Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se vyrábějí lyže. Dřevo ničím nenahradíš

aktualizováno 
Na dobrou lyži potřebujete především dobře proschlé dřevo a pořádné lepidlo. Podívejte se s námi do zákulisí české továrny, která vyváží lyže do celého světa.

Slepené polotovary lyží před začištěním a opracováním | foto: Matouš Lázňovský, Technet.cz

Jen 600 metrů nad mořem ležící Nové Město na Moravě dnes rozhodně není úplně nejpopulárnější českou lyžařskou destinací, ale historii má v tomto ohledu velmi bohatou. A v českých poměrech je ještě významnější jeho tradice výroby lyží.

První výrobny se tu objevily už na konci 19. století. V roce 1956 tu vznikla střední i starší generaci povědomá továrna a značka Artis, která například v 60. letech využila jako první na světě při výrobě běžeckých lyží sklolamináty. V 90. letech se bývalý Artis postupně změnil ve firmu známou jako Sporten, která je dnes největším českým výrobcem lyží. (Pokud jste nedávno slyšeli o jejím „120. výročí“, to ovšem není přesné, tak dlouho se zhruba na Vysočině lyžuje. Revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy přivezl první ski ze Štýrska a roku 1892 z Finska. Adolf Slonek z Rokytna, truhlářský mistr, začal lyže v roce 1896 podle vzoru vyrábět.) 

Ne všechny lyže se povedou. Jedno využití pro „zmetky“ jsou tyto lavičky, které...

Ne všechny lyže se povedou. Jedno využití pro „zmetky“ jsou tyto lavičky, které ve většině slouží jako propagační předměty.

Z továrny se 176 zaměstnanci, která je od loňského roku součástí investiční skupiny miliardáře Tomáše Němce, odchází v posledních letech ročně necelých sto tisíc párů lyží a snowboardů. Zhruba 80 procent celkové produkce dnes Sporten nevyrábí pod svoji vlastní značkou, ale pro jiné. Třeba pro Asnes, Grown-ski, rychle rostoucí freerideovou značku Faction a spoustu dalších (seznam není úplný, ne všechny společnosti chtějí tento fakt inzerovat).

Lyže pro akrobatické lyžování, kterých se ve Sportenu ročně vyrobí řádově...

Lyže pro akrobatické lyžování, kterých se ve Sportenu ročně vyrobí řádově maximálně stovky.

Větší část produkce, zhruba 60 procent, tvoří běžky, zhruba čtyřicet procent pak sjezdovky, mezi kterými v posledních letech výrazně přibývá práce freerideových lyží. V podstatě jen „doplněk“ jsou snowboardy, skokanské, akrobatické, ale i kolečkové lyže s dřevěným jádrem.

Dřevo musí schnout

Jádro samotné lyže se nejen ve Sportenu vyrábí pomocí dvou základních technologií. U levnějších lyží a lyží pro méně náročně sjezdaře (např. děti), tedy celkem asi u čtvrtiny ve Sportenu vyrobených lyží, se používá takzvané pěnové jádro.

Složky budoucí lyže s pěnovým jádrem téměř připravené k zalití pěnou. Na svém...

Složky budoucí lyže s pěnovým jádrem téměř připravené k zalití pěnou. Na svém místě jsou hrany, skluznice, guma a středová výztuha, chybí ještě polep, který dá lyži konečný vzhled.

Taková lyže má tendenci při jízdě stále poněkud zpomalovat, absorbovanou energii úplně nevrací a nehodí se tedy pro soutěžní použití, kde je dominantním požadavkem rychlost. Po čase také rychleji ztrácí své vlastnosti, na druhou stranu je velmi lehká, pro uživatele pohodlná, odpouští chyby a nepotřebuje pro ovládání mnoho sil.

Pro výrobce je také její výroba mnohem jednodušší. Do připravené hliníkové formy se po položení dalších komponentů jako jsou například výztuhy, folie, skluznice nebo hrany totiž poměrně jednoduše vyfoukne zmíněná pěna, přičemž kvalita pěny a stupeň její hustoty podstatně ovlivňuje vlastnosti lyže. Lyže se potom v lisu v podstatě „peče“ po dobu přibližně osmi minut a je z velké části hotovo. 

