Notebook po pádu z ramene v brašně bez polstrování
(Poznámka redakce: Kdo chce jenom krátké stručné shrnutí zkušeností, ať přeskočí na konec článku - v plných detailech ať čte nerušeně dále.) Není nad dobrá doporučení - co na tom, že všem známým doporučuji kvalitní brašny - a sám už jsem si jich také pěknou řádku koupil a dokonce i používal. Jenže nakonec stejně vyhraje lehká malá aktovka bez kousku výplně a málo místa na dokumenty. Proč? Protože je lehounká, malá, skladná a prostě se příjemně nosí. Jenom těch papírů se tam vejde málo, takže je neustále nafouknutá - a přetěžovaná co to jde.
I pár centimetrů stačí
Letitá zkušenost mne nepřesvědčila - kdysi před lety jsem měl brašnu od výrobce notebooku, s trochou vnitřního polstrování - a svůj tehdy velice oblíbený ultralehký notebook, který jsem s sebou nosil všude. Vystupujíc z tramvaje mi brašna sklouzla z ramena na ruku, což stačilo k tomu, aby jemně přistála na zemi, s poměrně pomalým dopadem z výšky několika pár desítek centimetrů.
I takhle malá záležitost však tehdy stačila na zničené podsvícení displeje a nutnost výměny celého panelu, který jen díky neskutečné ochotě servisu nezabrala více než týden - tyhle součástky nebývají úplně standardně skladem. O ceně raději nemluvit. Ale vzpomínka byla úspěšně zapomenuta.
Fajn večer a večeře na dohled
Je úterý pozdní odpoledne, krásné počasí, s vidinou pohodového večera odcházím z práce, myslíc na všechno možné. Ozve se rupnutí. A ačkoliv okamžitě vím, která uhodila (nebo si to aspoň myslím), na zásah je už v tom okamžiku pozdě. Nevím, proč jsem si naivně myslel, že i když by se něco podobného stalo, že snad je čas něco podniknout - třeba chytnout brašnu v pádu. Ne. Vyloučeno. Každého, kdo smýšlí podobně, musím rychle vyvést z omylu - v daném okamžiku se nedá udělat vůbec nic.
Ani nevím, co zazvonilo o zem dříve - zda prasklá přezka z popruhu...
...nebo rezonovala kostra notebooku. Aktovka se k zemi poroučela neskutečnou rychlostí. S děsivým tichem zůstala stát na betonové dlažbě. Kdyby alespoň spadla na plocho nebo trochu bokem. Takhle bylo zřejmé, že plný náraz šel do dna tašky. Právě tam, kde byl uložená záď notebooku - s klouby displeje a akumulátorem. Hezká zámková dlažba naprosto viditelně náraz ustála bez úhony. Což zdaleka nebylo možné soudit o notebooku v brašně.
Co se vlastně má dělat v takové chvíli?
Nevím, jaký je správný postup v dané chvíli - po té, co jsem se probudil z chvilkového šoku, jsem otevřel brašnu a okamžitě vyndal notebook. Asi by bylo na místě seznámit Vás s mým strojem - jednalo se o notebook provenience IBM, model řady T4x. Aneb moje stará dobrá oblíbená, perfektně zkonfigurovaná T41 naložená nezálohovanými daty - od pošty za poslední dva roky, přes firemní prezentace až po fotky z dovolené. A sama o sobě taky ne zrovna levná záležitost, z druhé ruky za polovic, ale v původní ceně solidních 50 tisíc.
Ohledání nezabralo příliš dlouhou doby - většina byla zřejmá na první pohled - a zbytek už na druhý. Datová karta GPRS/UMTS Merlin si povyskočila z PCMCIA slotu - a stejně tak čtečka paměťových karet. Ta se na rozdíl od datové karty vysunula jen minimálně - pouze tak akorát, aby se přerušil kontakt mezi vodiči. Karta vložená v čtečce bylo v pořádku - alespoň opticky, a podobně na tom byla celá tato strana notebooku.
