Do fukušimských reaktorů stále nevidíme. Jak probíhá likvidace havárie

aktualizováno 
V březnu uplynuly dva roky od druhé největší havárie v dějinách jaderné energetiky. Ve fukušimské elektrárně dnes dělá největší problémy radioaktivní voda, ale nejde jen o ni. Fyzik Vladimír Wagner ve svém článku přibližuje, co už se podařilo a co ještě zbývá.

Konstrukce budovy, která umožní vyklizení bazénu čtvrtého bloku, dosáhla úrovně umístění bazénu v polovině března a začíná se instalace její části, která bude překrývat zničený blok i bazén. | foto: TEPCO

Když 11. března 2011 východně od Japonska praskl kontinentální zlom a narodilo se velké tsunami, nikdo netušil, že právě začal řetězec událostí vedoucí až k velké jaderné havárii.

Fukušimské reaktory

V elektrárně Fukušima I se využívaly tzv. varné rektory. U nich se produkuje pára potřebná k pohonu turbíny přímo v tlakové nádobě reaktoru.

Odvádí se z horní části tlakové nádoby, kde tak není místo pro systém havarijních tyčí, které slouží k rychlému zastavení řetězové štěpné reakce v reaktoru. U tlakovodních reaktorů (Temelín) jsou tyto tyče umístěny nahoře a drženy elektromagnety. V případě jakéhokoliv problému čistě vlivem gravitace zapadnou do aktivní zóny reaktoru a štěpnou řetězovou reakci zastaví.

V případě typu varného reaktoru využívaného ve Fukušimě I je havarijní systém umístěn ve spodní části reaktorové nádoby. Havarijní tyče jsou opět drženy elektromagnety, ale do aktivní zóny je vstřeluje stlačený plyn. Složitý systém v spodní části tlakové nádoby může představovat slabé místo, kudy se části roztaveného paliva mohou dostat z reaktorové nádoby do kontejnmentu.

Tlaková nádoba reaktoru je umístěna v kontejnmentu, který je složen z ocelové a betonové části. (Kontejnment zabraňuje průniku radioaktivity ven a musí tedy zůstat neporušen.) Fukušimský kontejnment (typu MARK I) má suchou část s tlakovou nádobou reaktoru a mokrou část toroidního tvaru propojenou se suchou částí, ve které jsou zásoby vody pro případ havarijního chlazení.

Tato část se často označuje jako komora potlačení. Právě v propojením mezi suchou částí a mokrou částí mohlo během havárie dojít k poškozením.

Kontejnment (někdy označovaný jako primární) je vestavěn do budovy bloku, která obsahuje potřebný servis a hlavně také bazén, ve kterém se uskladňuje použité palivo z reaktoru, případně i čerstvé, které se pro umístění v něm připravuje.

Schéma kontejnmentu MARK 1, tedy typu, které používají čtyři poškozené...

Schéma kontejnmentu MARK 1, tedy typu, které používají čtyři poškozené fukušimské reaktory.

Nad ním je zavážecí zařízení, které umožňuje manipulaci s palivovými články (jejich na/vyndavání z reaktoru). Je tam také řada dalších servisních částí, které umožňují správné fungování reaktoru a elektrárny.

Budova má poměrně lehkou střechu, která se při destrukci rozpadá na relativně lehké kusy, aby se jimi nepoškodil primární kontejnment. Někdy se tato budova označuje jako sekundární kontejnment.

Po dvou letech je likvidace následků havárie ve Fukušimě stále na začátku. Radioaktivita je stále vysoká a na některých klíčových místech tak mohou pracovat jen roboty. Hlavně díky tomu se neví, do jaké míry se palivo v reaktorech roztavilo a kam všude se v reaktorové nádobě či dokonce kontejnmentu (ochranné obálce kolem nádoby reaktoru, pozn. red.) dostalo.

Jak to bylo

Při zemětřesení byly ze šestice reaktorů v Jaderné elektrárně Fukušima I v činnosti první tři, IV. byl vyprázdněn a čerstvě vytažené palivové články byly umístěny v jeho bazénu. Z důvodu údržby byly odstaveny také V. a VI. reaktor. V okamžiku zemětřesení se tři reaktory, které byly v provozu, automaticky odstavily. Problém nastal až po necelé hodině, když přišlo tsunami. To smetlo řadu zařízení vně, včetně nádrží s naftou pro dieselové agregáty zálohující zdroje elektřiny. Byla zaplavena řadu budov a v nich právě i zmiňované dieselové agregáty. Vydržel pouze jeden, který pomohl řešit situaci u V. a VI. bloku a přispěl k tomu, že tyto bloky katastrofu přečkaly.

