A co takhle nějaká ostrá škrabka, kterou by měla tramvaj přidělanou vpředu před pantografem? Vyhřívání je podle mě nereálné. Také by mohl být pantograf nějaký vibrační. Nebo na stožárech může být nějaký klacek, který před projetím tramvaje do toho drátu zespoda pořádně řízne a tím náledí opadne. Sakra, já mám tolik nápadů, kde se mám hlásit?

zkuste to u okénka č. 3 na nádraží v Kolíně. ;-)

Takové dotazy chodí do redakce?? Spíš bych napsal buď do školy, kde se učí elektrotechnika, nebo do nějaké firmy zabývající se tímto oborem.

Stačí zajít na nejbližší střední odborné učiliště elektrotechnické - vynalézáme znovu kolo, odmrazování vedení průchodem elektrického proudu se běžně používá, určitě by to zájemci i nalistovali v učebnici.

Tak to tedy naprosto a zásadně nesouhlasím.

Vedení VN A VVN se proudem námrazy zbavují běžně, není to tedy nic zvláštního ani extrémně energeticky náročného.

Dále P = U * I, to ano, ale U není napětí pracovní, ale ztrátové, takže lépe je psát P = R * I * I, kde I není žádný extrémní proud, ale je to jmenovitý proud troleje zvýšený max. o pár procent, PROTOŽE TAKHLE SE TO DIMENZUJE - viz výpočet jmenovitého proudu vedení, látka středního odborného učiliště elektro bez maturity, výpočet na oteplení a na úbytek napětí a to co vyjde větší pak použijete jako průžez vodiče.

Tj někdo z dopravního podniku si tu hledá alibi proč to tak nemohli udělat.

Rozmrazovací napětí může být na jiném okruhu než pracovní napětí, tj. jste schopni odmrazovat, pokud použijete oddělovací transformátor, i trolej pod napětím 20 kV s použitím rozmrazovacího napětí 200V a proudu 100A.

CHCET HLEDAT ZPŮSOBY, NE VYMÝŠLET DŮVODY PROČ TO NEJDE - zvlášte pokud kvůli námraze máte výluku, pak není problém trolej odpojit a pro rozmražení použít provizorní mobilní genterátor a propojit to ručně.

A jak veliký kamion na ten "provizorní mobilní generátor" máte? Sice je váš výpočet relativně správný, ale úvaha zcela zcestná. Potřebujete ten drát troleje ohřát bratru o nějakých 5 - 10 stupňů po dobu tak půl hodiny aby to mělo smysl a po růjezdu vlaku ten ohřev opakovat, takže 100A bude sotva stačit při průřezu nějaký 120mm2 mědi u vlaků a možná stačit  při průřezu 80mm2 bronzu u tramvají. Navíc jste si jistý že to opravdu jde na tu trolej jen tak připojit? Já se obávám že ne, že by se museli nejdříve provést úpravy v měnírnách.

A za dvacet minut je to zaledované zas... K tomu, aby se zahřál trolejový drát je potřeba proud v řádu tisíců ampér. Jednak to musí zvládnout měnírna (což neumí, musela by se komplet překopat) a druhak to musí zvládnout její napájení. U toho je maličkatý problém: Velkoodběr má nasmlouvané nějaké množství energie, které se zavazuje odebrat. Jeho překročení je možné, ale pekelně drahé.

Když to řekneme takhle: 1,2 MW odběr, a to na každém úseku troleje, v síti DPP jich bude necelá stovka. A ten odběr bude spínaný nepravidelně, navíc rázově. To by měli na ČEPSu radost, ČEZ Distribuce by skákala metr do výšky. Dost možná by se i nějaké to trafo rozprsklo smíchy.

Na železnici by to bylo ještě lepší. Obzvlášť na 25 kV části. Tam by byl potřeba proud taky kolem 2000 A, takže výsledný odběr 50 MW plus mínus Airbus*. Tohle je připojené přímo do sítě ČEPSu a myslím, že by kluci měli sakra napilno, aby jim to nerozhodilo komplet celou síť, čímž by nastal blackout. 

*) Autobus je moc malý.

Tak odmrazovat to na 25kV by byl samozřejmě nesmysl. Nejlepší je úsek zkratovat a regulovat napětí tak, aby tam tekl dostatečně velký proud. To ale znamená přepojit vedení z 25kV na nějaké nižší. Asi se to nevyplatí.

osobně bych to řešil ifrazvukem....

Na elektrotechnice (zejména pak energetice) je nejkrásnější, že ten kdo by chtěl její zákonitosti porušovat, je dříve či později těmito zákonitostmi eliminován. Někdy tiše a nenápadně, někdy za hlasitého křiku, někdy dokonce i za doprovodu dech beroucích (he, nejen dech...) světelných efektů. Každopádně pak už svoje omyly nešíří. Škoda, že to takhle nefunguje i jinde

JJ, silnoproudař se hol musí učit z cizích chyb. Většinou totiž nedostane šanci, aby se poučil z vlastních chyb. Vědomí, že udělal chybu, je mrtvému nanic.

Lidem dva dny, během několika let, nejede vlak, případně tramvaj a je z toho katastrofa. A co kdyby vypadly sítě a nešel internet? Apokalypsa 

to ne, ale ne nadarmo se říká, že společnost od anarchie dělí tři chody jídla.

pokud je nejjednodužší zpusob odstranění ledu hrubá síla, co brání na trolej umístit zařízení, ktere led během jízdy oklepává? Neco na principu rohadky a západky ...

O tom je něco v článku napsáno.

Ono lidem neuškodí jít občas pěšky. Budou se na tuto námrazu vymlouvat ještě v červenci.

Když člověk jde systémem země–země (kvůli ledovce, ne kvůli ebrietě), neshledávám pěší chůzi zrovna zdravou .

Co kdyby se ledovka drtila jakýmsi rotujícím ozubeným kolem (místo zubů by tam byly ostrý břity) ? Viz obr.

http://oi57.tinypic.com/10d8mx1.jpg

Břity by samozřejmě byly po celým obvodu kola, nechtělo se mě to kreslit.

To taky zní celkem zajimavě, ale muselo by se to ošetřit tak, aby to neponičilo ostatní zařízení co je na troleji.