Náraz do pouze jednoho rohu brašny
Na druhé straně byla situace kritičtější - optická mechanika se naštěstí jen sama vysunula a šla bez problémů zasunout zpět do notebooku, ačkoliv zprvu vypadala, že je přinejmenším nakřivo. Tady hrály svou roli pošramocené nervy. I po zasunutí však velmi mírně vyčnívala z notebooku ven (cca 1 mm). Co s nervy zacloumalo daleko více, byl pravý roh základny notebooku. Rozdrcený plast, který prostě odpadl, svědčil o nešťastném pádu. Aktovka nešla dolů rovnoměrně, spadla na zem pravým rohem. Většina energie nárazu se tak nemohla rozložit, ale s plnou váhou přeložené aktovky se zkoncentrovala do pravého spodního rohu - a notebook tak musel absorbovat náraz na nulové ploše rohu základny, namísto aby se rozložil na celou plochu několika desítek centimetrů čtverečních zádní strany notebooku.
Všechna kinetická energie si tak našla svou kompresní zónu v konektoru VGA výstupu a okolním plastu. Jak je zřejmé z fotografií, zcela se rozlomil plastový kryt notebooku - celý roh odpadl a později jsem ho nalezl na dně brašny. Zbývající plast popraskal a ostré úlomky odstávající od těla notebooku byly dost nepříjemné na dotek. Tím nárazem odhalila řada T4x své vnitřnosti a ledacos ze svého konstrukčního řešení. Ale o tom více později - rozflákaný roh mne zajímal jen potud, že optika šla zasunout zpět a především kloub displeje vypadal netknutý, stejně jako celý displej. V tuhle chvíli platila pozornost především funkčnosti notebooku.
Stisk - a chvíle napětí
Černé zapínací tlačítko. Mačkám. A čekám. Černá obrazovka nesvědčila o ničem dobrém. Notebook si dal na čas - i když zpětně si myslím, že to byly opět jen napjaté nervy. Naskočilo logo IBM a plné probouzení z hibernace systému Windows XP. Displej neblikal, podsvícení fungovalo a jas byl stejně slabý jako už standardně u této řady (i když byl nastaven na maximum). Zcela bez problémů jsem se přihlásil do systému - a vše vypadalo stejně, včetně rozdělané práce. Jak se na dívali kolemjdoucí na postavu, která na troskách své brašny otevírá notebook a nervózně stepuje okolo - to lze jen těžko odhadnout. Nicméně notebook fungoval - po jeho opětovném úspěšném uspání nic nebránilo důkladnější prohlídce: roztřepený roh notebooku, zcela odlomený kus plastu a obnažená vnitřní kostra, to nebyl jediný následek - kdesi na základně musel chybět další kousek plastu, který jsem nalezl v brašně - a který nepasoval do rohu notebooku.
Podrobné ohledání pacienta
Kompletní dohledání proběhlo až doma, kdy se ukázalo, že ten nikam nepasující kousek plastu je západka akumulátoru, která nárazem vyskočila a naštěstí zůstala ležet v brašně. Prohlídka akumulátoru odhalila, že díky chybějící západce a možná i vlivem nárazu mírně vyčníval ze zádě notebooku, ne však tak aby to ovlivnilo jeho funkčnost, celistvost či pevné usazení v notebooku. Celkově tak škody byly celkem minimální - alespoň v danou chvíli. Data byla netknutá, disk fungoval - a celý notebook se zdálo též.
Špičková konstrukce business notebooků
Což by svědčilo o kvalitách řady ThinkPad T4x, která díky nehodě odhalila svou sendvičovou povahu: odolné vyztužení, kterým se notebook holedbá v reklamních materiálech, se neskrývá přímo v plastu notebooku. Kombinaci titanu a hořčíku najdeme až jako druhý obranný val, pod povrchovou vrstvou plastu. Skutečně odolná konstrukce je zasunuta více uvnitř základny notebooku. Tato vrstva však vůbec neutrpěla a vypadala naprosto OK - šedý kus kovu, který vypadal, že podobné kousky jsou pro něj běžné cvičení odolnosti.
Trvalé následky
Překvapivě, problémy se objevily až následovně, během práce s notebookem. Už dříve ne zcela spolehlivá karta UMTS/GPRS jako by ještě trochu více znestabilněla, i když to může být jen dojem - a nedostatečné zasunutí do slotu notebooku. Večer po nehodě nefungovala zcela ke spokojenosti, ale další ráno již pracovala se stejnou relativní stabilitou jako dříve. Další den po nehodě odkudsi z notebooku vypadl další malý kousek plastu (již nezachycený na fotografiích, asi třetinový ve srovnání s dvěma dřívějšími fragmenty) - trochu se tak divím, co ještě bude následovat. Asi ač nerad - nevím, kdo rád ztrácí záruku - budu muset přeci jen (pro jistotu) zkonzultovat servis.