Na I. až IV. bloku však došlo k úplné ztrátě střídavých zdrojů elektřiny. Nefungovalo tak chlazení u reaktorů i bazénů. I když je štěpná reakce zastavena, produkuje se v rozpadech radioaktivních prvků značné množství tepla. Je sice jen malým zlomkem energie produkované při štěpení a výkon rychle klesá, přesto se musí uchladit výkon v řádu megawattu (podrobněji je vše popsáno v textu popisujícím situaci těsně po havárii zde).

Havarijní chlazení, které využívalo zmíněné zásoby vody v komoře potlačení (viz. box vlevo) a párou poháněné pumpy, mělo omezený potenciál. Navíc u prvního nejstaršího bloku byl tento systém vybaven daleko menší zásobou vody. Kapacity chlazení nestačily na delší dobu a navíc špatné nastavení ventilů, zničené baterie a další podmínky vzniklé při tsunami a následné havárii tuto dobu ještě zkrátily.

Než se podařilo zajistit vstřikování mořské vody do reaktoru, došlo k vypaření chladící vody a odhalení aktivní zóny reaktoru. Tím se dramatický zhoršil odvod tepla z palivových článků a jejich teplota se zvýšila tak, že se částečně začaly tavit. Doteď nevíme, jak velká část aktivní zóny se v třech zničených reaktorech roztavila a zda se roztavené palivo dostalo z reaktorové nádoby do primárního kontejnmentu.

Ve větší části areálu ale japonští dělníci a inženýři odvedli spoustu práce. Především se výrazně snížila radioaktivita. Pomohlo tomu odstranění velké části trosek, odvoz kontaminované vrstvy zeminy i očištění pevných povrchů vodou pod vysokým tlakem. Společnost TEPCO také podnikla opatření, aby se zamezilo únikům radioaktivity z areálu elektrárny, třeba ošetření některých povrchů odolnou vrstvou polymerů.

Samá voda

Přichází vodík

Každý z nás má asi v paměti obrázek výbuchu ve fukušimské elektrárně. Jak k němu došlo? Povlak palivových článků je pokryt vrstvou zirkonia. Při vysoké teplotě dochází k jeho reakci s vodní párou, při které vzniká vodík (při velmi vysoké teplotě vzniká vodík i ze samotné vodní páry). Za přítomnosti vzduchu (respektive kyslíku) nárůst koncentrace vodíku přes určitou hodnotu nutně vede k výbuchu.

Aby k tomu nedošlo, je do vnitřních částí kontejnmentu ve Fukušimě I vháněn dusík. Ve chvíli, kdy chlazení nefunguje, nastává však problém: v kontejnementu roste teplota, takže hrozí jeho narušení. Zabraňuje se tomu částečnou ventilací páry z kontejnementu. Pára i s vodíkem se tak dostane ven.

Právě upouštění tlaku z reaktorů bylo příčinou výbuchů, které zničily horní část budovy prvního a třetího bloku. Ve IV. bloku byl sice reaktor prázdný, ale společným ventilačním systémem se do něj dostal vodík z III. bloku. Jeho výbuch pak zničil horní část budovy IV. bloku. Situaci s chlazením aktivních zón tří postižených reaktorů se podařilo provizorně vyřešit pomocí vstřikování mořské vody.

Nejdiskutovanějším problémem současnosti je ovšem voda. Po havárii se reaktory nejdříve chladily, jak to jen šlo (podrobněji zde). Postupně se podařilo chladící okruh alespoň částečně uzavřít a zajistit průběžné odsolení, vyčištění a alespoň částečnou dekontaminaci chladící vody.

Až donedávna se však odstraňovala jen část radionuklidů. Mezi nimi jsou hlavně izotopy cesia, kterých je nejvíce, ale zůstávají jiné, například stroncium. Tato voda se nesmí dostat z areálu ven a musí se v něm skladovat. Ovšem spolu s ní se musí ukládat i dešťová a podzemní voda, která se do budov dostane a stane se také radioaktivní, a tak počet nádrží a zásobníků nestále přibývá. Dlouhodobě je toto řešení neudržitelné.

