Téměř každý, kdo dnes a denně pracuje s počítačem a není to zrovna programátor nebo adminstrátor UNIXových serverů, používá nějaké grafické prostředí. A't už je to prostředí v MS Windows, MacOS X nebo IBM OS2. Kvalitní GUI (Graphical User Interface) je předpokladem pro úspěch dnešních operačních systémů. Samozřejmě řada uživatelů nedá dopustit na příkazovou řádku, rychlou klávesnici a modrý Midnight Commander nebo Norton, těm samozřejmě dnešní grafická prostředí připadají zbytečná, paměťově náročná a pomalá... Těch ostatních uživatelů je ale víc a tak i pro Linux a příbuzné systémy se začaly zakládat různé projekty, jejichž cíl byl jediný - zpřístupnit systém i méně zkušeným uživatelům a zabalit kvalitní systém do hezkého kabátu.
Správci oken
Související odkazy:
Linux obsahuje grafické prostředí X Window System, které umožňuje vyměnit příkazovou řádku za grafiku, myš a klávesnici. Aby mohl X Window System fungovat, musí být spuštěn ještě jeden z mnoha dostupných Správců oken (Window Manager). Mezi nejznámější patří KDE, Gnome, BlackBox či Enlightement. Již při samotné instalaci se vás budou průvodci tázat, jaké prostředí byste rádi používali. Nemusíte se bát špatného rozhodnutí, pokud máte dostatek místa na pevném disku, můžete nainstalovat třeba všechny správce oken najednou. Následně si při startu X Window Systemu vyberete to prostředí, na které máte zrovna náladu.
Určitě jste na druhou stranu slyšeli, že existují různé aplikace pro KDE, aplikace pro GNOME atp. Je to pravda. Tyto aplikace jsou napsané tak, aby využívali výhod a funkcí právě onoho správce oken, neznamená to ale, že byste nemohli pod Gnome spustit programy pro KDE a obráceně. Pokud ale budete používat pod GNOME aplikace pro GNOME, ušetříte nějakou tu kapacitu operační paměti, nemusíte totiž do paměti nahrávat knihovny KDE.
Správců oken je mnoho a každý projekt se specializuje na určitou oblast. Pokud máte výkonný počítač a dostatek operační paměti (128/256MB a více), můžete sáhnout po KDE či GNOME. Tito dva velikání jsou nejen správci oken, ale kompletní pracovní prostředí zahrnující spoustu aplikací, doplňků a pomůcek. Pokud máte paměti po skromnu nebo nepotřebujete propracované a funkčně nadupané GUI, můžete vyzkoušet např. BlackBox - jednoduchý správce oken pro méně výkonné počítače. Pokud chcete zase něco opravdu jedinečného, graficky vyvedeného a odvážného, sáhněte po Enlightementu a kolegové budou překvapeni.
My se nejdříve podíváme na zoubek KDE, jednomu z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších prostředí, někdy příště se vrhneme na GNOME, dalšího neméně zajímavé prostředí a již zmíněný BlackBox či Enlightement.
KDE
V říjnu 1996 byl založen projekt KDE - K Desktop Environment. Rok na to byla vydána první beta verze tohoto grafického prostředí. Dnes většina distribucí obsahuje verzi 3.x, která je opravdovým robustním prostředím včetně spousty pomůcek a profesionálních aplikací z různých oborů. Co z KDE za těch pár let vyrostlo? CVS strom projektu obsahuje přes 4 milióny řádků zdrojového kódu, do KDE je zapojeno přes 800 vývojářů z celého světa a přes 300 uživatelů se stará o lokalizaci do různých jazyků. KDE je samozřejmě lokalizováno i do našeho mateřského jazyka a to včetně nápovědy.
Protože je KDE opravdu rozsáhlým prostředím, je rozděleno na několik baliků:
Z tohoto výčtu je asi všem jasné, že KDE se snaží soustředit pod sebe nejen samotné grafické prostředí pro ovládání systémů Linux/UNIX, ale kompletní pracovní prostředí zahrnující nejrůznější aplikace. Celé KDE je postaveno na knihovně Qt (projekt Gnome používá zase knihovnu GTK). Všechny aplikace tak vypadají stejně a všechny aplikace mohou využívat nejrůznějších výhod Qt, včetně témovatelnosti. Výhodou také je, že Qt knihovny jsou dostupné i pro ostatní platformy, např.i MS Windows (i když zde je Qt komerčním produktem), programy pro Kde je tak možné po menších úpravách provozovat i pod Windows, což samozřejmě zlepšuje kompatibilitu s okolním světem a umožňuje používat oblíbené aplikace z KDE např. v zaměstnání,kde jste nuceni používat okenní systémy. Právě na možnosti provozovat QT aplikace snadněji pod Windows se nyní začíná pomalu pracovat.
Jak tedy vypadá a funguje KDE?
Poznámka:
Odborníci prominou, že nazývám KDE a GNOME správci oken, je to pro zjednodušení a snadnější srozumitelnost pro linuxové začátečníky. KDE používá vlastního správce oken Kwin, GNOME pak Metacity.
Celý systém je ideální pro uživatele, kteří přecházejí na Linux z Windows. Principy zustávají stejné, po spuštění na vás bude svítit pracovní plocha i s ikonkami, v levém dolním rohu najdete tlačítko “K”, které sedí klidně v rohu panelu a plní stejnou funkci jako tlačítko “Start” ve Windows. Po jeho rozbalení vás KDE oslní nabídkou funkcí i programů. Na ploše se objevují zástupci zařízení nebo programů, v pravém dolním rohu máte hodiny a obdobu “Systraye” ve Windows.
Žádné překvapení se nekoná, těžké říci, jestli je to dobře nebo ne. Každopádně KDE nikdy nebyl správce oken, který by se pyšnil nějakou originalitou nebo odlišností od zvyklostí z Windows, ba naopak, díky své podobnosti s Windows mají uživatelé minimální problémy s přechodem na Linux. To pro dnešek stačí, příště se podíváme na KDE trochu z blízka a ukážeme vám, jak dnes vypadá KDE 3.3...
