Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mrtvoly zkoumají v mobilní pitevně. Je jedno, zda útočí teroristé nebo tsunami

  13:17aktualizováno  13:17
Tým odborníků je schopen přijet na místo během několika hodin. Rozloží mobilní márnice a pitevny a začíná identifikace obětí a zaznamenávání stop. Nezáleží na tom, zda je viníkem tsunami nebo teroristé.

Důkazy se musí řádně označit | foto: ČT

V souvislosti s teroristickými útoky, leteckými neštěstími a podobnými tragédiemi se objevují různé spekulace a konspirační teorie. Jak je možné, že je známa identita obětí a útočníků během jednoho dne? Jaké má policie možnosti při identifikaci obětí ať už po útocích nebo hromadných neštěstích?

Odpovědi jsou někdy poměrně jednoduché. V některých případech stačí otisky prstů kdysi odebrané pro řidičský průkaz, jindy pomohou svědci. S konspirací to nemá až na výjimky nic společného. 

Uzavření místa činu

Každé ohledání místa činu musí začít uzávěrou, za kterou nemají co dělat žádní "diváci" ani média. A to hlavně proto, aby nepoškodili nebo nezničili stopy na místě činu. Dalším rizikem může být vytvoření stop nových, které by pak mohlo být problematické odlišit od těch původních. Nelze pominout ani možné zcizení některých věcí, ale také nebezpečí, které přihlížejícím hrozí (biologické riziko, toxicita látek, které vznikají třeba při hoření plastů nebo možnost, že někdo nechtěně způsobí výbuch hořlavých výparů).

Přesto v některých případech nelze místo činu uzavřít úplně. Příkladem je pád letadla po pumovém útoku nad Lockerbie, kdy se úlomky nacházely v okruhu 160 kilometrů a také díky spolupracující veřejnosti se po několika měsících podařilo letadlo z velké části složit z pěti milionů úlomků.

Co je to DVI?

DVI byl jedním z prvních systematických přístupů v podobě doporučení a formulářů pro zjišťování identity obětí hromadných neštěstí. Byl vytvořen v roce 1984 Interpolem. Zkratkou DVI se označuje "Disaster Victim Identification". Zkratka zdomácněla i v českých podmínkách a stejně jako ostatní země má také Česká republika svůj "DVI tým". Je to systematický proces jak z pohledu kriminalistiky tak organizace a řízení postupů na místě události. Určuje zpravidla náplň speciálních týmů v rámci policie.

Plánek místa události pro potřeby DVI týmu. Mřížka rozděluje místo letecké katastrofy na oblasti 10 x 10 m. Každá osoba resp. její část a osobní předměty jsou zaznamenány s určením pozice. Foto: Interpol.

Disaster management

Kromě vlád jednotlivých zemí se DVI ve světě zabývá i řada soukromých společností. Příkladem je firma Kenyon, která se zhruba se třiceti zaměstnanci na plný úvazek a 1200 smluvními zaměstnanci (patologové, zubní lékaři, antropologové) po celém světě věnuje této problematice zpravidla na žádost místních orgánů.

Pro většinu zemí je finančně velmi náročné udržovat kromě DVI týmů ještě technické zázemí, například mobilní márnice. Firma má proto na šesti místech (USA, Kanada, Jižní Amerika, Velká Británie, Austrálie a Hong Kong) veškeré technické zázemí (uložené v 60 kamionech) a ve spojení se smluvními zaměstnanci je schopná vytvořit funkční infrastrukturu v řádu hodin.

Příkladem úspěšné práce na místě činu je třeba identifikace obětí teroristických útoků v Londýně, kdy veškerá identifikace byla hotová do deseti dnů. Odborníci z Kenyonu zde postavili mobilní márnice s pitevnou, obsahující rentgenové přístroje, laboratoř pro zpracování DNA vzorků a další. Vše bylo postaveno v obrovských stanech přímo v centru Londýna

True

V odborné literatuře se rozlišují dva druhy neštěstí – označovaná jako otevřená a uzavřená. Interpol definuje zásadní rozdíl v tom, že u uzavřených souborů obětí je v naprosté většině známa jejich identita. Typickým příkladem je letecká havárie, kdy lze relativně snadno z archivovaných palubních vstupenek zjistit počet a totožnost cestujících i posádky.

U otevřených souborů obětí tato identita známa zpravidla není. Takovým případem je i výbuch bomby na veřejném prostranství, například ve vstupním prostoru na letišti. Použité metody identifikace budou v obou případech stejné, odlišná bude taktika provedení.

V prvním případě je seznam obětí dostupný policii během několika hodin. Ten může policie využít ke kontaktování příbuzných, kteří mohou provést identifikaci podle vnějších znaků. Dále je možné zajistit vzorky DNA a porovnat je ať již v podobě stop například na zubních kartáčcích, nebo je možné využít vzorky příbuzných – v těchto případech může mít identifikační závěr menší hodnotu, která bude závislá na stupni příbuznosti mezi obětí a danou osobou.