V březnu 2013 bylo učiněno klíčové zlepšení. Podařilo se spustit zařízení ALPS, které umožňuje radikální snížení velkého počtu radionuklidů ve vodě. Umožní tak téměř úplnou její dekontaminaci. I po odstranění téměř všech radionuklidů zůstane jeden, který představuje problém: tritium. To je jeden z izotopů vodíku, a tak nejde chemicky od vody oddělit.

Tritium je přirozenou součástí našeho životního prostředí, protože vzniká interakcí kosmického záření v atmosféře i některými dalšími přírodními procesy. Uvolňuje se i při normálním provozu jaderných elektráren, kde je ho třeba pečlivě sledovat (viz i zde). Společnost TEPCO chce vodu, ve které zůstane jen tritium, vypouštět do moře, a to tak, aby nebyly překročeny ekologické limity. Jednání o povolení vypouštění bude velice složité, hlavně s rybáři.

Dalším důležitým opatřením je budování ochranných norných stěn a pump proti podzemní vodě. Systém pomalu začíná pracovat a brzy by měl dramaticky snížit objem přibývající radioaktivní vody. Spuštění zařízení zpozdily problémy s kvalitou kontejnerů, ve kterých bude uložena vysoká koncentrace radioaktivity vyfiltrovanou z radioaktivní vody. První kontejner byl naplněn v úterý 9. dubna a už je ve speciálním skladu, tak japonským technikům přejme, aby systém už fungoval podle předpokladů.

Že je třeba dekontaminaci vody rozjet rychle, svědčí i to, že se v areálu objevilo několik úniků vody z podzemníků zásobníků (více zde). Zatím se je vždy podařilo vyřešit tak, že se radioaktivní voda nedostala z areálu. Vzhledem k objemu vody, které je nutné zpracovat, jde ale nepochybně o dlouhodobou záležitost.

Budova, ve které je zařízení ALPS umožňující efektivní dekontaminaci od téměř

Budova, ve které je zařízení ALPS umožňující efektivní dekontaminaci od téměř všech radionuklidů.

Celkový pohled na areál elektrárny Fukušima I v únoru 2013. Reaktory jsou

Celkový pohled na areál elektrárny Fukušima I v únoru 2013. Reaktory jsou vpravo nahoře (je vidět, že jsou jejich budovy poškozené), patrné je enormní množství nádrží na zachycování radioaktivní vody v areálu.

A co reaktory?

Co se týče samotných reaktorů, prvním důležitým úkolem je vyklizení bazénů vyhořelého paliva u jednotlivých bloků. (Palivo jsou svazky, tzv. soubory, dlouhých a dutých kovových prutů, ve kterých jsou uloženy malé pelety s radioaktivním materiálem, pozn. red.)

Nejdůležitější je to u IV. bloku, kde je palivových článků nejvíce a zároveň byla budova právě v oblasti bazénu poškozena a brzy po havárii u ní bylo raději vybudováno vyztužení poškozené části. Zatím se podařilo uklidit trosky zničené části budovy a vyčistit i vodu v bazénu. Do něj se pak daly kamery a výsledky dvou na zkoušku vyzvednutých palivových článků (šlo o čerstvé soubory připravené pro v ložení do reaktoru) ukazují, že články nejsou poškozené a radioaktivita z nich neuniká. Po odklizení trosek se odstranily i některé těžké komponenty, aby se budově odlehčilo, včetně části kontejnmentu (podrobněji zde).

Nyní se nad starou budovou buduje nový těsný kryt. Uvnitř bude zařízení na vyzvednutí palivových článků z bazénu. Budova bude hermetická, aby zabránila případnému šíření radioaktivity při práci na vyklízení bazénu, které by mělo začít v listopadu tohoto roku. Hlavní část proběhne příští rok. Protože reaktor IV. bloku nebyl naložený palivem, nebude poté představovat riziko a může se postupně zlikvidovat.