Podobné lyže ovšem tvoří jen menší část z celkově vyrobeného množství lyží a snowboardů, které se v Novém Městě přes rok vyrobí. Kvalitnější, odolnější a s ohledem na rychlost a celkové použití výkonnější lyže v sobě mají dřevo, které je základem pro tzv. sandwichovou konstrukci, kdy se kombinují dřevěné lamely (například z buku, jasanu, či topolu), plasty, lamináty a uhlíkové (třeba kevlarové) výztuhy a kov.

Dřevo musí před výrobou projít jedno- až dvouletým „zráním“ pod širým nebem. Z čistě obchodního hlediska to není ideální řešení (v dřevě má firma „zmrazené“ miliony), ale z technologického hlediska nic lepšího než jádro složené z různých dřev zatím nikdo nevymyslel. Byť se o to už různí lidé a společnosti pokoušeli.

Dřevo se před využitím ještě cíleně připravuje, prochází přesně danými cykly sušení a zvlhčování; na jeho konci má vlhkost kolem osmi až deseti procent (pro představu: čerstvé mívá vlhkost zhruba kolem 50 procent, dřevo, které sušíte na chatě pod stříškou bude mít zhruba kolem 20 procent).

Sklad dřeva v areálu Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Sklad dřeva v areálu Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Dřevěná jádra budoucích lyží už pod střechou, ale před kompletací

Dřevěná jádra budoucích lyží už pod střechou, ale před kompletací

Jádro lyže se pak skládá a lepí z několika lamel různé tlouštky a šíře různých dřev, protože skládané má lepší - a také podstatně stálejší - vlastnosti. Lyže tak někdy může s ohledem na její určení samozřejmě obsahovat i něco podstatně exotičtějšího jako pawlovnii, tedy dřevo původně z Asie pocházejícího stromu, který má lehké, ale přitom pružné a pevné dřevo. Výjimkou není ani balsové dřevo, zejména v lyžích, kde váha hraje zásadní roli.

Dalším používaným způsobem, jak ušetřit hmotnost, a to zejména u běžeckých lyží, je voština se strukturou připomínající včelí plástev, případně uhlíkové stuhy různého provedení. Pro úplnost dodejme, že existují i lyže, které kombinují vlastnosti obou zmíněných typů, tedy lyže s opěněným dřevěným jádrem.

Na detailu skládaného dřevěného jádra budoucí sjezdové lyže je dobře vidět...

Na detailu skládaného dřevěného jádra budoucí sjezdové lyže je dobře vidět použití několika druhů dřeva.

Jádro běžecké lyže odlehčené voštinou

Jádro běžecké lyže odlehčené voštinou

Lyže slepit !

Pro většinu v Novém Městě vyrobených lyží tedy platí, že než dospějí do podoby „zárodku“, trvá to díky nárokům na sušení dřeva tedy de facto roky. Pak už ovšem celý proces jde podstatně rychleji. V další fázi se nejprve složí na sebe jednotlivé vrstvy budoucí lyže. Kromě polyetylenových skluznic, která se vyrábí z materiálů dovážených do Sportenu z jiných závodů, a dřevěného jádra to jsou ještě různé výztuhy, gumové vrstvy pro tlumení vibrací, již zmíněné kovové hrany, obvykle různé druhy laminátů a samozřejmě povrchové fólie, které dají lyži její konečný vzhled. 

Na vytvoření dekoru a barevného provedení se používají dvě různé technologie: pro větší série (zhruba od 500 kusů) sítotisk, který spočívá v protlačování barvy na podklad přes fólii/síto, respektive její propustná místa.

Ale firma vyrábí také lyže na přání v malých sériích, pro které si někteří zákazníci dodávají například i vlastní materiály nebo design. Pro ty se obvykle používá technologie sublimačního tisku. Tak je možné vytvořit malé série lyží s prakticky libovolným designem, od přání k narozeninám, přes oblíbený obrázek až po portrét majitele.

Ukázka lyží v malých sériích vyráběných lyží potištěných technikou sublimačního...

Ukázka lyží v malých sériích vyráběných lyží potištěných technikou sublimačního tisku.

