Příprava ARISSat-1 k vypuštění z pohledu kosmonautů. Satelit je černá "krabice"

Příprava ARISSat-1 k vypuštění z pohledu kosmonautů. Satelit je černá "krabice" ve spodní části obrazu. | foto: NASA

Jako vlaštovku, přímo z ruky, vypustili na ISS novou družici

  • 7
Kolem Země krouží od čtvrteční noci malý satelit, připomínající let Jurije Gagarina. Na svou oběžnou dráhu se dostal díky něžnému "šťouchnutí" lidské ruky. Ovšem s malý zdržením: kosmonauti nemohli najít jeho anténu.

Dvojice astronautů si na ISS vyzkoušela nezvyklou úlohu. Ve čtvrtek před půlnocí našeho času během výstupu do vesmíru jeden z nich z ruky vypustil miniaturní satelit Kedr, který vysílá mimo jiné i vzkaz, připomínající let Jurije Gagarina do vesmíru. To vyznačuje i název: Kedr (sibiřská borovice limba) byl volací znak Gagarina během jeho letu. 

Zpožděný a ještě zmrzačený?

Vypuštění satelitu se zdrželo hned dvakrát. Do vesmíru vystartoval na konci ledna, "vyhozen" z ISS měl být v únoru. Ale nakonec několik měsíců ležel na stanici, protože posádka neměla během vycházek do vesmíru dost času na jeho vypuštění. Do plánů se ho podařilo vtěsnat až nyní v srpnu.

Ale ani tentokrát to nešlo hladce. Kosmonauti začali vycházku se zpožděním. Měli potíže proplést se sítí kabelů a trubic na svých skafandrech a povrchu stanice. Ve chvíli, kdy už byli připraveni satelit vypustit, se objevil nečekaný problém: satelit měl jen jednu anténu místo dvou.

Družice Kedr (nebo ARISSat-1, případně Radioskaf-V) váží asi 30 kilogramů a delší strany měří necelých půl metru. Jde o první exemplář nové satelitní platformy, určené hlavně pro studentské experimenty.

"Start" byl přerušen a kosmonauti se obrátili na řídicí středisko. To začalo anténu nejprve hledat na ISS, ale nikdo z její posádky si nepamatoval, že by druhou anténu viděl. "Jsem tady o tři měsíce déle než Sergej [Volkov, jeden z kosmonautů] a to už měl jenom jednu anténu," nahlásil podle agentury Interfax do střediska druhý účastník vycházky, Alexandr Samokuťajev.

Co se stalo poté, není zatím zcela jasné. Podle vyjádření od výrobců družice se časem vyjasnilo, že druhá, menší anténa je kvůli bezpečnosti uvnitř a je třeba ji vysunout. Ovšem podle vyjádření ruské federální agentury Rosskosmos kosmonauti během vycházky ulomili část antény.

V každém případě vysílání na poctu Gagarinovi probíhá podle plánu. Družice vysílá na frekvenci 145.950 MHz zdravice v 15 jazycích a také záznam hovoru prvního kosmonauta se Zemí. (Radioamatéři, kteří by si chtěli družice poslechnout, se dozví více na této stránce.)

Satelit přes palubu!

Kedr (také ARISSat-1 nebo Radioskaf-V) je první z řady satelitů stejné konstrukce, které by měly sloužit k vypouštění studentských pokusů na oběžnou dráhu. První právě vypuštěný kus nese na své palubě jediný experiment. V dalších satelitech mají být experimenty po čtyřech.

První kus vydrží na oběžné dráze nejspíše pár set dní, i když se to jen těžko odhaduje, říká český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. Postupně se zbrzdí o atmosféru, jejíž hustota není ve výšce oběžné dráhy ISS úplně zanedbatelná, a shoří. "Tento postup posádka obvykle využívá, aby se zbavila nepotřebných předmětů na palubě stanice, například prázdných nádrží," vysvětluje Antonín Vítek. 

Objekty se vyhazují obvykle směrem proti směru letu stanice. Stačí jim udělit poměrně malé zrychlení, i jen kolem půl metru za sekundu.

Nestíháme, nestíháme

Vycházka ale nabrala několikahodinové zpoždění, a tak byl její program omezen. Kosmonauti nepřemístili nákladní jeřáb ze staničního modulu Pirs do malého laboratorního modulu Poisk, jak bylo plánováno.

Pirs je třeba vyprázdnit, protože bude odpojen od ISS a utopen v Tichém oceánu. Přesunutí jeřábu se uskuteční při některém dalším výstupu. Kosmonauti umístili na vnější stranu modulu Zvezda (Hvězda) tři kontejnery s bakteriemi a houbami, které na ISS přivezla v dubnu nákladní loď Progress.

Vědcům pomůže pochopit, jestli nemůže dojít při mezihvězdných letech ke kontaminaci tamního prostředí nebo naopak zavlečení jiných organismů na Zemi. Výsledky mohou vyjasnit některé otázky kolem hypotézy tzv. panspermie, podle které se na Zemi mohl život dostat z vesmíru.

,