Náročnější je příprava vyklízení bazénu III. bloku. Výbuch vodíku poničil její horní část podstatně více a velká část trosek popadala přímo do bazénu. Zároveň je tam poměrně vysoká radioaktivita, takže technika na místě musí být řízena na dálku. Trosky jsou nestabilní a čas od času při čištění spadly přímo do bazénu s palivem. Podrobný průzkum bazénu pomocí podvodní kamery ukázal, že by uskladněné palivové články měly být v pořádku a pád trosek je zřejmě nepoškodil. 

Horké bazény

Palivové články v bazénech opustily reaktor již před řadou dnů, takže jejich tepelný výkon je značně nižší, než jaký byl u článků v reaktorech. Při výpadku chlazení tedy trvá podstatně déle, než se teplota vody v bazénech zvýší na nebezpečnou úroveň.

Nejkritičtější situace byla u IV. bloku, kde bylo nejvíce palivových článků a část z nich byla poměrně čerstvě vytažena z reaktoru. I tam se situace musela v prvních dnech vyřešit doléváním mořské vody, která nahrazovala vypařovanou vodu a pomáhala chladit palivové články v bazénech. Výjimkou byl první bazén, kde mořskou vodu nebylo potřeba použít.

Podrobný průběh krizových dní přímo po havárii je v už zmíněném prvním článku z cyklu o Fukušimě a v článku s přehledem zprávy parlamentní komise, která se právě i rozborem prvních dní zabývala.

Z bazénu se však budou vyzvedávat až po dokončení stavby krytu budovy (zase hermetického jako u IV. bloku). Zatím se připravují základy.

U II. bloku zůstala budova v zásadě nepoškozena, přesto úplně netěsní. Tyto úniky se postupně opravují a připravuje se hermetické uzavření budovy. V polovině března byl například instalován uzávěr za vyražený panel (viz obrázek). Samotný bazén i zavážecí zařízení, které umožňuje manipulaci s palivovými soubory, zůstaly nepoškozeny.

Problémem však je, že v prostorách okolo bazénu je velmi vysoká radioaktivita, která znemožňuje práci lidí. Zatím se sem dostaly pouze roboty, které nenašly žádná poškození a vytvořily mapy rozložení radioaktivity. Je tak možné připravit plány na dekontaminaci (pomocí robotů) a připravit tak vstup lidí a časem vyklizení bazénu. Ale není potřeba příliš spěchat, protože bazén je v pořádku a palivo v něm je v bezpečí.

K výbuchu vodíku a poškození budovy došlo i u I. bloku. Nový lehký hermetický kryt byl dokončen na konci roku 2011 (podrobně zde a zde). Omezil úniky radioaktivity a bez něj by nemohla být situace v elektrárně prohlášena za stabilní a nemohlo by dojít k postupnému otevření zakázané zóny koncem roku 2011 (viz zde a zde).

Stav pátého patra s bazénem se však podrobněji podařilo prozkoumat až pomocí balonu s kamerou v říjnu 2012 (viz zde). Jak se ukázalo, patro i zařízení pro manipulaci s palivovými články jsou poničeny. Ale než se s palivem něco podnikne, je zapotřebí provést dekontaminaci.

Důležitým úkolem před vyklizením bazénů zničených bloků je příprava společného bazénu. Ten je nyní téměř celý naplněn. Ale není to na překážku, část v něm nyní umístěného paliva už je "vyzářená". Začátkem dubna proběhla první přeprava kontejneru na palivové soubory ze společného bazénu do suchého meziskladu. 

První přeprava kontejneru pro uložení palivových souborů ze společného bazénu

První přeprava kontejneru pro uložení palivových souborů ze společného bazénu do suchého meziskladu.

Nedávné testy robotů určených pro dekontaminační práce uvnitř budov zničených

Nedávné testy robotů určených pro dekontaminační práce uvnitř budov zničených bloků ve Fukušimě I, které proběhly v Jaderné elektrárně Fukušima II.

Co se samotnými reaktory?

Kromě chlazení se u reaktorů podařilo zajistit také kontrolu atmosféry v nich. Jde hlavně o systém na vhánění dusíku, který má zabránit opakování výbuchu vodíku (kdyby se z nějakého důvodu začal vodík v reaktorech znovu vytvářet a hromadit). Kontroluje se také radioaktivita v kontejnmentu. Bedlivě se sledují hlavně údaje o přítomnosti látek, které vznikají ve větším množství během řetězové štěpné reakce.   

