Konference s názvem Czech Internet Forum se, podobně jako loni, konala ve čtvrtek v konferenčním centru City na pražském Pankráci. Celodenní setkání lidí ať tak či onak spjatých s českým internetem provázela ne-zcela-formální a uvolněná atmosféra.
Byznys ve věku Web 2.0
Zvláště to platilo o workshopech. Já jsem byl na tom prvním, který vedl Jan Makovička, a zabývali jsme se v něm problematikou komerčního využití Web 2.0 služeb. Nebo naopak problémy, které může internet, jehož obsah je bez bariér tvořen prakticky kýmkoli, přichystat podnikatelům - například skrze očerňující stránky, které se ve výsledcích vyhledávačů objeví ve spojení s jejich jménem. V době, kdy je konkurence (zejména u e-shopů) vzdálená několik kliknutí, to může být významný problém.
Jaký je závěr? Nezáleží ani tolik na tom, co prodáváte, ale jak to prodáváte. Internet vám také může poskytnou nástroje na velice přesné cílení reklamy na vaše potenciální zákazníky. To, co je ještě etické nebo technicky proveditelné, a co už je spíše orwelovská vize a sci-fi, se stalo předmětem bouřlivé debaty. Může nějaká společnost využít informace, které o vás má, k tomu, aby vám podstrčila reklamu? Děje se to už? Kde je hranice? A jde z on-line chování uživatele usuzovat na jeho chování v jiných aspektech?
Osobně se domnívám, že statisticky lze toto cílení provést díky statistice a pravděpodobnostním ukazatelům, které vedou k určité měřitelné akci (tzv. konverzi, většinou nákupu). Jiní jsou naopak toho názoru, že takové cílení bude v praxi neefektivní. Zajímavější je pro provozovatele (nejen) e-shopu chovat se ke svým klientům tak, aby oni sami byli advokáty dané firmy/značky/produktu. Však to sami znáte, na některé výrobky prostě nedáte dopustit. Týká se to jen značek, nebo třeba i konkrétních prodejen? (v diskuzi prosím pište obecně, žádné reklamy)
Média a mobilní internet
Téměř nikdo již nepochybuje o tom, že mobilní internet bude za pár let významným prostorem. Shoda ovšem nepanuje ohledně uchopení tohoto prostoru. Zatímco někteří prosazují oddělení mobilního internetu od toho "normálního" (přístup "oplocená zahrada"), jiní věří, že bude pouze potřeba přizpůsobit některé současné služby pro specifické možnosti přenosných zařízení.
V panelové diskuzi se zástupci mobilních operátorů i médií. Zatímco například ředitel iDNES.cz Jaroslav Kábele jasně řekl, že nejdůležitější a prvotní bude kvalitní obsah, jiní kladou důraz na zařízení, se kterým se na mobilní internet bude přistupovat, či monetarizaci (zpeněžení) mobilního přístupu. Debatovalo se také o budoucnosti technologie WAP, do níž mnozí z velkých hráčů investovali a investují nemalé prostředky, ačkoli moderátor diskuze Jiří Petrka jej označil za neúspěšnou technologii.
Byznys modely na internetu
Trochu škarohlídsky vyzněla přenáška Michala Berga o současných byznys modelech na internet. Ve své prezentaci nadhodil, že vlastně internet s pořádnými vlastními modely nepřišel, a pořád opakuje staré "levně koupím, draze prodám". V diskuzi pak připustil, že PPC nebo PPL modely začínají tvář on-line marketingu proměňovat.
Zdůraznil také, že internet představuje velký tlak na inovace a konkurenceschopnost - "je skutečně těžké prodávat to, co vaše konkurence nabízí zdarma." Na závěr uvedl zlatou poučku Paula Grahama: "Make something people want." (Udělejte něco, co lidé chtějí.)
Média a internet
Mediální mapa se proměňuje, sdělil nám Petr Bednář z Global Inspiration. Jeho předobědový příspěvek se sestával takřka výhradně z grafů a faktů. Populace v ČR stále dává přednost televizi (3:03 hodiny denně) před internetem (průměrně 1:21 hodin denně). On-line je alespoň jednou měsíčně 4,23 milionu Čechů, denně je jich na netu 2,3 milionu.
