Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

aktualizováno 
Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě archeologickou senzací. Nyní odborníci rozluštili i záhadu nezvyklého počtu lidských lebek na sarkofágu. Jan Jiří byl totiž členem tajemného Rožmberského řádu lebky. Co bylo jeho náplní, to ovšem nevíme.

Pod podlahou kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí v Poběžovicích je krypta s pohřební komorou, která ukrývá několik rakví. Vedle několika rozpadlých dřevěných je zde i jedna z měděného plechu, ve které je uložen Jan Jiří ze Švamberka, jeden z nejvýznamnějších šlechticů Českého království na přelomu 16. a 17. století.

Na první pohled to nebylo patrné

Při podrobném studiu obrazu zemřelého šlechtice na víku rakve byl učiněn velmi významný objev. Vedle drobných detailů renesančního oděvu byl malířem zachycen i masivní zlatý řetěz s řádem ve tvaru lidské lebky. Na první pohled však tento detail nebyl na záběrech kamery jasně patrný.

Rakev Jana Jiřího ze Švamberka s detailem Rožmberského řádu lebky na zlatém...

Rakev Jana Jiřího ze Švamberka s detailem Rožmberského řádu lebky na zlatém řetězu.

Teprve detailní zkoumání záznamu v plném rozlišení poskytlo odborníkům ze společnosti Geo-cz jistotu. Na zaltém řetězu visí lidská lebka pod zlatou klenbou. Zcela jednoznačně pak můžeme znázorněný řád ztotožnit s insignií takzvaného Rožmberského řádu lebky, který založil na konci 16. století sám Petr Vok.

Popis řádu nám zanechal rožmberský kronikář Václav Březan, ale toto je jeho vůbec první známé autentické vyobrazení. Ostatní známé obrazy zachycující řád vznikly až mnohem později a právě jen na základě písemného popisu.

Fotogalerie

Petr Vok řád nejen založil, ale byl i jeho prvním velmistrem. Členové řádu pak nosili na hrudi odznak v podobě zlaté lebky s lunetou a nápisem Memento mori (pamatuj na smrt) na jedné straně a Cogita aeternitatem (rozjímej o věčnosti) na straně druhé.

Právě členstvím Jana Jiřího v tomto řádu pak lze i dobře vysvětlit nezvyklé množství lebek na samotné kovové rakvi, která je bohatě zdobena i zlatými německými nápisy. Ten na víku identifikuje zemřelého (viz zvýrazněná část nápisu v přiloženém videu). Na horních částech čel a boků jsou potom citáty z Bible.

Ploché víko je pak v levé části zdobeno barevným portrétem Jana Jiřího. Klečící starý šlechtic se sepjatýma rukama před křížem a andělem nad hlavou, který ho korunuje zlatou korunou. Ve spodní polovině čel a boků zaujmou nepravá madla, která mají podobu dvou železných propletených hadů s výraznou reliéfní ozdobou v podobě lidské lebky.

Poprvé po 400 letech. Jak nahlédnout do hrobky, kterou nesmíte otevřít

Nedestruktivní průzkum staré královské hrobky v pražské katedrále svatého Víta...

Nedestruktivní průzkum staré královské hrobky v pražské katedrále svatého Víta v roce 2005

Tyto ozdoby jsou vždy po jednom v čelech a po dvou na bocích rakve. Symbolika smrti je vždy u každého držadla doplněna kresbou dvou zkřížených kostí.

Další madla, která umožňovala manipulaci s rozměrnou truhlou, byla zaznamenána ve spodní části (u dna) rakve a jsou nezdobená. Truhla stojí na šesti pravděpodobně cínových nohách, které mají podobu do detailu propracovaných andělských okřídlených hlaviček.

Díky bohatému zdobení můžeme rakev Jana Jiřího ze Švamberka zařadit mezi nejskvostnější umělecká díla svého druhu. Takto nákladně zdobenou truhlu mohlo na počátku 17. století vyrábět pouze několik dílen v Evropě a dnes snese, z hlediska uměleckohistorického, srovnání snad jen s cínovým sarkofágem císaře Rudolfa II. na Pražském hradě a sarkofágem Petra Voka z Rožmberka ve Vyšším Brodě.

Tajemný řád o 12 členech

Smrtí Petra Voka v roce 1611 vymřel rod Rožmberků, nicméně samotný řád nezanikl. Podle dědického ustanovení převzal rodinný majetek a stanul v čele řádu právě Jan Jiří ze Švamberka. 