Co je nyní nejdůležitější? Za prvé je třeba pečlivě prozkoumat stav komory potlačení. Velice důležité je zjistit, do jaké míry se aktivní zóna roztavila a kam všude se případně dostalo roztavené palivo. K tomu, aby se dal zkoumat vnitřek reaktorové nádoby, je potřeba se dostat do tzv. TIP místnosti. Z ní vedou kanály a průchodky až do nitra reaktoru, kterými lze zavést různá kontrolní čidla i třeba kameru. Posledním velkým bezprostředním úkolem je dekontaminace vnitřních prostor budov, aby v nich mohli pracovat lidé.

Blok po bloku

U I. bloku se začal zkoumat stav kontejnmentu. Dostala se do něj měřidla i kamera. Kromě jistých náznaků koroze vypadají konstrukce nepoškozeny. Nejvyšší hladina radiace je ve výši reaktorové nádoby, a při pohybu v kontejnementu směrem dolů klesá. To snad naznačuje, že většina paliva zůstala přímo v nádobě reaktoru a mimo ni je roztaveného paliva málo nebo tam není vůbec.

Roboty také při dvou inspekcích prozkoumaly komoru potlačení. Naměřily relativně vysokou aktivitu a na jejich záběrech byly vidět známky velmi vysokých teplot. Při přibližování ke komoře potlačení také roste radioaktivita, takže by tam mohly být její zdroje.

Proběhl i pokus dostat roboty do zmíněné TIP místnosti, odkud se dá kontrolovat stav uvnitř tlakové nádoby reaktoru. V tomto případě byla v její blízkosti zjištěna extrémně vysoká hodnota radiace 4 Sv/hod, která znemožnila přístup lidí (4 Sv jsou cca polovina smrtelné dávky, pozn. red.). Robotům se však nepodařilo otevřít dveře.

U II. bloku se podařilo zavést do kontejnmentu endoskop a prozkoumat jeho vnitřek, a to hned několikrát. Zjistilo se, že výška hladiny vody v suché části kontejnmentu je zhruba 60 cm. Vzhledem k množství vody přiváděné do reaktoru by to mělo být mnohem více a voda tedy někudy odtéká pryč.

Jeden ze záběrů propojení mezi suchou částí kontejnmentu a komorou potlačení

Jeden ze záběrů propojení mezi suchou částí kontejnmentu a komorou potlačení pořízenou kráčejícím robotem v druhém bloku 15. března 2013.

Zatím poslední zkoumání kontejnmentu kamerou proběhlo 19. března 2013. Kráčející robot firmy Toshiba prostudoval stav komory potlačení II. bloku i jejího spojení s kontejnmentem. Robot nenašel žádné poškození, kudy by se dostávala voda ven. Pořád tak není jasné, kde je u druhého bloku narušení hermetičnosti kontejnmentu, jehož důsledky se projevily během havárie. Podařilo se také shora provrtat dvě díry do prostor, kde se komora potlačení nachází, změřit radiaci, teplotu a odebrat vzorky vody a sedimentu.

V případě II. bloku se podařilo proniknout do TIP místnosti. Nejdříve se sem dostaly roboty, po měření radiace i lidé. Místnost byla ve velmi dobrém stavu, a tak mohl proběhnout pokus se zasunutím nových teploměrů do reaktorové nádoby kanály vedoucí z TIP místnosti. Bohužel se to úplně nepodařilo, protože vyústění všech čtyř kanálů do reaktorové nádoby bylo zablokováno troskami.

Také u III. bloku se podařilo poslat roboty ke komoře potlačení, aby se zkontroloval její stav. Robot objel velkou část komory potlačení, ale pak s ním operátoři ztratili kontakt. Další kontrolu prvního patra dělal nový robot Packbot. Zjistil vyšší radioaktivitu než při první prohlídce. Snaha dostat se do TIP místnosti byla neúspěšná, protože roboty našly cestu zatarasenou troskami.

Fotografie pořízená při posledním průzkumu vnitřní části primárního

Fotografie pořízená při posledním průzkumu vnitřní části primárního kontejnmentu II. bloku 19. března 2013. Dávkový příkon v místě kamery byl 1 Sv/hod (smrtelnou dávku ozáření by tedy člověka dostal za několik hodin) a teplota 35°C.

