Grafická karta bez ovladačů je jako auto bez benzinu. Dá se v něm sedět, poslouchat rádio, ale pokud ho neroztlačíte z kopečka, nepojede a nepojede. Podobné je to i s grafickými akcelerátory. Na svých monitorech uvidíte sice obraz, ale jen horko těžko si budete moci nastavit takové rozlišení a další vlastnosti, jaké byste si přáli. Na hraní her můžete prakticky zapomenout. Zkrátka bez ovladačů i ta nejvýkonnější a nejnovější karta nikdy „nepošlape“ tak, jak má.
Výkonná grafická karta je jednou z nejdůležitějších součástí počítače každého počítačového hráče. Proto si tento segment trhu vybralo v posledních několika letech hned několik výrobců počítačové techniky. V současné době se mezi nejlepší výrobce řadí i společnost nVIDIA. Především díky svému technologickému náskoku před konkurencí, ale také díky perfektně vychytaným ovladačům, má mezi uživateli velmi slušné jméno. Pro grafické karty této společnosti existovaly a budou existovat oficiální nebo neoficiální drivery (tzv. Detonatory), které mají za úkol jen jedno - zaručit stabilitu a rychlost ve většině aplikací.
Pro ty, kteří si slovíčko "detonátor" spojují spíše s třaskavinami, ještě připomeneme, že s třaskavinami opravdu nemají nic společného. Jelikož již od verze 40.41 se setkáváme s vylepšenou verzí Detonatorů (aktuálně s přídavkem FX), podívali jsme se na ně trochu podrobněji.
Tip: Kdo si neví rady s instalací Detonatorů postrádající instalátor, ať nahlédne do článku - Jak na ovladače grafických karet nVIDIA bez instalátoru.
Současné verze Detonatorů jsou určeny pro karty, založené na následujících čipech:
|
NVIDIA RIVA TNT |
NVIDIA GeForce2 Integrated GPU |
NVIDIA GeForce4 Ti 4400 |
Co se změnilo?
Počínaje Detonatory 40.41 se začalo měnit grafické rozhraní. Některá nastavení a navigace mezi nimi neprobíhají přes obvyklé záložky, ale ve speciálním menu, které se objeví vlevo vedle klasického okna s jednotlivými možnostmi nastavení. Při klikání na jednotlivé položky v menu se postupně dostanete na všechna důležitá nastavení. Na ta nejdůležitější se podíváme blíže.
Jak se dostat do nastavení?
Ve Win98 můžete volit dva způsoby. Přes nabídku Start -> Ovládací panely -> Obrazovka -> Obrazovka-vlastnosti. Daleko elegantnější je umístit kurzor myši někam na volné místo na ploše Windows, stisknout pravé tlačítko myši a v menu vybrat položku Vlastnosti. Pak je ještě zapotřebí kliknout nahoře na záložku Nastavení, a pokud vše proběhne hladce, objeví se následující okno:
V tomto nastavení má na výkon vliv hloubka barev, kterou Windows používají. Platí, že 32bitové barvy jsou náročnější, ale u moderních grafických karet se 64 a 128 MB paměti je rozdíl patrný až ve vysokých rozlišeních. Postup k dalšímu nastavení je poměrně intuitivní a skrývá se pod tlačítkem Upřesnit. Po otevření okna vyberte záložku s názvem karty (v našem případě GeForce 2 MX/MX 400). Vlevo se objeví již zmíněná tabulka. Pokud chcete nějaká nastavení změnit, nemáte (kromě zásahu do registrů) jinou možnost, než ji využít.
Na prvním místě se nachází jméno karty tak, jak je ovladače identifikovaly, verze BIOSu, přerušení karty (IRQ). Pokud název nesedí, doporučujeme ovladače přeinstalovat. Dole je pak ještě jedna důležitá informace - okno s verzí ovladačů u jednotlivých nainstalovaných souborů. Může se stát, že některé soubory jsou označené verzí ovladačů předchozích (poslední čtyři čísla vpravo). I když to zpravidla nemusí vadit, je možné, že smícháním různých verzí ovladačů dojde k poklesu výkonu, nebo občasné nestabilitě.
nView
Další položkou je nView, což není nic jiného než podpora zobrazení na dvou monitorech z dílen nVIDIA. Protože nemá na výkon zásadní vliv, budeme se jí věnovat někdy jindy, i když přináší velmi zajímavé funkce. Většinu z nich ale znají uživatelé Linuxu už roky.
