Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sport budoucnosti, při kterém se ani nepohnete. Závody superrychlých dronů

aktualizováno  10:30
Video, které uvidíte, není nijak zrychlené. Jde o reálný záznam toho, co před sebou v brýlích pro virtuální realitu vidí Jan Mittner, když se svým dronem létá na závodech po celém světě. Nyní chce tento futuristický sport předvést i v Praze.

Síla závodního dronu spočívá ve výkonném motoru a dobře zvolené vrtuli. Jan Mittner je v tomto případě závodníkem, opravářem i konstruktérem zároveň. | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

S Janem Mittnerem jsme se poprvé setkali, když spustil v Česku službu na spolujízdu (Jízdomat.cz) a dělali jsme s ním rozhovor. Bylo to v roce 2009, kdy právě dokončoval studia. Tehdy jsem netušil, že za osm let s ním budu dělat rozhovor znovu, tentokrát ale jako se závodníkem a pilotem dronů. Netušil to tehdy jistě ani on. Ani nemohl. Závody dronů tehdy totiž ještě neexistovaly.

Kdo je Jan Mittner

Narodil se v roce 1986, vystudoval osmileté Gymnázium v Třebíči a informační systémy a technologie spolu s finančním managementem na VŠE v Praze, kde nyní pokračuje na doktorském studiu. Už 17 let se zabývá vývojem webových aplikací, od roku 2004 je majitelem vývojářské firmy Vergilio. Na VŠE vyučoval vývoj webových aplikací.

Ve volném čase se baví létáním všeho druhu, kromě dronů i na ultralehkých letadlech, paraglidu, či s RC modely. Provozuje obchod Rotorama.cz s potřebami pro závodní drony.

Jan Mittner (Rotorama.cz), vývojář, podnikatel a jeden z nejlepších dronových...

Jan Mittner (Rotorama.cz), vývojář, podnikatel a jeden z nejlepších dronových závodníků na světě v redakci Technet.cz

Za necelé desetiletí se dost věcí změnilo. Kvadrokoptéry už nejsou jen kuriozitkou, ale tvoří svébytné odvětví s celou řadou podkategorií: malé kvadrokoptérky na hraní, profesionální kvadrokoptéry pro fotografy a kameramany, drony pro doručování zboží... a pak také kvadrokoptéry závodní.

Jan Mittner do redakce dorazil s objemnou polstrovanou brašnou, ze které před našima očima postupně vytahal profesionální vybavení za desítky tisíc. Jeho prsty přesně věděly, kam sáhnout, jak který přístroj zapnout, jak vyměnit baterii třeba i poslepu. Není to náhoda. Při závodním létání s těmito neuvěřitelně výkonnými stroji (schválně si pusťte naše video) má totiž Mittner nasazené speciální FPV brýle, ve kterých sleduje přímý přenos z kamery umístěné na palubě dronu. Zažívá takzvaný „out-of-body experience“: „To, co se děje kolem mne, v tu chvíli vůbec nevnímám. Jsem v dronu.“

Jak jste se k závodění dronů vlastně dostal?
Podařilo se mi dostat se k tomu relativně na začátku. Vždycky mě bavily modely letadel a létání vůbec. Už v době, kdy začínaly drony s kamerami, mne to začalo bavit a začal jsem si nějaké stavět.

A tehdy se na YouTube začaly objevovat videa s prvními závody, lítali někde v lese ve Francii. Líbilo se mi, že řídili drony přes FPV, tehdy to ještě nebylo přes brýle, ale přes displej. Řekl jsem si, že to musím zkusit, to je přesně to, o čem jsem snil - obratné létání prostorem.

To bylo asi před třemi roky. Od té doby se tohle odvětví raketově rozrůstá. Výrobci zjistili, že je tu poptávka, začali vyrábět nové komponenty a během dvou tří let se ty kvadrokoptéry ohromě zlepšily. Celkově se to odvětví posunulo o několik řádů. Dnes se létá asi čtyřikrát rychleji než před pár lety.

Závodní dron v akci i v redakci: následující video není zrychlené!

Popište nám, co s sebou máte za stroje a jak se od sebe liší.
Tak především je to tady tento závodní dron. Závodníci si obvykle kupují drony po součástkách a pak si je sami sestavují. Je to celkem silná mašina, takže může být i nebezpečná, v plné rychlosti dokáže zlikvidovat skoro cokoli.

