Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se vyrábějí světla pro Prahu. Unikátní fotoreportáž

aktualizováno 
Dnešní osvětlení Prahy připomíná hvězdné nebe. Stejně jako na obloze září v metropoli světla různých barev a tvoří nádherné obrazce. Na pražské lampy jsme si posvítili v unikátní fotoreportáži.

Repliky historických sloupů se vyrábějí ve slévárnách v Pilníkově. | foto: Rosťa Jančar, Rosťa Jančar,  Technet.cz

V pražských ulicích dnes dominují moderní vysokotlaké sodíkové výbojky s typickým žlutým, téměř monochromatickým světlem, přechody pro chodce ozařují bílou barvou metalhalogenidové výbojky a na královskou cestu se začíná vracet měkké bílé světlo plynových lamp.

Praha do poloviny 19. století používala veřejné osvětlení pouze k slavnostním účelům. Tehdy se k osvětlení města používaly převážně ohně. Poprvé se pravidelně rozsvítily plynové lampy v Praze dne 15. září 1847, den před narozeninami Ferdinanda I. Dobrotivého. Ulice ozářil žlutý plamen svítiplynu. Zároveň se v tento den začaly psát dějiny českého plynárenství. Podrobně se věnujeme tématu v reportáži: Před 160 lety se Praha rozsvítila. Ale lidé se báli

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze

V pražských ulicích dominují moderní svítidla, i když v historickém centru tak na první pohled nevypadají. Zde můžete až na výjimky spatřit repliky historických svítidel, které mají moderní prachotěsnou konstrukci, která zabraňuje pronikání prachu a špíny dovnitř svítidla. Lucerny se pak například nemusí tak často umývat, což snižuje náklady na údržbu.

Jak se vyrábějí lampy pro Prahu

Repliky historických sloupů, patic a svítidel se odlévají ve Slévárně a strojírně, a. s., v Pilníkově nedaleko Trutnova. Ve dvou kupolových pecích se vyrábí šedá litina, ze které zde vyrábějí mnoho krásných odlévaných věcí. Kromě sloupů a svítidel zde odlévají také tradiční litinová umyvadla, rámy do klavírů a pianin, schodiště a dokonce i litinové balkóny. Pokud si chcete prohlédnout městský mobiliář ze zdejší slévárny, stačí zajet na pilníkovské náměstí, kde je instalován. Pokud je to pro vás daleko, tak se také nachází hlavně v centru metropole. 

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
V jedné peci se v daný den taví a na druhé se opravuje po tavbě vyzdívka. Konstrukcí se jedná o studenovětrné kupolové pece o průměru 700 milimetrů.
 
Pec se nejprve naplní 450 kg koksu. V 11 dopoledne se zapálí a půl jedné se začíná vsázkovat. Po naplnění pece vsázkou se začne do pece vhánět vzduch. První odpich je ve dvě odpoledne (levá fotografie). Z pece vyteče tavenina o teplotě kolem 1300 °C žlábkem a naplní licí pánev (vpravo). Po jejím naplnění se pec uzavře grafitovou zátkou.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Licí pánev s litinou převeze portálový jeřáb k připraveným formám, do kterých se nalije. Na fotografiích postupně sledujete cestu litiny do licí pánve, odlévání do formy, pohled na litinu se struskou v nádobě a formu po lití.

 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Proces lití končí v pět odpoledne. Odlitky chladnou ve formách do desáté večer a během noční směny se provádí jejich vyklepávání z forem. Na odlitcích zůstávají ještě zrnka písku z formy. Proto následuje otryskání, při kterém se zbavují zbytků formovacího písku. Ranní směna odlitky obrousí do konečné podoby. Tímto postupem se mezi námi objeví krásné odlitky, které po dalších úpravách lze vidět v ulicích Prahy i jiných historických měst.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Během plnění licí pánve se sleduje složení litiny pomocí přístroje, který provádí termickou analýzu taveniny. Během lití se sleduje její teplota. Na fotografiích sledujete zahřátí měřicí nádobky (levý záběr) a následný odběr taveniny pro měření(pravé foto).