Geofyzik v Rozstřelu naznačil, že je na stopě objevu hrobky krále

Geofyzik Jiří Šindelář v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (25. července 2018)

Geofyzik Jiří Šindelář v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (25. července 2018)

Ve vedení setrval až do své smrti v roce 1617, kdy velmistrovský úřad podle některých tvrzení převzal jeho syn Petr ze Švamberka. Spolehlivě však tento úkon doložit zatím neumíme. Kvůli své účasti ve stavovském povstání však Petr přišel posmrtně (24. 5. 1620) o všechen majetek a čest. 

Po jeho smrti pak už nemáme žádné zprávy o dynastické kontinuitě řádu. Po roce 1620 se zdá, že již řád neexistoval. Do dnešních dnů se nedochoval nebo nebyl zatím nalezen žádný seznam, který by umožnil rekonstruovat jména členů. Podle geofyzika Jiřího Šindeláře ze společnosti Geo-cz, který stojí za objevem hrobky, takový seznam však existuje nebo existoval a vědci po něm pátrají.

Útržkovitě se pak objevují dosud dochované archiválie a vědecké studie, které členy řádu potvrzují. Jistě to víme například o Janu Zrinském ze Serynu, který byl synovcem Petra Voka.  O dalších členech se můžeme pouze domnívat. Pravděpodobně jimi byli například Kristián I. Anhaltský, Václav Vratislav z Mitrovic nebo Karel starší ze Žerotína. Zajímavé je, že díky dobovým záznamům přesně víme, že řád měl 12 členů. Odborníci ovšem zatím netuší, jaký byl význam řádu a co bylo náplní činnosti jeho členů.

Rekonstrukce Rožmberského řádu lebky.

Rekonstrukce Rožmberského řádu lebky.

Můžeme však říci, že je to jeden z mála významných a přitom exkluzivních řádů, který vznikl na území Českých zemí. „Originální zlatý řád byl Janu Jiřímu z rakve uloupen při rabování v roce 1620. To však vůbec nemusí znamenat, že byl také zničen. Pro faleristy jsme nyní přinesli obrázky toho, jak řád vypadal a třeba někdo zjistí, že originál je již nějakou dobu v nějaké sbírce, jen se nevědělo, co to je,“ doufá Jiří Šindelář. 

Objev hrobky

Přesné místo odpočinku kdysi mocného šlechtice nebylo dlouho známé. Letos 26. 6. 2018 se domněnky potvrdily a při nedestruktivním archeologickém průzkumu byla objevena jak neporušená hrobka, tak i samotná kovová rakev. Díky exkluzivnímu přímému přenosu ze speciální kamery a online reportáži jste mohli být na Technetu přímo při tom. Podzemní krypta byla podrobně zdokumentována a z hlediska statiky a výskytu spodních vod shledána v bezvadném stavu.

Samotný nález zachovalého a bohatě zdobeného kovového sarkofágu je v dnešní době naprosto unikátní. Bez nadsázky lze mluvit o malém zázraku, že vzhledem k událostem po bitvě na Bílé hoře nebyla hrobka zasypána (jak bývalo běžné) a drahý kov rakve neposloužil k „přilepšení“ některému z následujících vladařů (Jan Jiří byl protestant).

A ještě jedno rozluštěné tajemství na závěr

Nápis na stěně hrobky Jana Jiřího ze Švamberka, který popisuje, že díky Ludmile...

Nápis na stěně hrobky Jana Jiřího ze Švamberka, který popisuje, že díky Ludmile Pachtové byla hrobka v roce 1655 uklizena.

Ihned po uveřejnění naší reportáže a záběrů z hrobky se nám ozvala řada čtenářů se svými postřehy. Ten zatím nejzajímavější byl od Věry Mátlové, která rozluštila, a jak se později ukázalo, tak velmi správně rozluštila jméno v nápisu na stěně hrobky. 

Její prapředek, místní hejtman Johann Kutschera, si dopisoval s jistým hrabětem Danielem Pachtou z Rájova. Tomu v roce 1655 Poběžovice a okolní panství patřily. Za jeho života se opravoval i samotný kostel. Na popud jeho ženy Ludmily Pachtové pak byla uklizena i hrobka Jana Jiřího, kterou vojáci v roce 1620 poničili. Přesně to také „říká“ nápis na stěně hrobky, které vidíte na obrázku.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...

Další z rubriky

Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

Budoucnost

Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na...

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Víte, proč chcete volit stranu XY? Politici využívají chyby našeho mozku

Jak se náš mozek rozhoduje? (ilustrační foto)

Emoce jsou důležitější než fakta. Opakování vytváří dojem pravdivosti. A když dva dělají totéž, není to totéž. Náš...



Najdete na iDNES.cz