Z nuly na stovku dokáže závodní kvadrokoptéry zrychlit za půl sekundy

Všechny závodní drony jsou dělané tak, že vydrží ve vzduchu jen pár minut. Používám čtyřčlánkové baterie a dron může takovou baterii vysát za minutu a půl. Ty motory si totiž berou přes 100 ampérů. Z nuly na 100 km/h dokáže zrychlit za půl sekundy. Maximální rychlost je u tohoto přístroje kolem 150 nebo 160 kilometrů v hodině, ale jsou kvadrokoptéry, které zvládnou i přes 200 km/h. Hlavní ale je, že se na tu rychlost dokáže stroj - díky poměru hmotnosti a výkonu - dostat prakticky okamžitě.

Jan Mittner je rád, že se o dronovém závodění více mluví. On sám říká, že se...

Jan Mittner je rád, že se o dronovém závodění více mluví. On sám říká, že se mezi světovou elitu vypracoval skoro náhodou.

Díky tomu nabízejí drony naprosto neuvěřitelnou volnost pohybu. To tady vlastně nikdy nebylo. A další věc, která je nová: díky těm brýlím pro virtuální realitu máte pocit, že v tom dronu skutečně sedíte. Ten zážitek je opravdu silný.

Jak byste to srovnal s hraním virtuálních her?
Právě díky těm videobrýlím teď ty drony zažívají takový boom. Ten pocit, že jste desítky metrů nad zemí, a ne dole na té lavičce. Je to něco mezi realitou a virtuální realitou. Pohybujete se ve skutečném prostoru, ale vnímáte to zprostředkovaně.

Při dronem je nejlepší sedět a nehýbat se

U létání drony s FPV (First Person View, tedy pohled první osoby) je základní poučka - nesmíte se u toho fyzicky hýbat. Mozek ty pohyby nezpracuje. Ty vjemy, na které je tělo normálně zvyklé, neodpovídají obrazu, který vidíte. Proto všichni piloti dronů, když létají, tak se snaží za každou cenu sedět a nehýbat se.

Vyskytují se u pilotů dronů podobné nevolnosti, jako u některých lidí, když jsou ve virtuální realitě (tzv. motion sickness)?
Problémem je, když jednotlivé smysly nevnímají kompatibilní vjemy. Tedy když se například obraz otáčí doleva a hlava doprava. Proto se snaží piloti závodních dronů maximálně utlumit ostatní vjemy a vnímat pouze obraz. Ideální je proto nehybně sedět, nebo velmi pevně stát - typicky se značně rozkročenýma nohama.

Co se motion sickness týče, liší se to člověk od člověka. Já jsem s tím nikdy problém neměl, ale znám piloty, kterým pár desítek minut trvalo, než si zvykli a přestalo se jim dělat špatně. Nicméně nakonec si zvykli snad všichni, co znám

V redakci jsme otestovali malé levné drony. Ty mají celou řadu automatických vyvažovacích mechanismů. U závodních dronů ale nic takového mít nesmíte, že?
Nejde o to, že by to bylo zakázané. Manuální ovládání je ale mnohem lepší. Veškeré závodní létání se létá na manuál (tzv. acro-mode). Velikost výchylky páčky znamená rychlost rotace v dané ose. A když páčku pustíte, tak dron zůstane v této výchylce. Nevrací se to automaticky, nemyslí to za mně. To umožňuje takovéhle věci (předvádí v redakci vývrtky malou kvadrokoptérkou).

Jak jsme v redakci testovali malé drony (archiv):

Závody dronů musí být atraktivní pro lidi

Tato závodní kvadrokoptéra má dvě kamery. Proč?
Každý závodní dron musí splňovat určité parametry dané tím kterým závodem. A Drone Champion League (soutěž, ve které Mittner také létá, pozn. red.) se snaží, aby to byl sport atraktivní pro diváky. U profesionálních závodů se pak dělají přenosy z kamery. Tohle je GoPro Session (vodotěsná outdoorová kamerka, pozn. red.), což umožňuje dát do televizního vysílání kvalitní záběry ve vysoké kvalitě.

Mittnerův závodní dron se dvěma kamerami - jedna pro pohled pilota v reálném...

Mittnerův závodní dron se dvěma kamerami - jedna pro pohled pilota v reálném čase (dole), druhá pro nahrávání záznamu ve vysoké kvalitě (nahoře)

Ta druhá kamera je FPV, na tu se dívá pilot při letu a také její obraz vidí diváci v přímém přenosu. To už je digitální systém videa, vysílá 60 snímků za sekundu v rozlišení 720p, takže to vypadá mnohem lépe než analogové vysílání. Ale ta technologie je v začátcích. Proto tu kvadrokoptéru děláme hodně bytelnou, a přitom lehkou.

