Zatímco klasické harddisky do stolních PC mají průměr ploten 3,5", harddisky do notebooků měří jen 2,5". To znamená, že mají - li mít tyto dva různé disky stejnou kapacitu, musí mít ten menší mnohem vyšší datovou hustotu na čtvereční palec. V dnešní době již není problém vyrobit disk s obrovskou datovou hustotou (řádově GB na čtvereční palec, ovšem jsou již disky s 11GB na čtvereční palec), horší je to ale s jeho čtením. Bity na disku jsou poté tak malé, že je velice obtížné je číst. Proto přišla firma IBM se svými GMR hlavičkami, které jsou dnes využívány ve všech noteboocích. Jejich funkce je založena na gigantickém magnetorezistivním jevu objeveném před deseti lety profesorem Grünbergem v jaderném výzkumném středisku v Jülichu. Tehdy byl již znám tzv. magnetorezistivní jev: jsou - li některé materiály vystaveny působení magnetického pole, mění svůj odpor (rezistivitu). Což je tedy ideální mechanismus pro čtecí hlavičky. Prochází - li taková hlavička nad magneticky uloženými bity na disku, proměňuje maxima a minima magnetických polí na elektrické signály. Rozdíl, který je však mezi 0 a jedničkou, jsou asi 3%. U gigantického MR jevu je tato změna až patnáctiprocentní, a tak je možno zaznamenat jednotlivé bity těsněji k sobě. Jev GMR vzniká mezi velmi tenkými vrstvami. Dojde k němu např. je-li 
mezi dvěma železnými vrstvami šest vrstev atomů chromu. Celý proces čtení pomocí GMR hlavičky pak probíhá podle následujícího schématu: Okolo tenoučké vodivé vrstvy (5) silné jen několik atomů se nacházejí dvě magnetické vrstvy. "Výměnná vrstva (1)" hlídá magnetizaci vedlejší nehybné vrstvy (2) v určitém směru. Snímací vrstva (4) se řídí podle magnetizace bitů na disku, který se pod ní otáčí. Je - li magnetizace v této snímací vrstvě paralelní s nehybnou vrstvou (2), mohou se elektrony v senzoru pohybovat zcela volně - odpor je téměř nulový. Antiparalelní (s opačnou polarizací) směr však elektrony brzdí, rezistivita stoupá a proud svisle k zápisové rovině přes kontakty (5) výrazně klesá.
Určitě si dovedete představit, jak technologicky náročný je výrobní proces takovéto čtecí hlavičky. A tak můžeme jen děkovat firmě IBM, že investuje tolik peněz do vývoje zařízení, bez kterého bychom asi s notebooky daleko nedošli.
Pro dnešek naše povídání o technologiích v noteboocích ukončíme. Příště se určitě podíváme na procesory a možná i na něco jiného...
