experimentu po dávce...

Na sebe položené fotografie osmi dobrovolnic z experimentu po dávce bakteriálního toxinu (a) a placeba (b). Na základě podobných neutrálních „pasových fotografií“ pak další skupiny účastníků odhadovaly, zda jsou lidé na snímcích zdraví, či nemocní.

Skupina dalších dobrovolníků, která si pak snímky prohlížela, měla u každého předloženého snímku říci, zda je dotyčný nemocný. Neměli přitom mnoho času, na jeden snímek měli maximálně pět sekund. Přesnost i tak byla výrazně vyšší, než by předpokládala náhoda: lidé odhalili ve snímcích více než 60 procent nemocných správně. Samozřejmě přesnost nebyla úplně dokonalá (zhruba v 15 procentech případů označili například zdravé za nemocné), ale rozhodně byla úspěšnost výrazně vyšší, než kdyby šlo jen o náhodu. Navíc připomínáme, že šlo o laiky, kteří měli na pár sekund k dispozici fotografii neznámého člověka pořízenou jen dvě hodiny po „nakažení“.

Když pak další skupina dobrovolníků měla určit, které rysy označují člověka na snímku jako nemocného, ukázalo se, že se řídíme minimálně několika znaky. Na první místě byly zmiňovány bledé rty, statistická analýza odpovědí pak ovšem ukázala, že nejspolehlivějším poznávacím znamením nemoci nebyly rty, ale povislá víčka a bledší pleť. Svou roli hrálo i to, zda se dotyčný zdál unavený, měl zarudlé oči či napuchlý obličej.

Na obecné závěry je brzy

Tato poznávací znamení bychom neměli považovat za univerzálně platná. „Nemocní“ byli vyfotografování jen pár hodin po injekci. Je možné, že u každé nemoci se postupně objeví poněkud jiné příznaky.

Nemůžeme tvrdit, že rozpoznávání funguje u každé nemoci stejně, na to nemáme údaje. Zdá se ovšem, že náš, z evolučního hlediska samozřejmě cenný „radar“ na nemocné je opravdu dobrý a můžeme mu do značné míry věřit. Dokáže poměrně spolehlivě odhalit i velmi nedávno nakaženého.

Existence radaru na nemocného by také mohla pomoci vysvětlit některé naše další podvědomé chování. Z experimentů například víme, že lidé se méně ochotně baví s někým, kdo vypadá nevyspale. Nemusí to být jen tím, že takoví lidé jsou popudlivější a méně příjemní, možná můžeme v jejich únavě vidět i stopy nemoci.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

Nemoc dokážeme poznat na první pohled

Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se...

Japonský astronaut nečekaně „vyrostl“ o devět centimetrů, pak se omluvil

Japonský astronaut Norishige (Norišige) Kanai

Japonský astronaut Norišige Kanai, který v současné době pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, uvedl, že za pouhé tři...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Najdete na iDNES.cz