Dalším požadavkem - opět spíše pro publikum - je osazení kvadrokoptéry osvětlením. Musí mít čtyřicet LEDek, aby svítila. Vrtule jsou v barvě LEDek.

Parametry závodního dronu

Jan Mittner nám podrobně popsal svůj dron Rotorama Mefisto

  • hmotnost karbonového rámu: 76 gramů

  • hmotnost celého dronu bez baterie: 300 gramů

  • hmotnost celého dronu s baterií: 470 gramů

  • baterie: LiPo 4S/16.8V 1500mAh 95C

  • maximální celkový výkon: cca 2 kW (500 W / motor)

  • maximální proud: cca 120 A

  • maximální tah jednoho motoru: cca 1400 g

  • poměr statického tahu a hmotnosti: cca 10 až 12 : 1

  • motory: BrotherHobby R5 2306 2450KV

  • vrtule: Gemfan Flash 5152 (51 průměr vrtule, 52 stoupání vrtule)

  • doba letu (visení): 12 minut

  • doba letu (závod): 90 sekund

  • kamera: Foxeer Arrow CCD 600TVL
  • videovysílač: TBS Unify Pro 25-200 mW

  • řízení: Frsky Taranis / XSR

  • dosah řízení: cca 1 km

  • zrychlení 0-100 km/h: < 1s
  • maximální rychlost: 150+ km/h

  • cena: cca 10 tisíc Kč

Tady v místnosti to asi pustit nemůžete, že?
No můžu vám ukázat, jaký to má tah, ale budu ji držet. Volně uvnitř opravdu létat nebudu, to by bylo nebezpečné. (start motoru připomíná na záznamu z diktafonu start rakety, pozn. red.)

Takže vidíte, že už to má opravdu pořádný výkon. S tímhle se létá většina závodů, ale Champions League má jiné požadavky, chtějí, aby to mohly vysílat televize, proto se rozhodli přidat požadavky na lepší kamery.

Kamera je namířená hodně do úhlu, to je kvůli náklonu?
Přesně tak, při letu je kvadrokoptéra prakticky pořád nakloněná. Je potřeba, aby něco generovalo dopředný pohyb, proto kvadrokoptéra letí v neustálém a docela velkém náklonu. Proto je i FPV kamera neustále zvednutá, aby pilot nekoukal do země. Náklon záleží na trati, podle toho, jak je náročná na techniku a manévrování.

Co všechno vidíte v těch brýlích, když létáte? Máte zapnuté třeba nějaké pomůcky, jako umělý horizont?
Dá se to zapnout, ale nikdo to nepoužívá. Ale do ovládání mám nahraný firmware OpenTX a čte mi to nahlas určitá varování (to jsou ta hlášení typu „telemetrie vypnuta“, která uslyšíte na videu, pozn. red.), nebo mi to začne vibrovat.

Zdá se mi, že i ta kvalita přenosu je lepší, než jsem čekal...
Kamery se liší úhlem, když létáte indoor, potřebujete širokoúhlou kameru, když létáte venku, potřebujete vidět daleko před sebe. Nejdůležitější je, aby byla při ovládání nízká latence (zpoždění, pozn. red.). Z kamery do brýlí mám zpoždění asi 30 milisekund, což člověku ještě připadá, jako kdyby tam žádné zpoždění nebylo.

Detail motoru BrotherHobby a třílisté vrtule Gemfan 5152

Detail motoru BrotherHobby a třílisté vrtule Gemfan 5152

Další zpoždění má řízení. Dron na pokyn z vysílačky reaguje přibližně o třicet milisekund později, takže jste na nějakých 60 milisekundách. To pořád ještě jde, ale jakmile ta latence skočí ke 100 ms, už je to problém. Dá se na to ale kupodivu zvyknout.

Na příjem signálu je na brýlích jedna směrová a jedna všesměrová anténa. Takže když létám, chce to mít natočenou hlavu přibližně tím směrem, kde se dron pohybuje, tedy k dráze.

Když dron ovládáte s brýlemi na hlavě, vnímáte vůbec, kde je ten dron v prostoru vůči vám?
Já jsem v tom dronu. Kde jsem fyzicky, to mě vůbec nezajímá.

Závody jsou vyčerpávající na psychiku

Jsou nějaké triky na to, aby člověk závod zvládl v klidu?
Když se létá rekreačně, tak se stresem problém není, člověk relaxuje tak nějak přirozeně. Ale když se letí závod, tak šedesát procent je psychika. Pilot se musí naplno soustředit, nenechat se vyhecovat.

