Vážím si otevřenosti s jakou pan Wagner píše o následcích havárie, ale uniká mi jak může ještě dávat rozvoji jaderné energetiky v té podobě, v jaké dnes existuje, ještě nějakou šanci. Existuje takový termín - bezpečný při poruše (safe when disater). Některé systémy jsou bezpečné samy o sobě. Při neštěstí přijdete pouze o tu danou věc, která se dá nahradit. Jsou ovšem systémy, kde jde o lidské životy, nebo o dlouhodobé zásahy do životního prostředí. Takové systémy je velmi těžké bezpečné navrhnout a bezpečně provozovat. Například se snažíme navrhovat a provozovat co nejbezpečnější leteckou dopravu, ale letadla přesto stále padají, někdy z banálních příčin. Pravděpodobnost fatálního selhání dalšího jaderného reaktoru je při rostoucím počtu reaktorů také jen otázkou statistiky. Jde o to, jestli to chceme riskovat, a pak prostě s takovou možností musíme počítat, nebo ne. To je ale jen jedna strana havárie, další je finanční.

Před nedávnem jsem četl, odhad ceny za odstranění následků jaderné havárie ve Fukušimě bude kolem 100 miliard dolarů (To je na naše peníze asi 2 bilióny). Podle wikipedie jen za rok 2012 odepsali asi 400 miliard (23.6 bilion of dollars - angloameričani nemají miliardu, biliardu atd.) na kompenzace a odstraňování škod. Z hlediska financí je to další katastrofa.

Pane Hajič, vždyť jsem to tu vysvětloval už mnohokrát. Každý zdroj energie má svá rizika a negativa. Kdybychom postupovali podle vaší ideje, tak se v první řadě přestane dávat šance vodním zdrojů. Havárie přehradní kaskády v Číně v roce 1975 měla daleko katastrofálnější  následky než Černobyl. A zatímco havárie jaderných elektráren s následky překračující jejich hranice byli jen tři a jen jedna z nich si vyžádala oběti na lidských životech, havárie vodních zdrojů s desítkami obětí byly desítky. Pokud vezmeme jednotlivé zdroje energie a uděláme pořadí podle počtu obětí na jednotku vyrobené energie, vychází jaderné zdroje ze všech nejlépe, mají nejméně obětí. 

K velmi dramatickým sociálním katastrofám a škodám vede i nedostatek energie. Takže opravdu je třeba rizika a negativa a pochopitelně pozitiva jednotlivých možností srovnávat.

Díky za super článek. A díky za další odkazy na vysvětlení pojmů, popř. postupů (odkazy "zde" v článku). Mám literaturu na tejden.

Připojuji se k myšlence - vynikající článek, člověk přešel i pár překlepů typu "z podzemníků zásobníků".. Děkuji moc.

Chápu, že jste nikdy nechodil do práce, neměl děti, ani neplatil hypotéku. Abych vás uvedl do problematiky, ti lidé se zařídili jinde a na návrat nebudu mít nikdy peníze ani chuť.

To datum 2017 je mimochodem takové číslo. Jak to bude, neví kromě vás samozřejmě nikdo.

Naděláte kvůli pár lidem, kteří se nemohou vrátit kvůli elektrárně a přitom nevidíte řádově víc lidí, kteří se nemohou vrátit kvůli tsunami.

Díky za dobré počtení.

Snad by bylo možné najít vhodnější český výraz pro suppression pool než "komora potlačení".

Doslovný překlad někdy skončí i hůř (guinea pig ≠ guinejské prase).

Strašně rád čtu tyhle články. V podstatě se tam trochu zvětšily nějaké fyzikální veličiny, ale celkově je to pod kontrolou.

Pěkný článek... Přeju co nejméně problému, které souvisí s odstraněním škod.

Výborný článek, díky za něj.

A jazykotepců si nevšímejte. V ČR je přes deset milionů lidí, z nichž slušná část má nějakou úchylku. Jazykotepectví je jedna z těch méně nebezpečných.

Je jen škoda, že ti japonci, kteří kolem těch reaktorů běhali už od začátku, se řídili japonskou mentalitou neztrácet tvář přiznáním bezmoci a žádáním o pomoc.

Bylo tam nějak 8 až 16 hodin času, kdy stačilo přivézt nějaké dieselagregáty a podobně a prakticky nic by se nestalo. Je fakt, že díky tsunami bylo kolem elektrárny kilometrové až dvoukilometrové souvislé pole trosek, které by nepřekonaly ani tanky, natož nějaké přepravníky s dieselagregáty, ale kdyby o pomoc požádali hned po tsunami, dost možná by se do vyčerpání příslušné lhůty nějaké řešení našlo.

Takhle se tam aspoň zdokonalí technika práce na dálku v zamořeném prostoru pomocí robotů, což vedle likvidace takových havárií  může docela posunout kupředu všelijaké technologie třeba přepracovávání jaderného odpadu na nové palivo.

Tuším, že je tam přivezli, ale údajně je tam nedokázali napojit. Další otázka samozřejmě je, jestli by to k něčemu bylo. Dodnes se neví, jestli chladicí okruh nezničilo to ohromné zemětřesení, nebo jestli to dorazila až ta tsunami.

Děkuji za mimořádně zajímavý článek, který skutečně popisuje reálnou situaci, bez nějakých ideologických omáček kolem.

kolik že to má tricium poločas rozpadu? několik dní ne?

12,32 let