Komunity na internetu a jejich komerční potenciál - na této panelové diskuzi se ukázalo, že provozovatelé komunitních služeb (zde eStránky a LibimSeTi) nechtějí zveřejňovat údaje statistické povahy týkající se jejich velikosti a rozvrstvenosti. Inzerenti je ale prý mají k dispozici. Ukázalo se, že komerční využití komunit je složitější problematika a zatím není jasné, kterým směrem se bude ubírat.Možná něco napoví zahraniční Facebook, který nyní spustil nový systém reklam.
O své kariéře editora čtenářských blogů hovořil Adam Javůrek z Respektu, kde spouštěl a staral se o projekt blogů. Pochválil, že se média nebojí přesahu blogů do tištěných materiálů (ačkoli kvůli rozsahům obvykle nemohou publikovat ty nejkvalitnější). Zdůraznil potřebu jasných pravidel i individuálního přístupu k bloggerům. Zmínil, že čtenářské blogy fungují třeba i jako farma novinářů pro tištěné médium. Naopak novinářské předsudky vůči blogům byla věc, kterou médiím Javůrek vytknul. A důležitá věc: člověk by prý neměl dělat editora blogů příliš dlouho.
Je papír mrtvý?
Jiří Hlavenka se svými bohatými vydavatelskými zkušenostmi nasadil brouka do hlavy všem, kdo čtou nebo dokonce vydávají tištěný odborný časopis: "Za jak dlouho print vymře?" Jeho osobní odhad je dvacet let. Do té doby bude on-line a tištěný odborný magazín existovat vedle sebe, a o této rivalitě (nebo dualitě) se dále diskutovalo. Podle Hlavenky získávají on-line média neúměrně méně financí z reklamy (uvedl číslo až 700 krát méně za stejný počet shlédnutí reklamy).
Internet není všechno
Příjemným překvapením (pro někoho možná nepříjemným zjištěním) na závěr konference byla prezentace Jana Herzmanna (Factum Invenio), ve které se nás přednášející pokusil usadit z internetových výšin zpátky na zem. "Přeceňujeme význam internetu!" uvedl s odkazem na fakt, že pouze miliarda lidí má k netu přístup. I ti, kteří internet používají, na něj málokdy přenášejí tolik svých aktivit, jak by se mohlo zdát.
"Technologický pokrok táhnou špičky," uvedl Herzmann s tím, že to přispívá k rozevírání nůžek. To, že programátoři webových aplikací vytvořili on-line nástroj, neznamená, že jej bude chtít většina lidí používat. Nebo že toho budou vůbec schopni. Dochází tak k diskriminaci na základě sociálního postavení, věku, schopností i vzdělání. Konkrétně: "Téměř polovina české populace starší patnácti let nemá kudy dovnitř, tedy nemají přístup na internet z domova." A plných 70 % neuživatelů internetu nemá ani zájem se s ním blíže seznámit.
Dalším omezením je důvěryhodnost dat na internetu, důvěra v upřímnost neznámých autorů, s jejichž výtvory se na webu setkáváme. "Nesměřujeme k tomu, že spadneme do známé pasti 'myslíme, že víme'?"
Jaké řešení Herzmann navrhuje? Především vyvíjet nové, méne diskriminující technologie (ženy v sále nejspíše nelibě nesly, že je přednášející s nadsázkou označil za 'osoby s nižší schopností algoritmizace'). Podle něj je typickou technologicky hendikepovaou osobou evropská důchodkyně, protože její okolí on-line svět využívá, jen jí je cizí, a je tak diskriminována v absolutní i relativní rovině.
Hendikepující je i současné rozložení majetku ve světě, děvče z afrického venkova nejenže na internetu není, ale ani jí to nezajímá, protože má starosti existenčního rázu. Rýpnul si i do politiků - ti by podle něj neměli "postrkovat vlak", ale spíše "nastavovat vyhýbky." Vítá prý projekty typu OLCP a zdůrazňuje, že jich musí být mnohem více, a to na všech úrovních.
Jsem rád, že tyto realistické výroky zazněly, aby nám pomohly najít hranice mezi on-line životem a tím skutečným životem. Přednáška vzbudila v sále plném "e-optimistů" zaslouženou pozornost a ke konci konference nás tak snesla z vizí Světa 2.0 zpátky na zem. Dobře nám tak.
Odkazy:
-
Všechny prezentace ke stažení (Lupa.cz)