Nastavení výkonnosti a kvality
Pokud nView nemá na výkon Detonatorů zcela žádný vliv, následující tři nastavení jsou již zcela z jiného soudku. Funkce Intellisample pomáhá šetřit propustnost pamětí a tím pádem zvýší výkon a zkvalitní výsledek, který je zobrazen na obrazovce. Antialiasing se stará o vyhlazování zubatých okrajů v obraze. V případě, že vaše grafická karta již není z nejmladších, doporučujeme rovnou antialiasing vypnout. Položka Anizotropní filtrování je lehce zahalena tajemstvím, a jelikož nepředpokládáme, že by úplně všichni čtenáři tušili, o co jde, v krátkosti uvedeme, že jde o metodu, jak například zabránit rozmazávání textur a jejich splývání. Kvalita obrazu a vzdálených textur v obraze je tak mnohem lepší. Zaškrtávací boxík Zaostření textury neslouží k ničemu jinému než k úpravě textur v případě spuštění 3D aplikací se zapnutým antialiasingem.
Pokud máte ve svém počítači GeForce2 Ti a karty novější, můžete směle experimentovat. Platí, že čím vyšší režimy zvolíte, tím je karta více zatížena a její výkon je nižší.
Nastavení Direct3D
Velmi podstatné je pak nastavení Direct3D. A jelikož většina moderních her je napsána pod Microsoftem protěžovaným API Direct3D, je třeba se pečlivě věnovat i tomuto nastavení.
Zapnout emulaci mlhy - namísto vzdálených objektů v aplikacích generuje mlhu, čímž kartě značně přidává na výkonu.
Zobrazit logo při spuštění aplikací Direct 3D - v aplikacích využívající rozhraní DirectX zobrazí logo společnosti nVIDIA.
Na výkon má vliv i váš požadavek na Úroveň detailů Mipmamp. Nastavení nejnižších detailů přinese trošku výkonu navíc, ale opět je to na úkor kvality obrazu. Velikost texturové paměti PCI se doporučuje ponechat na základním nastavení. Nedá se říci, že čím více texturové paměti, tím lépe. Na některých počítačích to zkrátka nefunguje. Zde je prostor k experimentu a záleží jen na vás, pro co se rozhodnete.
Direct3D-více
Pod totuto záložkou se skrývají další, neméně důležitá nastavení. Teď nemáme ani tak na mysli Zarovnání texelů, nýbrž Režim svislé synchronizace. Pokud patříte mezi recenzenty počítačového hardwaru, nebo často testujete, doporučili bychom vám tuto volbu nastavit na "Vždy vypnuto". V případě, že je takzvaný V-Sync zapnut, grafická karta nepošle monitoru žádný další obrázek, dokud ten ho celý (odshora dolů) nevykreslí. Pokud je tato funkce zapnuta, má to katastrofální dopad na výsledek jakéhokoliv grafického benchmarku. Výsledek naměřených FPS je totiž vždy přímo úměrný násobkům obnovovací frekvence nastavené na vašem monitoru.
Na druhou stranu je funkce "Vždy zapnuto" daleko komfortnější, a pokud má karta dostatek výkonu, obraz se jeví jako velice stabilní.
Potlačení obnovovací frekvence
Pod tímto menu se skrývá okno s nastavením obnovovací frekvence pro všechny typy rozlišení včetně jejich barevných hloubek. Samozřejmě lze zvolit i plně automatické nastavení volené v Direct3D, tedy v samotných aplikacích. Doporučujeme si pro každé rozlišení zvolit vám vyhovující frekvenci. Tím předejdete zbytečnému pulsování monitoru ve hrách, kde nelze nastavit obnovovací frekvenci.
Závěrem
Již zítra se podíváme na zbytek neméně důležitých funkcí Detonatorů, které dávají kartě potřebný výkon nejen ve hrách.