Myslím, že řada pilotů by mě porazila při tréninku, kdy o nic nejde. Ale během závodu se nechají více vybláznit. Když je někdo předletí, začnou na to „šlapat“, dělají zbytečné chyby a padají. Mně se daří tu psychiku držet v klidu, většinou dolétávám závod. V porovnání s ostatními méně padám. Proto mám v závodech trochu lepší výsledky, než odpovídá mým pilotským dovednostem.

Když během závodu spadnete, je konec?
Létá se v obrovské rychlosti, 100 nebo 120 km/h, takže když kvadrokoptéra narazí třeba do kovové překážky, nemusí to vydržet. Ale záleží na tom karambolu. Když třeba dron jen zavadí o překážku a spadne na zem, pravidla umožňují, aby s ní pilot ze země odstartoval. Ale většinou se koptéra překlopí a pak už se odstartovat nedá. Když ale trefíte nějakou tvrdou překážku přímo, tak může být dron zlikvidovaný, ta hmotnost je neúprosná.

Jak dlouhý je závod? Jsou různé druhy závodů?
Délka závodu je omezena výdrží baterie. Většinou jsou vybité za dvě a půl minuty. Ty závody, které létám já, jsou na čas, obvykle několik kol po stejné trati. Překážkové tratě, které je potřeba proletět, se pořadatelé snaží dělat zajímavé, takže využívají i netradičních prostředí, třeba na hradě, v podzemí apod.

Kam se podívat za drony

Na to, jak se s drony závodí, se můžete sami podívat v brzké době i v České republice. Jan Mittner (a jeho drony) bude k vidění na festivalu Future Port Prague 7. září v Pražské tržnici. Festival pořádaný vývojářskou společností Etnetera Group. Festival chce odborníkům, firmám i veřejnosti prezentovat zajímavé technologie, které rostou „exponenciálně“. Kromě dronů Jana Mittnera se můžete podívat například na přednášku Nell Watsonové ze Singularity University, či vývojáře Behshada Behzadiho, který vede vývoj asistenta Google.

Future Port Festival v Praze

Future Port Festival v Praze

Jinou disciplínou je freestyle, kde má pilot prostor a má předvést nějakou sestavu. Nejde tedy jen o rychlost, ale o to, aby byl průlet nějak elegantní, kreativní, zajímavý. Hodnotitelé přitom mají k dispozici FPV záznam z dronu.

A pak je ještě jedna disciplína, ale ta není až tak zábavná. Tam jde jen o rychlost. Rovná dráha a jde jen o to postavit co nejrychlejší koptéru. Aktuální rekordy jsou kolem 250 nebo 260 km/h.

Jak dlouho trvá, než se někdo naučí s dronem závodit? Vy jste měl štěstí, že jste do vlaku naskočil, než se rozjel. Ujel novým zájemcům?
Řekl bych, že pilotům, co začínají, trvá asi tak rok a půl, aby se dostali na úroveň, kdy dokážou závodit se současnou špičkou. Takže ti, co začínali před třemi roky, mají nadvládu, ti, co začali před rokem a půl, jim teprve teď mohou trochu konkurovat.

Neřekl bych, že by někomu ujel vlak. Ale také nikdo z těch, co teď začnou, nemůžou čekat, že za pár týdnů půjdou závodit.

U sebe už vlastně žádné zlepšování nesleduji. Ale dělal jsem si srovnání toho, jak jsem létal před dvěma lety a jak létám teď, a byl to velký rozdíl.

Srovnání Mittnerova letu 2015 a 2017 (zdroj: Jan Mittner, YouTube):

Aktualizace: Do článku jsme doplnili parametry dronu a odpověď na otázku čtenáře ohledně nevolnosti z pohybu (tzv. motion sickness). Doplnili jsme video.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

Před 100 lety se narodil Henry Ford II, vnuk slavného Henryho
Před 100 lety se narodil Henry Ford II., vnuk průkopníka automobilového průmyslu

VIDEO 4. září 1917 se narodil Henry Ford II. Po 2. světové válce nahradil ve vedení společnosti Ford svého dědečka a zakladatele firmy Henryho Forda. Za jeho...  celý článek

Síla závodního dronu spočívá ve výkonném motoru a dobře zvolené vrtuli. Jan...
Sport budoucnosti, při kterém se ani nepohnete. Závody superrychlých dronů

Video, které uvidíte, není nijak zrychlené. Jde o reálný záznam toho, co před sebou v brýlích pro virtuální realitu vidí Jan Mittner, když se svým dronem létá...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.