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Tavenina se nalije do měřicí nádobky. Po uplynutí dvou minut se na displeji zobrazí důležité hodnoty, které určují kvalitu litiny. Především se jedná o obsah uhlíku a křemíku.

Co tvoří vsázku kuplové pece

 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Jako vsázka se používá koks (levé horní foto), housky surového železa (pravé horní foto), zlomková litina (pravé dolní foto), kupolový šrot (vzniká při odlévání), takzvaný železniční šrot (foto v galerii) a vápenec na strusku (pravé dolní foto).

Co slouží pro výrobu forem

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Pro výrobu pískové formy se používají dřevěné a hliníkové modely a také modely vyrobené z materiálu na bázi pryskyřice. Na fotografiích vidíte modely sloupů. Formuje se převážně ručně v dopoledních hodinách. Formovací písek obsahuje bentonitové směsi.

Jak vypadají některé části lamp

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 
Při odlévání sloupu je ve formě trubka, která slouží např. pro vedení plynu do svítidla.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Při odlévání sloupu je ve formě trubka, která slouží např. pro vedení plynu do svítidla

Rozsvěcuje se osvětlení ulic v Praze jako ve filmu Obecná škola?


160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Na fotografiích vidíte stejnou ulici v blízkosti oblíbené Švejkovy hospody U Kalicha.

Filmaři milují vytváření mýtů o čemkoli. Ve filmu Obecná škola vytvořili téměř dokonalý mýtus o rozsvěcování Prahy. Snad všichni známe scénu, ve které tatínek zapnutím relativně nenápadného vypínače v elektrárně rozsvítí metropoli. Záběr byl pořízen speciální kamerou. Při jeho pozorném sledování si můžete všimnout, že světlo se zapíná nejprve v centru a pak se ve vlnách rozsvítí další a další lampy, jako kdyby k nim právě dotekl proud. Pokud by se dnes používal tento princip, tak by lidově řečeno došlo k vyhození pojistek v elektrárně. Na obranu filmařů uvádíme, že se pražské elektrické lampy skutečně rozsvěcovaly centrálně stejně jako plynové.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Nuselský most vypadá v nočním osvětlení mnohem více sexy než ve dne.

Na legendárních filmových záběrech je vidět zrychlený skutečný postup. Při zapínání světel je Praha rozdělena na tři oblasti (centrum, střední okruh a vnější okruh), které se zapínají v šestiminutových intervalech. Nejprve se zažehne světlo v úzkých uličkách centra, které potemní nejdříve. Po 6 minutách přijde na řadu druhý okruh, ve kterém jsou širší ulice. Nakonec po dalších šesti minutách rozsvítí lampy posledního, třetího okruhu s převažující sídlištní zástavbou.
Pokud jste při stmívání venku, můžete si všimnout toho, že jednotlivé ulice téže oblasti se také rozsvítí v časových rozestupech, které jsou ale mnohem kratší. Musíte vzít v úvahu, že se zapíná relativně velký příkon. Současné zapnutí celého velkoměsta by mohlo způsobit tak velký proudový náraz, že by mohla zkolabovat rozvodná soustava.

Jak vypadá dnešní "táta Svěrák"

Na území hlavního města se nachází kolem 136 tisíc svítidel, které zapíná cca 1 450 zapínacích bodů. Po jednoduchém výpočtu zjistíte, že jeden zapínací bod obsluhuje průměrně 94 lamp, což představuje spínaný příkon nejméně 6,5kW (pokud je ve svítidle 70W výbojka).
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Zapínací bod řídí jednoúčelový počítač. V něm jsou naprogramovány časy zapnutí a vypnutí pro každý den zvlášť na dobu životnosti zařízení (levé foto). A k čemu slouží bílá krabička na pravé fotografii? To je přijímač rádiového signálu z  Frankfurtu nad Mohanem, který vysílá přesný čas DCF77 na dlouhé vlně o nosné frekvenci 77,5kHz. Možná máte doma DCF hodiny, které se samy seřizují právě podle tohoto signálu.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Na fotografiích sledujete podvečer na Václavském náměstí, kdy již ulice osvětlují lampy.

