Proháníme kurzor . . .
Dalším tématem, kterým se budeme dnes zabývat jsou polohovací zařízení. Myslím si, že nebude úplně od věci si o nich říct. Přeci jenom se dnes staly myši, trackbally, trackpointy a touchpady nedílnými součástmi počítačů, podobně jako procesory, harddisky a disketové mechaniky. I když, znám několik lidí, kteří ovládají Windows klávesnicí...nebo Windows vůbec nepoužívají...
Myš je poměrně zajímavé a přitom jednoduché zařízení, které snímá pohyb ruky a přenáší jej do počítače. V šedesátých letech ji vymyslel americký vědec Douglas Engelbart. Jako první ji u svého počítače použila firma Macintosh v roce 1984. Od té doby je také často považována za vynálezce tohoto vynálezu :-). Její myš měla (a vlastně i dnes má) pouze jedno tlačítko na rozdíl o PC myší, které dnes standardně obsahují dvě tlačítka a v poslední době i nějaké to hejblátko pro rolování obrazovky. Existuje i několik způsobů připojování myši k počítači. Teď už se asi většina z vás (kteří sedíte u notebooku) chytá za hlavu a ptáte se, proč vám tu vykládám o myších, když máte v počítači trackball, touchpad nebo trackpoint. Má to dva důvody. První je ten, že určitě většina z vás má doma k notebooku stejně připojenou myš (ruku na srdce, ale kdo by na touchpadu hrál nějaké hry - třeba strategie...) a druhý: on je vlastně trackball taková myš naruby - ale o tom až později.
Existuje několik druhů myší - myš domácí, potkan, myš polní a myš počítačová - optomechanická. Nejlepší na celé věci je, že každá funguje úplně jinak a o té poslední si něco povíme. Nejdůležitější součástí myši je malá ocelová pogumovaná kulička usazená mezi dva válečky. Tyto válečky jsou uchyceny pod úhlem 90° (pro ty odborněji zaměřené: tvoří kartézský systém souřadnic) přičemž jeden váleček snímá pohyb kuličky ve směru osy X a druhý ve směru osy Y. Každý váleček zároveň roztáčí kolečko, které vypadá jako "vrtule" u větrného mlýnu. Na toto kolečka svítí úzký paprsek a za ním je fotočidlo. Toto čidlo poté snímá frekvenci přerušení způsobených otáčením kolečka.Z těchto údajů nakonec ovladač vygeneruje polohu kurzoru na obrazovce. Zároveň jsou vyhodnocovány údaje o stisku tlačítek - současně s těmito údaji je potřeba vyhodnotit i polohu kurzoru, a proto to může někdy chvilku trvat (např. probíhá-li několik výpočtů zároveň). Funkce trackballu je téměř stejná. Rozdíl je jen v tom, že kulička nejezdí po podložce a neopírá se o válečky, ale hýbete jí prsty a na válečcích leží. Jinak vše zůstává při starém. Velkým problém trackballů je ale špinění. Protože je kulička umístěna nahoře, snadno se na ni práší, navíc ne vždy máte úplně čisté ruce, a tak se veškerá špína nanáší na kuličku a potažmo i na válečky a tím se snižuje přesnost přenosu pohybů. Proto se v současné době do notebooků montují výhradně touchpady a trackpointy. Trackpoint je vynálezem firmy IBM, která jej společně s Toshibou montuje výhradně do svých notebooků. Je to vlastně taková malá tyčinka vyčuhující mezi klávesami G B H. Celá je vyrobena z pryže, takže silně připomíná gumu na tužce, ale pozor - neokusovat! :-) Princip snímání - žádná novinka. Pod klávesnicí jsou umístěna čidla, která jsou schopna vnímat malé posuny trackpointu a převádět je na pohyb kurzoru. Stejně tak nevnímají pouze pohyb, ale i tlak. Já osobně jsem s trackpointem jeden čas pracoval a nějak jsem mu nepřišel na chuť. Někteří lidé ovšem tvrdí, že nic lepšího si na notebooku nedovedou představit.
Zcela odlišný princip fungování mají touchpady. Tvoří jej dvě destičky, z nichž má jedna opačný elektrický náboj než druhá. Mezi těmito destičkami vzniká tzv. dielektrikum, což je prostor, kde se uchovává energie vznikající přitahováním opačných nábojů. Je to vlastně deskový kondenzátor. Pohyb (když na něj položíte prst, dojde k tomu, že se k němu některé elektrony přitáhnou a tím se změní kapacita kondenzátoru) je poté registrován jako změny jeho kapacity. Stejně tak je to i s přítlakem. Proto můžete také klikat kdekoliv na touchpadu a nemusíte mačkat, často špatně dostupná, tlačítka.
Pro dnešek jsme toho už napsali dost, a tak bude asi lepší jet třeba k vodě. Už teď mám ale v hlavě další téma. Nechte se překvapit...
