Jak se „první vlna“ epidemie porovnává s druhou. A zaděláme si na třetí?

  20:00
V souvislosti s šířením onemocnění covid-19 v České republice se běžně hovoří o „první, jarní vlně epidemie“ a o „druhé, podzimní vlně epidemie“. Už teď se dokonce mluví i o budoucí třetí vlně. Na čísla kolem „vln“ se podrobněji podíval statistik Karel Helman.

Situace se stává stále náročnější i v covidovém centru Slezské nemocnice v Opavě. Zdravotníci také tam podávají obdivuhodné výkony. (26. října 2020) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Všechny v reálném čase sledovatelné číselné ukazatele, jejichž časový vývoj je komentovaný v tomto článku, uvádím v podobě tzv. (sedmidenního centrovaného) klouzavého průměru (není-li výslovně uvedeno jinak). Tedy průměru hodnot pro daný den, pro tři dny předcházející a tři dny následující. Důvod je jednoduchý: denní hodnoty jsou ovlivněny různými náhodnými, případně pseudonáhodnými vlivy. Výpočtem klouzavého průměru se tyto vlivy výrazně potlačí a díky tomu je možné sledovat dlouhodobý vývoj (trend).

Není-li výslovně uvedeno jinak, veškeré uvedené hodnoty podílu pozitivních testů jsou hodnoty počítané ze všech testů, nikoliv z prvotestů; hodnoty podílu pozitivních testů počítané z prvotestů ještě v době, kdy vznikal tento text, nebyly veřejnosti dostupné.

Základ pro porozumění: vliv testovací strategie

Nejprve něco málo k těm v reálném čase (tj. dennodenně) tak sledovaným ukazatelům. Všechny, včetně denního podílu pozitivních testů, jsou dramatickým způsobem ovlivněny testovací strategií. „Testovací strategií“ zde rozumíme to, jak se vybírají lidé pro testování. Pouze ty, kteří projdou testováním (tvoří tzv. „testovaný soubor“), „vidíme“.

To, jak se vybírají, je klíčové. Pokud např. upravíme testovací strategii tak, že se více začneme soustředit na testování lidí ve věku 65+, stoupne podíl těchto lidí mezi pozitivně testovanými lidmi a může tak vzniknout dojem, že skupina lidí 65+ je zasažena relativně více nežli dříve. (Detailněji o testovací strategii v tomto článku.)

Právě v důsledku nedostatečného porozumění podstatě dat, která „vidíme“, možná vznikl rozšířený omyl o „slábnutí“ viru SARS-CoV-2. Minimálně někteří zastánci této hypotézy se opírali o skutečnost, že se v období přibližně od konce června do poloviny září podíl hospitalizovaných mezi pozitivně testovanými pohyboval zhruba okolo pouze 3 %. V takovém případě možná došlo k záměně podílu hospitalizovaných mezi všemi nakaženými za podíl mezi známými nakaženými. Počet všech pozitivních však byl, je a vždy zůstane neznámý.

V souvislosti s úvahami o „slábnutí“ viru lze narazit také na úvahy o tom, že v letním období byl virus jaksi „méně nebezpečný“, protože snad (dovoluji si mírné zlehčení) „nemá rád“ léto (vysoké teploty), takže byl na jaře a nyní na podzim „více nebezpečný“. Všichni původci takovýchto úvah by měli být schopni vysvětlit výrazný nárůst počtu potvrzených případů a počtu úmrtí s covid-19 například v Izraeli v říjnu 2020. V tomto období se totiž průměrné teploty např. v Jeruzalému pohybují okolo 25 stupňů Celsia.

Nízký podíl hospitalizovaných mezi pozitivně testovanými kolem 3 % tak spíše můžeme brát jako důkaz toho, že je šíření nákazy dlouhodobě pod naprostou kontrolou. Při racionální testovací strategii a při naprostém „utlumení“ rozšíření nákazy zřejmě není možné, aby byl podíl hospitalizovaných mezi pozitivně testovanými nižší.

