Před nějakou dobou vypadaly obrázky v novinách dost podobně.

Překvapuje mě, že tvar jednotlivých čtverečků nemá rotační ekvivalenty. Dá se předpokládat, že při příjmu se musela dělat rotační korekce, takže to nešlo zautomatizovat. Škoda. S šestadvaceti možnostmi na byte by šlo docela kouzlit.

Vzpomínám si jak jsme v devadesátých letech zkoušeli stejným způsobem "naskenovat" fotku v programu Malování. V Copycentru jsem si nechal nakopírovat milimetrový papír (mřížku) na průhlednou folii (měli tam takový A4 papír s prilepenou fólií jako desky) na kterou to natiskly. Do toho jsem vložil obrázek a švárovi jsem diktoval přibližné barvy čtverečků (pixelů) které vkládal do Malování v režimu lupa, kde byla pixelová mřížka.

Po dvou hodinách úmorné práce byl výsledek nevalný. :D

Diktoval jste to švárovi v odstínech šedi nebo v RGB?

Přenos obrazu na dálku fungoval v Rusku už v 16. století. Ivan Pavlovič Malenkov přenšel obraz i na vzdálenost 200 metrů a to dokonce i s rámem.

To vás ten můj mínus opravdu tak bolí?

Zde je vidět, jak byla dřív drahá technologie a levná lidská práce.

zajímavý

Dobrý článek, takových víc.

To bylo taky v nějakým díle seriálu o tom kanadském detektivovi v 19 století, ne?

Ano, Případy detektiva Murdocha, 5. epizoda 4. řady.

Velmi povedená zápletka, kde potřebují identifikovat potencionální podvodnici a vražedkyni, jejíž jediná fotografie se nachází u policie v Evropě (Británie nebo Francie). Už nevím, proč, ale nemohou si dovolit čekat, až fotografie přijde poštou (asi na podezřelou nic jiného nemají a nemohou ji držet zadrženou déle než pár dní).

Nepodařilo se mi dohledat, kdy se ten díl odehrává, ale podle mě to bude rok 1899 nebo 1898 (protože v 5. řadě slaví příchod roku 1900). V seriálu tu metodu vymyslí Murdoch a diskretizaci i reprodukci obrazu tam dělají ručně.

Přitom metody chemicko-mechanické reprodukce obrazu byly tehdy již známy - Alexander Baine se zabýval reprodukcí znaků (princip faxu) a roku 1846 patentoval "Electric Printing Telegraph" a Giovanni Caselli zavedl první komerční linku "pantelegrafu" mezi Paříží a Lyonem roku 1865.

Mně to připadá jako teoretický nápad anebo návod maximálně tak pro nějaké nadšence.

Problém vidím zejména v čase. Ne při telegrafování, protože telegrafisté byli v rychlém přenosu cvičeni, ale v kódování pixelů do toho písmenkového kódu a potom opačně v převodu, čtení telegrafní pásky a v převodu těch teček a čárek zase v pixely. Dostatečně rychle, aby to bylo použitelné bez vysokých nákladů na čas a mzdy specialistů zpracovávajících ten obraz, to dokáže až dnešní doba za pomocí procesorů.

Pokud to není apríl, mám totiž pocit, že si autor plete telegraf a telefon. Respektive při použití telegrafní linky se pixely musely zdlouhavě kódovat, protože charakter telegrafního provozu byl defakto digiální - kódy z nul a jedniček. Zatímco při použití telefonní linky už tehdejšími technickými prostředky, prvními elektronkami a fotobuňkami, šlo obraz snímat, přenášet a tisknout online, protože provoz telefonní linky v té době a ještě dlouho potom byl analogový.

Viz belinografie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Telefotografie

Ne, autor opravdu myslel telegraf - proč by jinak řešil kódování do morseovky? Jinak už od cca 1865 se ve Francii a na pár dalších místech používal pantelegraf, zařízení, které mohlo přenášet a tisknout obrázky přes "telegrafní" linku, ovšem automaticky a bez morseovky. Používalo se údajně hlavně na ověřování podpisů v bankách.

Fuj, to jsem se lekl toho čupakábry na obrázku.