Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadají plány na zpracování sluneční energie přímo v kosmu

  9:45aktualizováno  9:45
Představitelé amerického ministerstva obrany vypracovali projekt, jak vyrábět elektrickou energii přímo v kosmickém prostoru. Zdrojem energie by mělo být sluneční záření.

NASA chce získávat elektrickou energii přímo v kosmu

S nápadem využívat solární energii v kosmických elektrárnách poprvé přišel v roce 1968 Peter Glaser, inženýr poradenské firmy Arthur D. Little. Jeho studie navrhovala umístit v kosmickém prostoru panel se solárními články o rozloze 50 km2. Američané tehdy dokonce zahájili práce na předběžném výzkumu, ale brzy od nich upustili, ukázalo se, že projekt by vyžadoval neúměrně velké investice.

Ovšem situace se o té doby značně změnila, to, co nám v 70. letech minulého století mohlo připadat jako čirá fantazie, může být za několik desetiletí realitou. Elektronika, robotika a výzkum fotovoltaických článků zaznamenaly v posledních letech bouřlivý rozvoj, ceny potřebných zařízení poklesly, a proto vědci a technici dříve zavržené myšlenky na výstavbu slunečních elektráren v kosmu opět oprášili.

Tentokrát se iniciativy ujali odborníci z amerického ministerstva obrany, protože se nabízí i vojenské využití. Jeho zástupci koncem minulého týdne informovali o svých plánech veřejnost a celý projekt doporučili americké vládě ke zvážení.

Elektrárny v kosmu

Představy jsou následující - na geostacionární dráze kolem Země budou rozmístěny satelity s 1 km velkými solárními panely a jimi získaná energie bude poté soustředěna do mikrovlnných nebo laserových paprsků a vyzářena směrem k zemskému povrchu. Tam ji posbírají speciální pozemní antény, které ji vzápětí převedou na elektřinu.

Oproti pozemním slunečním elektrárnám budou mít ty kosmické jednu nezanedbatelnou výhodu - naprostou nezávislost na podmínkách panujících na Zemi, budou moct pracovat i v noci a za špatného počasí.

Představitelé Pentagonu ale zdůrazňují i jejich další přednost, sběrné antény by totiž mohly být i mobilní, což by pomohlo vyřešit zásobování energií například v průběhu přesunů při vojenských operacích ve vzdálených a problematických oblastech či na přechodně zřízených vojenských základnách.

Energie budoucnosti

Ve využití energie Slunce se skrývá obrovský potenciál, je levná, a navíc je jí opravdu dostatek. V budoucnu by tak kosmické sluneční elektrárny mohly vyrábět více elektrické energie než fosilní, větrné a jaderné elektrárny dohromady. Samozřejmě že zbývá vyřešit ještě mnoho technických problémů, včetně vývoje levných nosičů satelitů. Ale příznivci kosmických slunečních elektráren tvrdí, že pro jejich realizaci není třeba žádných průlomových vědeckých objevů. Také proto Pentagon ve své studii po NASA požaduje, aby do deseti let vyvinula testovací satelit schopný vyslat na Zemi paprsek o výkonu 10 MW. "Neexistují žádné technologické překážky,“ říká Paul Damphousse, jeden z tvůrců projektu.

Zdroj: www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.