Mimo ostrého roztrhaného plastu (nebezpečného kalhotám při práci na klíně), co se však ukázalo jako minimální, leč neskutečně iritující závada bylo zadrhávající tlačítko touchpadu. Při každém druhém až třetím stisku levého tlačítka touchpadu se toto tlačítko zaseklo o plast opěrky notebooku. Bylo zcela zřejmé, že díky nárazu se lehounce posunula šasi notebooku oproti svrchnímu plastu - a díky tomu se tlačítko touchpadu začalo zasekávat o kraj notebooku. Tlačení na okolní plasty a proklepávání zaseknutého tlačítka se nesetkalo s úspěchem, alespoň ne na dostatečně dlouhou dobu.
Shrnutí zkušeností
Tahle zkušenost mne přesvědčila, že notebook s kvalitní konstrukcí je k nezaplacení. Dnešní požadavky na cenu směřují ke stále méně kvalitním notebookům, kde je maximálně šetřeno na vnitřních materiálech a notebooky jsou stále náchylnější k nepřežití i podstatně méně nebezpečných nárazů a pádů - viz mé zkušenosti s dřívějším notebookem, který také nepatřil k nejlevnějším, ale měl pouze plastovou konstrukci. Náraz opticky přestál lépe než IBM, dokonce ani žádný kousek plastu nepraskl a na povrchu nebylo škrábnutí - ale konstrukčně uvnitř se projevilo něco podstatně horšího než odpadlý kousek plastu. Sice uplynulo od té doby pár let, ale trend ke stále levnějším řešením konstrukce tohle nebezpečí spíše zvýšil než zredukoval. Opačným extrémem této škály je odolný notebook s armádní certifikací, který jsme měli možnost vyzkoušet k extrémnímu testování - tento notebook byl (za cenu zvýšené hmotnosti - cca 3 kg Gericomu oproti 2,3 kg u IBM a 2 kg UMAXu) vybaven nejlepší možnou kombinací hořčíkových materiálů a vyztuženou konstrukcí, která ustála v našich testech i agresivní pády přímo na roh notebooku.
To, že notebook IBM ustál silný náraz víceméně (alespoň prozatím) s minimálními škodami, lze vysvětlit možná i příslovečným "štěstím v neštěstí". Sice notebook "schytal" náraz v plné síle na roh konstrukce, tedy velmi zranitelné místo - ale na druhé straně to odnesl roh základny, která má v tomto místě mimo výstupu VGA minimum citlivých zařízení(pro zvětšení doprovodné fotografie klikněte - otevře se nové okno). Oproti tomu, kdyby náraz šel z druhé strany notebooku, musel by všechnu energii absorbovat roh displeje, který by mohl přímo poškodit citlivou vnitřní elektroniku (displeje) snadněji nežli v případě rohu základny. To se stalo u mého prvního notebooku - a ačkoliv má IBM i zde pravděpodobně odolné vyztužení, jsem velice rád, že náraz nakonec šel tak, jak šel. V opačném případě už bych také možná volal do servisu kvůli výměně displeje - což je s odstupem nejdražší možná oprava na celém notebooku.
Každý solidnější výrobce notebooku má v nabídce notebook, který má někde ve specifikacích skrytou malou poznámku se slovy něco jako titanová či hořčíková konstrukce - případně jako IBM jejich kombinaci. Pokud mohu doporučit - spolu s nákupem brašny s polstrováním a přezkami, které jsou odolnostně naddimenzované - nad podobnými notebooky stojí za to se zamyslet. I mezi těmito notebooky jsou rozdíly v odolnosti provedení - a vzhledem k případné testovací likvidaci notebooku jsou recenze těchto vlastností naprostou výjimkou - ale ačkoliv je možné, že notebook Fujitsu Siemens bude mít lepší výztuž než podobně vybavené Hewlett Packard (nebo též naopak), s jistotou budou co do odolnosti a pravděpodobnosti přežití úrazu oba notebooky o světelné roky dále nežli jakýkoliv čistě plastový notebook.
