Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura

aktualizováno 
Nová studie se přidává k názoru, že velcí draví dinosauři, především Tyrannosaurus rex, byli zřejmě rekordmany v síle skusu. Pokud jsou současné odhady správné, výrazně překonávali i dnešní krokodýly.

Čelní pohled na Sue | foto: ScottRobertAnselmo CC-BY-SACreative Commons

Jen málokteří živočichové dnes dokážou svými zuby drtit kosti a dostat se tak k výživnému morku a minerálům s obsahem fosfátů. Mezi výjimky patří někteří zástupci šelem (vlci, hyeny), krokodýlů a kupodivu také dravých ptáků. Ti jsou sice bezzubí tvorové a mají poměrně malou sílu stisku, k rozlomení kostí však využívají trik: shazují je na tvrdý podklad z výšky.

Schopnost drtit kosti předpokládáme u velkých dravých (tj. hlavně teropodních) dinosaurů, zejména u tyranosauridů. Ti jsou totiž vybaveni masivními čelistmi a robustními zuby, schopnými ustát velký mechanický tlak. Robustní čelisti druhu Tyrannosaurus rex přímo vybízely k pokusům o podobné biomechanické odhady již od samotného počátku vědeckého zkoumání těchto tvorů.

Přední končetiny tyranosaura působí oproti ohromnému tělu jako miniaturní...

Přední končetiny tyranosaura působí oproti ohromnému tělu jako miniaturní přívěsky, přesto byly dlouhé asi jako paže dospělého člověka a přitom nejméně 3,5krát silnější. Každá z nich dokázala uzvednout zhruba dvousetkilogramový objekt. Ale používal je T. rex vůbec k něčemu?

Korunka zubu tyranosaura podle známých nálezů dosahovala délky až 18 centimetrů a objemu 138 kubických centimetrů, což je mezi dinosaury absolutní rekord. Tyto zuby dokázaly projít i kostí, jak ukázal například objev pánve triceratopse se zhruba 80 stopami po zubech obřího dravce - a to včetně stop po otvorech, kde zuby prorazily dovnitř. Podobné schopnosti předpokládáme díky četným objevům fosilií se známkami rýh od zubů také u menších příbuzných tyranosaurů, rodů Gorgosaurus, Daspletosaurus, Albertosaurus i dalších.

Pokud se tyranosauři měli dostat až k obsahu kostí, předpokládá to skutečně masivní sílu stisku a odolnost jejich zubů. Ale kolik to bylo přesně? Odhady a výpočty se prováděly na základě porovnávání se stiskem současných aligátorů, simulací na pánevních kostech krav, počítačových modelů a dalšími metodami. Výsledky pro T. rexe vycházely ve velmi širokém rozpětí od konzervativních 13 400 newtonů až po kolosálních 300 984 newtonů. Takový rozptyl byl příliš velký na to, aby poskytoval užitečné informace. Bylo tedy načase, aby někdo přišel s přesnějšími odhady.

Přesně o to se snaží studie Paula Gignaca a Gregoryho Ericsona, publikovaná 17. května v periodiku Scientific Reports. Autoři se zaměřili na rozbor dentice a lebečních prvků několika muzejních exemplářů tyranosaurů, přičemž pořídili jejich přesné virtuální modely, vypracovali detailní studii čelistní svaloviny a propočítali tlak zubů při průniku kostní hmotou.

Poněkud zvláštním (vedlejším) výsledkem jejich studia bylo zjištění, že lebka exempláře FMNH PR 2081 („Sue“) je dlouhá údajně jen 127,5 cm, což je údaj o 10 až 25 cm nižší než u všech předchozích studií. S šířkou 90,2 cm je nicméně tato lebka rekordní, ačkoliv hned za ní je s rovnými 89 cm lebka exempláře LACM 23844, která má ale větší délku 136,5 cm. Delší než lebka „Sue“ je podle autorů dokonce i lebka exempláře MOR 980 s mírou 128,2 cm.

Lebka Sue, která měří na délku zhruba 140 centimetrů.

Lebka T. rexe znamého jako Sue, která měří na délku podle starších měření 140 centimetrů, podle práce z letošního května (Gignac a Erickson) ale jen 128 centimetrů.

Tyto údaje budou nejspíš vyžadovat další prověření, podstatné je však hlavní zjištění, jak silný byl čelistní stisk tyranosaura. Pro sedm zkoumaných jedinců vyšla autorům hodnota od 18 014 newtonů až po 34 522 newtonů, což je o trochu méně, než ve většině ostatních studií (kde se hodnoty pohybovaly kolem 35 000 – 80 000 newtonů). Tyranosauří čelisti se podle nových propočtů zavíraly silou odpovídající 3,6 tunám.

To je dostatečná síla na to, aby těmto dinosaurům umožnila drtit kosti. Výsledky podporují i nové odhady tlaku na korunkách zubů, které činí až impozantních 2974 MPa. V případě nejmenšího zkoumaného exempláře BHI 4100 (délka lebky 111,5 cm) však činí tato hodnota „pouhých“ 309 MPa (i to se ovšem rovná tlaku 3150 kg na cm²), což je například plně v kategorii současných krokodýlů. Nicméně v případě velkých exemplářů tyranosaura máme co do činění s tvorem, který dokázal skousnout několikanásobně větší silou než krokodýl mořský a vyvinul na korunkách zubů tlak kolem 30 tun na čtvereční centimetr! A to je údaj opravdu hodný „krále dinosaurů“.

Článek byl převzat z Dinosaurusblogu Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

V Antarktidě poprvé vypěstovali zeleninu bez denního světla i hlíny

Laboratoř v Antarktidě

Německým vědcům se podařilo vypěstovat první zeleninu v Antarktidě. Projekt se ovšem nesoustředí na odlehlý kontinent,...

Najdete na iDNES.cz