Dříve se osvětlení ulic zapínalo centrálně, a to jak plynové lampy tlakovou vlnou z plynárny, tak i elektrické lampy. 

Plynové osvětlení postihl útlumový program a přestavba na elektrické výbojky. Poslední klasická plynová lampa zhasla v roce 1985 a první moderní se rozsvítily po sedmnáctileté přestávce v říjnu 2002.

Přes den v kabelech veřejného osvětlení neteče el. proud. Při výkopových pracích dělníci měří kabely, aby zjistili, které se používají. Ty od osvětlení se jeví během dne jako nepoužívané, protože nejsou pod napětím. Tak je dělníci s klidným svědomím přeruší, což se dělo dříve stejně jako dnes. Při překopnutí kabelu je ale v současnosti postiženo poruchou mnohem menší území než v dobách centrálního zapínání. Místo poškození se také snadněji najde.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Osvětlení zabudované v zábradlí u stanice metra Vyšehrad

Pak se zkoušelo rozsvěcování pomocí spínacích hodin. Na nich se musel čas spínání ručně nařizovat. Vzhledem k množství spínacích bodů se jednalo o nákladné řešení, jen na seřizování hodin bylo zapotřebí zaměstnávat mnoho pracovníků.
Dalším, z dnešního pohledu nevyhovujícím řešením byly fotobuňky. Stačilo, aby na ně dopadly paprsky z dálkových světel automobilu a část města byla potmě. Proto se čidla začala dávat na chráněná místa např. na střechu kotelny, kde byla odstíněna od reflektorů aut. Jenže toto řešení vyhledávali kluci s baterkami. Když na fotobuňku posvítili, ulice pohasly...

Osvětlení památek se spíná po staletích

Pokud jste byli v podvečer na Václavském náměstí, určitě jste si všimli, že prostor je osvětlen, ale Národní muzeum je ve tmě. Později je ovšem nasvíceno. Jak se tedy osvětlují pražské památky? 
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Zároveň s prvním pásmem se začíná osvětlovat to, co bylo postaveno v desátém století, např. Vyšehrad (levá fotografie). Po třech minutách přijde na řadu jedenácté století, po dalších třech minutách dvanácté a tak se postupuje až do dvacátého století. Proto se nasvětlení Národního muzea (obr. vpravo) zapne o půlhodinu později než okolní lampy. Ideální místo pro sledování osvětlení hlavního města se hledá obtížně. Znalci systému tvrdí, že je to Petřínská rozhledna.

 Jak se provádí údržba
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Správu a údržbu veřejného osvětlení v Praze provádí firma ELTODO-Citelum. Její vozidla objíždí každou noc části hlavního města tak, aby osádka zkontrolovala vizuálně každé svítidlo jednou za šest týdnů. Pokud objeví jednoduchou závadu, tak ji montér na místě opraví. Při závadě, kterou montér na místě neopraví, si osádka zapíše číslo stožáru nebo svítidla.
Např. nefunkční výbojku přijede na druhý den vyměnit vysokozdvižná plošina. Nejprve se zajistí statika vozidla vysunutím hydraulických noh.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze  160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Ze zásobníku na boku vozidla montér vyjme novou výbojku, vystoupí na plošinu a vydá se ke svítidlu.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Moderní osvětlovací tělesa mají bezprašnou konstrukci. Výbojka se dá snadno vyjmout i s objímkou, takže vlastní výměna je rychlá.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
V pravidelných intervalech se provádí pravidelná údržba svítidla, která spočívá např. ve výměně výbojky, dotáhnutí šroubů, přetěsnění patice u sloupu tmelem, očištění a nakonzervování svorkovnice. Součástí této kontroly je i prověření mechanické pevnosti stožáru.

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Ve spínacím bodě, který vidíte na pravé fotografii, je možné zapnout ručně osvětlení. Obnova nátěrů probíhá v pravidelných intervalech podle předem stanoveného plánu.

Vychutnejte si krásu kandelábrů, patic a lamp

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze





Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.