Stroj na potisk fólií na lyže

Stroj na potisk fólií na lyže technikou sítotisku

Ale vraťme se o krok zpět, ke skládání lyží a spojení jednotlivých vrstev. Materiálů uvnitř lyží může být celá řada podle konkrétního typu a určení. Sjezdové lyže ze Sportenu například ve většině případů obsahují dvě kovové vrstvy ze slitiny známé jako titanal (hliník s příměsemi zinku, hořčíku, mědi a zirkonu), která při své relativně nízké váze poskytuje velmi dobrou torzní odolnost. Součástí běžek zejména kvůli požadavku na nízkou hmotnost obvykle nebývají, zde se naopak používají výztuhy z tenkostěnných sklolaminátů nebo uhlíkových materiálů.

Titanalové výztuhy pro sjezdové lyže, v pozadí dřevěná jádra

Titanalové výztuhy pro sjezdové lyže, v pozadí dřevěná jádra

Vrstvy se samozřejmě u každého typu lyže nebo snowboardu skládají poněkud jinak, aby bylo dosaženo požadovaných vlastností včetně pružnosti a pevnosti. Požadavky jsou různé podle určení a typu: od závodních modelů se čeká něco jiného, než od lyže, na které chcete strávit celý den lyžováním s dětmi nebo lyžováním ve volném terénu mimo sjezdovku. „I závodníci čekají něco jiného od lyže, na které jedou vlastní závod, a něco jiného od tréninkového modelu určeného pro objemové trénování, na kterém najedou většinu svých kilometrů,“ říká ředitel Sportenu Vladimír Dušánek. Podobné je to i u běžek: příležitostný běžkař nijak neocení kvalitu závodních lyží, které zkušenému a trénovanému jezdci umožní lépe se do záběru odrazit. Ba naopak, může ho to „rozhodit“ a vyčerpat.

Hrany lyží před lepením

Hrany lyží před lepením

Když jsme u najetých kilometrů, jádro lyže také samozřejmě do značné míry určuje její i trvanlivost. Pěnové lyže mají samozřejmě trvanlivost menší, ale na všech lyžích s dřevěným jádrem by měl uživatel najet bez podstatné změny jejích vlastností zhruba dva tisíce kilometrů, u některých modelů údajně i více.

Vše, samozřejmě včetně připravených kovových hran, se skládá do hliníkových forem, ve kterých se pak vrstvy lyže lepí a následně za použití tlaku a teploty „pečou“ v lisu. Celý proces trvá zhruba 20 minut při teplotách necelých sto stupňů Celsia.

Aby používané dvousložkové lepidlo na bázi epoxidových pryskyřic dobře fungovalo, musí se některé díly před lepením ještě povrchově upravovat (okysličit, aby se snížilo povrchové napětí), ale jinak jde o proces na pohled poměrně jednoduchý. Alespoň když ho tedy provádí profesionálové z firmy; proces výroby lyží totiž zatím není možné nijak výrazněji automatizovat nebo robotizovat, na to jsou požadavky příliš různorodé a série malé. Lyže se zde vyrábí v tolika typech a velikostech, že si (alespoň zatím) lidé s tímto úkolem poradí nejlépe. Jde tedy o účelnou kombinaci vysoce automatizované nebo strojové a ruční práce.

Lis, ve kterém slepená lyže tvrdne při teplotě necelých sto stupňů.

Lis, ve kterém slepená lyže tvrdne při teplotě necelých sto stupňů.

Na brus

Slepené polotovary se musí po vyjmutí z lisu zbavit přebytečného materiálu, začistit, a pak se přesouvají na opracování povrchu, broušení hran a úpravu skluznice (vytváření skluzných struktur a broušení). To je krok až překvapivě důležitý a pracný - byť velkou část z této práce provádí moderní stroje.

Nejprve se skluznice upraví brusným pásem, pak následuje vícero broušení kamenem, podle typu a určení lyže může být provedeno až několik desítek brousících cyklů na jedné lyži, které skluznici dají požadovanou strukturu a další vlastnosti. „To výrazně ovlivňuje vlastnosti lyže, u závodních modelů dokonce z pohledu výsledku až zcela zásadně“, říká Vít Fousek, bývalý dlouholetý servisman Lukáše Bauera a dnes jeden z členů vývojového týmu ve Sportenu.

Začišťování lyží v brusírně. Zrovna jde o freestylové lyže pro značku Faction,...

