Mikrony, mikrony, ...
Vědci, inženýři a vývojáři se tak dlouho snažili vymyslet něco obrovského a kolosálního, až usedli k mikroskopům a objevili mikronové technologie. Pro vaši orientaci - jeden mikron je tisícina milimetru a milimetr, no to už asi víte :-). Výkon počítače je, mírně zjednodušeně řečeno, závislý na počtu integrovaných tranzistorů. Čím jich je více, tím větší má procesor výpočetní výkon. Pro ty, kteří nečetli náš seriál o procesorech, shrnu jen základní principy jeho fungovaní (přesto bych všem doporučil celý seriál o procesorech).
Základním stavebním prvkem integrovaného obvodu (procesoru) je polovodičová součástka - tranzistor. Tahle ta věcička má několik hodně zajímavých vlastností. Funguje vlastně jako přepínač, který na svém výstupu generuje buď nulu nebo jedničku. Zároveň však v sobě kombinuje vlastnosti diody, která propouští pouze v jednom směru. 
A to je právě ta skvělá vlastnost tranzistorů. Je-li tranzistor sepnutý (v propustném směru), objeví se na výstupu logická hodnota jednička, je-li zavřený, je na výstupu nula. Zapojíte-li za sebe několik takových tranzistorů, budou schopny generovat více jedniček a nul (pravd a nepravd). A když jich zapojíte několik tisíc nebo dokonce milionů, máte na světě stoj, který dokáže spočítat téměř cokoliv. Celá věc má ale pár háčků. Stačí si představit běžný tranzistor z rádiového přijímače nebo televizoru a je asi každému jasné, která bije. Přestože tranzistory použité v procesorech jsou nepoměrně menší, chcete-li jich namačkat vedle sebe na destičku o velikosti 12,8x12,8mm něco mezi 3 a 9 miliony (podle typu procesoru), máte hned tři problémy. Zaprvé - jak je na tak malou plochu vůbec vtěsnat, za druhé - kde vzít dostatek energie k jejich napájení a za třetí - co udělat se ztrátovým teplem, které v procesoru vzniká. Je tedy jasné, že všechny tři problémy hovoří proti použití v mobilní výpočetní technice. Dříve vývojáři řešili problém vzniku tepla snížením počtu tranzistorů, tím pádem snížením příkonu, ale zároveň i snížením výkonu (viz výše, případ 386SL atd.). Dnešní řešení vypadá jinak. S využitím mikronových technologií se již daří vyrábět procesory srovnatelné se stolními kolegy, ale s mnohem menšími nároky na elektrickou energii. Zatímco procesor řady 386 byl vyroben technologií 1,5m m, většina současných procesorů je již vyráběna technologií 0,18m m. To znamená, že současný nejmenším prvek v procesoru je ještě osmkrát menší než nejmenší prvek v třiosmtšestce. Tím došlo také ke snížení vzdáleností mezi jednotlivými tranzistory a tedy k dalšímu nárůstu výkonu. A co s přebytečným teplem? Vzhledem k tomu, že notebooky obsahují procesory se sníženou spotřebou (napájení 1,5 - 2,2V, příkon 8W), neprodukují ani tolik tepelného záření jako procesory ve stolních PC. Samozřejmě že se dovedou pěkně rozpálit, ale o to se již postarají větráčky, chladiče a jiná důmyslná zařízení, která ve vašich noteboocích naleznete. Hranice 18mikronů však nezůstala nepokořena. Už dnes se horečně dokončují poslední práce na technologii 13mikronů. A po ní má přijít 0,08mikronů a co přijde po ní, to už raději ani nechci vědět...
Ostatní záležitosti týkající se procesorů v mobilní technice jsou stejné, nebo téměř stejné jako u desktop PC. Za zmínku možná stojí ještě jedna věc. Je to sice spíše otázka designérská, nicméně důležitá. Zatímco v současné době existuje na trhu stolních počítadel několik standardizovaných druhů patic pro procesory(Slot 1, Socket 370, Socket 7, Super7), na trhu notebooků je poněkud jasněji. Dá se říci, že dnes existují pouze dvě firmy, které dodávají procesory do notebooků. Jsou to Intel a AMD. Ty také diktují, do čeho se takový procesor zasune. Protože se kvůli rozměrům v noteboocích vůbec nepoužívá Slot 1, musela firma Intel poněkud přehodnotit svou strategii na poli přenosných počítačů. Výsledkem toho jsou procesory Celeron a Pentium III v provedení PGA, tedy v běžném formátu, který lze zasunout do patice Super7 nebo Socket7. AMD je na tom lépe. Nemusela vymýšlet nic nového, protože všechny její procesory jsou určeny přímo do patic Super7, resp. Socket7. Ale to už je o procesorech v noteboocích opravdu všechno.