Policie si také může vyžádat další dokumentaci, například od zubního a praktického lékaře. Tu lze využít jak ke zjištění základních charakteristik, jako je výška nebo váha, tak z ní lze vyčíst prodělané úrazy a nemoci, které se dají rozpoznat na těle při pitvě. Dále lze v některých případech využít rentgenové snímky ať již chrupu nebo části kostrového aparátu, které mohou v ideálních případech vést až k individuální identifikaci oběti.

V některých případech nelze k individuální identifikaci těla dospět, případně nemusí být nalezeno vůbec. A to ani s využitím nejmodernějších technologií, zpravidla kvůli značnému poškození těla například žárem nebo absencí zdravotní dokumentace a příbuzných. V těchto případech může soud osobu prohlásit za mrtvou, pokud provedené dokazování zjistí, že zemřela a tuto skutečnost nelze vyvrátit.

True

Celkový počet pohřešovaných či hledaných lidí a na druhé straně nalezených mrtvol vyžaduje při identifikaci systematický přístup. Jak národní (policie daného státu) tak nadnárodní (Interpol) databáze jsou proto tvořeny zpravidla dvěma druhy formulářů. V mezinárodní terminologii se jim říká  AM (ante mortem – údaje vztahující se k živým lidem) a PM formuláře (post mortem – údaje k nalezené mrtvole neznámé totožnosti).

Formuláře AM se vyplňují u pohřešovaných. V první části jsou to zejména osobní údaje, dále pak seznam oblečení a obuvi, v které byl dotyčný naposledy spatřen, veškeré věci, které mohl mít u sobe – hodinky, šperky, brýle. Následuje popis vnějších znaků, kdy se většina parametrů vyznačí křížkem do příslušné kategorie, zpravidla se vybírá ze čtyř až pěti možností (barva a délka vlasů, typ postavy). Následuje schéma postavy, na kterém se vyznačí jizvy nebo tetování.

Ukázka z PM formuláře (Post Mortem). Další najdete ve fotogalerii.

Formulář obsahuje i další informace o tom zda osoba někdy v minulosti absolvovala nějaké identifikační úkony. Zda jí například byly sejmuty otisky prstů, protože byla trestaná. Pokud ne, zda a kde je možné získat daktyloskopické stopy například z místa zaměstnání nebo bydliště. Následují údaje k identifikaci pomocí DNA, kdy je uvedeno jaké vzorky jsou k dispozici a zda vzorek patří přímo pohřešovanému nebo příbuzným. Formulář je zakončen uvedením kontaktních údajů na praktické a zubní lékaře.

Formulář PM se vyplňuje na základě údajů k mrtvole. Je zde označen typ události (neštěstí, teroristický útok), místo neštěstí a datum a samozřejmě pohlaví (pokud je známo). Následuje opět popis oblečení a nalezených předmětů, fotografická dokumentace jak místa nálezu, tak samotného těla. V případě, že byly nalezeny identifikační doklady, uvedou se jejich čísla (zda je možné využít je k identifikaci a jak – například podle fotografie nebo podle otisku prstu).

Nechybí popis vnějších znaků, který samozřejmě komplikuje stav rozkladu těla atd. Dále jsou mrtvole sejmuty otisky prstů a zajištěny vzorky pro DNA analýzu. Při pitvě jsou dále zaznamenána další zjištění, která mohou indikovat prodělané nemoci a úrazy a stav chrupu.

Jedna ze stránek PM (Post Mortem) formuláře. Zde se vyznačí a popíší jednotvlivé části těla, které byly nalezeny při ohledání události. Další stránky najdete ve fotogalerii.

V ideálním případě existují od jedné osoby vždy dva formuláře a úkolem policie nebo v případě mezinárodních pátrání Interpolu  je nalézt shodu mezi nimi. Problémem je však subjektivní odhad – i přes přítomnost vzorů může být např. velikost úst nebo délka krku jednou hodnocena jako střední, jindy jako velká.

Podobné formuláře samozřejmě existují v národní podobě – je zbytečné, pokud se nepředpokládá mezinárodní pátrání vyplňovat dvě sady formulářů v angličtině, kde je ještě další riziko způsobené nesprávným překladem nebo jiným lokálním významem. Způsob vedení formulářů a jejich vyplňování, ať již v písemné nebo elektronické podobě, není rozhodně triviální a bývá často námětem kriminalistických konferencí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Antonov An-2
Nesmrtelná Andula slaví 70 let. Vozila výsadkáře i kozy a práškovala pole

Andula nebo prostě Anča, takovou milou přezdívku u nás dostal legendární dvouplošník Antonov An-2, ať už s ním létali zaměstnanci ČSA a později SlovAiru,...  celý článek

HMS Dragon, torpédoborec Type 45
Úpadek britského námořnictva: bez protilodních střel a bojových letounů

Námořnictvo Jejího veličenstva dnes trpí akutním nedostatkem plavidel. Mnohé úkoly jsou již nad síly kdysi nejmocnějšího loďstva všech oceánů.  celý článek

I Američané regulovali za první světové války trh
Američané regulovali za 1. světové války trh

VIDEO 31. srpna 1917 začaly ve Spojených státech platit regulace cen pšenice a mouky. Federální vláda se tímto krokem snažila na pozadí 1. světové války povzbudit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.