Začišťování lyží v brusírně. Zrovna jde o freestylové lyže pro značku Faction, pro kterou se v době návštěvy dokončovala velká objednávka.

V posledních letech ve výrobě přibývá lyží, u nichž po broušení následuje ještě jedna operace. Konkrétně jde o běžky na klasickou techniku nebo back country lyže (širší „běžka” s kovovými hranami určená i pro pohyb mimo stopu) vybavené stoupacími „tuleními pásy“ pod vázáním zhruba v místech, kde se obvykle maže stoupací vosk. Jde v podstatě o „koberec“ s krátce zastřiženým a směrově orientovaným vlasem obvykle z moheru a nylonu, který omezuje prokluzování lyže.

„V této technologii vidíme jednoznačně trend do budoucna, protože umožňuje využít klasickou techniku běhu na lyžích i těm, kdo mají problémy s používáním stoupacích vosků – což opravdu vyžaduje určitou zkušenost a praxi,“ říká Vladimír Dušánek. I nadále se vyrábějí známé protismykové „šupinky“ (s výstupky na skluznici), či lyže se protiskluzovou „mikrokontaktem“, ale zdá se, že „skin“ (jak se stoupacím pásům přezdívá) získává momentálně na oblibě a podle Sportenu se stále více prosazuje i ve výkonnostním segmentu, hlavně pro dálkové běhy. Jejich podíl velmi strmě roste, a dnes už činí 30 procent z prodeje běžek.

Jak si vybrat zákazníka

Po dokončení úpravy skluznice přichází teprve na řadu jejich párování, následuje poslední kontrola kvality, opatření lyže imatrikulačními a servisními značkami, zabalení a expedice finálního produktu k zákazníkovi. Což se může zdát jako přímočará záležitost, ale tady prý dochází k chybám častěji než v samotné výrobě.

Pro nadcházející sezónu Sporten poprvé po letech znovu vyrábí lyže pod značkou...

Pro nadcházející sezónu Sporten poprvé po letech znovu vyrábí lyže pod značkou Artis. Kterou si ovšem od současného majitele musel licencovat.

Přestože jsme národ lyžařů „asi 70 až 80 procent lidí jezdí na špatně vybraných lyžích“, slyšel autor během návštěvy Sportenu. „Pokud nejste náročný lyžař, nebo jste opravdu dostatečně zkušený, sjezdové lyže si ještě dokážete asi vybrat sám, ale s běžeckými lyžemi téměř každý potřebuje poradit, “ říká Vladimír Dušánek. Důležitých faktorů je totiž údajně celá řada a správně je zohlednit není nic jednoduchého. Ve Sportenu radí nakupovat pokud možno na základě vyzkoušení samotné lyže během testovací jízdy nebo ve spolupráci s opravdu kvalifikovaným a zkušeným prodejcem. Vít Fousek, který si vyzkoušel i práci na prodejně, říká: „Lidé přichází do obchodu s představou, vytvořenou často na základě obecné plošné reklamy, kterou dá často hodně práce změnit - a to i třeba v případě, že jim doporučíte levnější ale pro ně vhodnější model.“ 

Což je alespoň jedna potěšující informace: „O funkci lyže rozhoduje často více péče než její cena“, říká Fousek. S průběžnou údržbou, především pravidelným mazáním, se lze podle něj výborně svézt i na lyži za „pár korun“. Platí zásada, že levnější ale řádně ošetřená lyže jede obvykle lépe než drahá, špičková ale zanedbaná, říkají i ti, kdo se výrobou „ski“ živí. 



Nejčtenější

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Facebook vypustí do vesmíru svůj satelit. Chce poskytovat rychlý internet

Facebook plánuje vlastní družici (ilustrační foto)

Firma Facebook se chystá vypustit na oběžnou dráhu sérii satelitů. Pomocí nich chce poskytovat rychlý internet v...

Novinka od Nvidie vyčistí z fotek šum i zrno. Perfektně a bleskurychle

Nalevo původní zašuměný obrázek vstupující do systému, napravo umělou...

Společnost Nvidia vytrénovala umělou inteligenci tak, že dokáže vyčistit i silně zašuměný a zrnitý obrázek nebo z něj...

Najdete na iDNES.cz