Práce tedy pokročily. Ale informace o stavu aktivní zóny a přesné poloze jejich roztavených částí jsou zatím kusé. I z toho je vidět, že likvidace zničených aktivních zón reaktorů je na úplném začátku. Klíčová je nyní dekontaminace vnitřních částí budov, aby v nich mohli pracovat lidé. Pak se rychle můžeme dozvědět více.

Zlepšení podmínek by mělo přinést nasazení robotů. Řada japonských firem vyvíjí nebo již vyvinula roboty pro průzkum a dekontaminační práce. V elektrárně Fukušima II nedávno probíhaly testy jejich schopností, než budou nasazeny do ostré akce.

Návrat lidí

Trochu jinou kapitolou je situace v evakuovaných oblastí v okolí elektrárny. Evakuované oblasti se postupně otvírají a lidé mohou navštěvovat své domovy a pracovat na jejich dekontaminaci a rekonstrukci.

Vladimír Wagner

Je český jaderný fyzik. Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnosti transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů.

Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačesa a Dany Drábové připravovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky.


Před otevřením se území podle stupně kontaminace rozdělila do tří částí. První jsou oblasti připravené na zrušení všech omezení. Druhá s možností navštěvování a intenzivní dekontaminace, která umožní úplné otevření. Třetí typ území má takovou kontaminaci, která znemožňuje rychlý návrat a vyžaduje velmi intenzivní dekontaminaci.

Většina ze 11 evakuovaných samosprávných celků už se otevřela. Nejsilněji zasažené oblasti však patrně nebude možné uvolnit před rokem 2017. Návrat obyvatel do dvou méně zasažených kategorií by měl probíhat v letech 2014 až 2016. Kritickým v daném případě nemusí být ani tak postup dekontaminace, jako rekonstrukce a především zajištění potřebné infrastruktury a pracovních příležitostí.

Posledními dvěma neotevřenými oblastmi jsou města Kawamata a Futaba. Na území druhého z nich leží samotná elektrárna a jde o nejhůře zasaženou oblast. Její dekontaminace a rekonstrukce bude asi nejnáročnější a nejdelší. Během druhého výročí zemětřesení mohli alespoň někteří obyvatelé navštívit centrum tohoto města a uctít památku obětí tsunami.

Fotogalerie

Pokrok je vidět i v tom, že město Hirono bylo prvním, které znovu otevřelo městský úřad ležící v zakázané zóně. Zároveň zde začaly v tomto týdnu práce na obnoveném pěstování rýže. Minulý rok se provedly testy, které ukázaly, že nebude kontaminovaná. Návrat zemědělství by měl zrychlit i návrat evakuovaných.

Všechny zasažené oblasti plánují s přicházejícím teplejším počasím rozvinout intenzivní dekontaminační a rekonstrukční práce. Celý prozatímní průběh potvrzuje, že následky havárie ve Fukušimě a rychlost likvidace budou značně rozdílné od situace v Černobylu (podrobný popis základních rozdílů je zde).

V každém případě však bude cesta k úplné likvidaci následků havárie ještě dlouhá a stejně důležité a dlouhodobé budou dopady nejen na japonskou energetiku. Havárie ve Fukušimě připomněla, že využívání jaderné energie má svá rizika. Je však třeba zdůraznit, že bez rizik, a většinou značně větších, není ani využívání jiných zdrojů energie (viz zde a zde). Ale o tom podrobněji třeba až někdy příště.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Čína unesla část mezinárodního internetového provozu, chybou Nigerijců

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

V noci na dnešek se řada uživatelů ve Spojených státech i jinde musela vypořádat se nebývalým zpožděním služeb od...

Další z rubriky

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Změna, co šetří. Přechodem k Bohemia Energy můžete získat měsíc energií zdarma
Změna, co šetří. Přechodem k Bohemia Energy můžete získat měsíc energií zdarma

Energie stále zdražují a na lepší časy se, bohužel, neblýská. Přesto lze najít dodavatele, se kterým můžete za energie významně ušetřit. Bohemia Energy přichází s akcí Garance měsíce zdarma, se kterou lze získat nejen měsíc energie zdarma, ale zároveň není třeba nic počítat ani porovnávat.

Najdete na iDNES.cz