Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

aktualizováno 
Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se podařilo zjistit, které detaily ve tváři nemoc prozradí nejlépe.

Nemoc dokážeme poznat na první pohled | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Letošní chřipková sezona nám začala oficiálně zhruba před měsícem (přesně ve 48. týdnu roku 2017, viz zprávu Státního zdravotního ústavu (v PDF)), a byť je zatím stále mírná a žádnou chřipkovou epidemii nemáme, infekcím se vyhne málokdo z nás. Trávíme mnohem více času v uzavřených prostorách a to je zřejmě hlavní důvod, proč se nemoci přenášejí snáze než během léta.

Ale riziko lze výrazně ovlivnit mimo jiné i tím, že se budeme dobře dívat, s kým svůj čas v interiérech budeme trávit. Nemocné totiž dokážeme poznat už na první pohled s velmi dobrou spolehlivostí - jak asi většina z nás už ví z vlastní zkušeností. Díky studii vydané na začátku letošního ledna v časopise Proceedings of the Royal Society B ovšem máme lepší představu, jak dobří vlastně v této činnosti jsme a které rysy nejspíše nemoc prozradí.

Nemoc lidé poznali i z fotografie

V podstatě šlo o poměrně prostý experiment švédských lékařů, ve kterém dobrovolníci odhadovali zdravotní stav několika desítek lidí na fotografiích. Snímky byly pořízeny při dvou různých příležitostech v rozmezí několika týdnů, vždy dvě hodiny poté, co jim lékaři podali injekci.

Dobrovolníci dostali injekci buď s placebem, nebo s bakteriálním toxinem.

Jednou „subjekty“ dostaly do těla neškodnou dávku fyziologického roztoku, která neobsahovala nic nebezpečného, v druhém případě pak dávku bakteriálního toxinu (endotoxin E. coli), který u nich vyvolal krátkodobou „slabost“ a stav podobný akutní infekci. Efekt ovšem není příliš výrazný, jak můžete posoudit na fotografii pod tímto odstavcem.

Na sebe položené fotografie osmi dobrovolnic z experimentu po dávce...

Na sebe položené fotografie osmi dobrovolnic z experimentu po dávce bakteriálního toxinu (a) a placeba (b). Na základě podobných neutrálních „pasových fotografií“ pak další skupiny účastníků odhadovaly, zda jsou lidé na snímcích zdraví, či nemocní.

Skupina dalších dobrovolníků, která si pak snímky prohlížela, měla u každého předloženého snímku říci, zda je dotyčný nemocný. Neměli přitom mnoho času, na jeden snímek měli maximálně pět sekund. Přesnost i tak byla výrazně vyšší, než by předpokládala náhoda: lidé odhalili ve snímcích více než 60 procent nemocných správně. Samozřejmě přesnost nebyla úplně dokonalá (zhruba v 15 procentech případů označili například zdravé za nemocné), ale rozhodně byla úspěšnost výrazně vyšší, než kdyby šlo jen o náhodu. Navíc připomínáme, že šlo o laiky, kteří měli na pár sekund k dispozici fotografii neznámého člověka pořízenou jen dvě hodiny po „nakažení“.

Když pak další skupina dobrovolníků měla určit, které rysy označují člověka na snímku jako nemocného, ukázalo se, že se řídíme minimálně několika znaky. Na první místě byly zmiňovány bledé rty, statistická analýza odpovědí pak ovšem ukázala, že nejspolehlivějším poznávacím znamením nemoci nebyly rty, ale povislá víčka a bledší pleť. Svou roli hrálo i to, zda se dotyčný zdál unavený, měl zarudlé oči či napuchlý obličej.

Na obecné závěry je brzy

Tato poznávací znamení bychom neměli považovat za univerzálně platná. „Nemocní“ byli vyfotografování jen pár hodin po injekci. Je možné, že u každé nemoci se postupně objeví poněkud jiné příznaky.

Nemůžeme tvrdit, že rozpoznávání funguje u každé nemoci stejně, na to nemáme údaje. Zdá se ovšem, že náš, z evolučního hlediska samozřejmě cenný „radar“ na nemocné je opravdu dobrý a můžeme mu do značné míry věřit. Dokáže poměrně spolehlivě odhalit i velmi nedávno nakaženého.

Existence radaru na nemocného by také mohla pomoci vysvětlit některé naše další podvědomé chování. Z experimentů například víme, že lidé se méně ochotně baví s někým, kdo vypadá nevyspale. Nemusí to být jen tím, že takoví lidé jsou popudlivější a méně příjemní, možná můžeme v jejich únavě vidět i stopy nemoci.

Autor:


Nejčtenější

Vdechl život zapomenuté technologii, na jeho hodiny je pořadník

Moderní digitrony jsou nádherným designovým prvkem.

Historická technologie ve zcela moderním precizním provedení. Digitronové hodiny „Nixie Clock“ Dalibora Farného slaví...

Tři sestry postmoderních válek popisuje antropolog Radan Haluzík

Tři sestry u kořene masové mobilizace postmoderních válek: vypjaté emoce,...

Proč šel soused do války? A proč jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné vesnici staví obrovské vily jako...



Obludná Škoda RSO z Mladé Boleslavi se nepovedla, navrhl ji Porsche

Vojenský tahač Škoda RSO (Radschlepper Ost) vyráběný v letech 1942 až 1944

Ne vše, na co sáhl génius Ferdinand Porsche, se povedlo. Ukázkovým příkladem je těžký kolový dělostřelecký tahač, který...

Prehistorický Google Earth. Zjistěte, kde byste byli před miliony let

Ancient Earth

3D mapa naší planety inspirovaná glóbem Google Earth vás zavede do minulosti. Projděte si jednotlivá historická období...

Eurotank bude německo-francouzský hybrid. Demonstrátor už jezdí a střílí

EMBT je hybrid mezi tanky Leopard 2 a Leclerc

Až 5000 tanků v hodnotě 75 miliard eur by měly dle německých prognóz nakoupit v příštích 20 až 30 letech evropské...

Další z rubriky

Vědci stáhli studii o prospěšnosti středomořské diety. A pak ji potvrdili

Ilustrační snímek

„Středomořská strava“ je sice nadužívaný pojem, na druhou stranu jde o jednu z těch z mála „diet“, u které máme alespoň...

Může „mina“, ve které udeří stovky pístů naráz, vyrábět elektřinu?

Fúzní zařízení společnosti General Fusion

Společnost General Fusion chce vyvinout a prodávat zcela nový zdroj elektřiny. Plánuje k tomu využít velmi nezvyklý...

Přednáška: Jak a kde hledat ve vesmíru život?

Soustava radioteleskopů VLA (Very Large Array) na pláních sv. Augustina v Novém

Jaké jsou vyhlídky na nalezení života mimo Zemi? Najdeme dříve my cizí civilizace, nebo najdou ony nás? A jak je to s...

Najdete na iDNES.cz