Povšimněme si velmi důležitého slova „racionální“. Ve všech následujících úvahách budu uvažovat, že testovací strategie uplatňovaná v ČR od začátku rozsáhlého sledování rozšíření nákazy, tedy zhruba od hodnoty 1000 testů za den v polovině března 2020, byla racionální. Jinak řečeno, že jejím cílem bylo odhalit s danou kapacitou testování a trasování „co nejvíce“ pozitivních osob. Tak, aby bylo možné je izolovat a nákaza se dále nešířila. O tom, jak byla nákaza v ČR rozšířena před začátkem rozsáhlého testování (tj. přibližně před polovinou března), nemáme žádné „spolehlivé“ informace.

A nyní již k jednotlivým vlnám.

Tiché jaro

Proběhla v Česku na jaře nějaká vlna epidemie covid-19? Můj názor je asi jasný z mého staršího textu – neproběhla. Ale pojďme dát těm slovům číselný obsah.

Navrhuji věnovat se čtyřem ukazatelům a vysvětlím proč:

  1. Podíl pozitivních testů. Ten vyjadřuje míru rozšíření nákazy. Je sledovatelný v reálném čase a není ovlivněn počtem prováděných testů.
  2. Celkový počet aktuálně hospitalizovaných osob s onemocněním covid-19. Znovu údaj sledovatelný v reálném čase, „vyjadřuje“ vytíženost zdravotnického systému.
  3. Počet zemřelých lidí s covidem-19. Je sledovatelný v reálném čase, vyjadřuje míru rozšíření nákazy.
  4. Celkový (tj. bez ohledu na příčinu úmrtí) týdenní počet zemřelých osob: předběžná data jsou k dispozici v evidenci obyvatel, revidovaná data publikuje ČSÚ s devítitýdenním zpožděním.

Všechny v reálném čase sledovatelné ukazatele jsou silně ovlivněny testovací strategií. Většina těchto ukazatelů, včetně velmi sledovaného počtu potvrzených případů (tj. počtu pozitivně testovaných ) např. na sto tisíc obyvatel, je také naprosto zásadně ovlivněna počtem prováděných testů. Soustředit se proto budu na podíl pozitivních testů – o kterém se dnes často nepřesně hovoří jako o „pozitivitě“. Při racionální testovací strategii není tento velmi důležitý ukazatel nijak ovlivněn počtem prováděných testů.

Druhým klíčovým ukazatelem je denní celkový počet aktuálně hospitalizovaných s prokázaným onemocněním covid-19. Třetím pak denní počet zemřelých s prokázaným onemocněním covid-19. Jediný správný způsob, jak tyto ukazatele interpretovat, jsou hospitalizace a úmrtí „s“ covid-19, nikoliv „kvůli“, „na“ apod. Nejedná se o žádnou „manipulaci“, ale o přirozenou vlastnost dat, která máme v reálném čase k dispozici, danou způsobem jejich sběru. Hlavní „covidové“ stránky ministerstva zdravotnictví na tyto skutečnosti zcela korektně a jednoznačně upozorňují, a je proto s podivem, že se neustále objevují dezinterpretace různého druhu.

Stejně tak je ovšem s podivem, jak velké množství lidí je neustále schopno „zpochybňovat“ potenciál, který onemocnění covid-19 má, pokud jde o riziko výrazného zvýšení celkového počtu zemřelých na určitém území, oproti dlouhodobému průměru – tak jako se stalo i na podzim v ČR.  

Čtvrtým ukazatelem proto musí, bohužel, být celkový týdenní počet zemřelých. V tomto ukazateli se totiž promítnou jak úmrtí přímo na onemocnění covid-19, tak úmrtí spojená s onemocněním covid-19 (lidé s dalšími vážnými zdravotními problémy). A také případná úmrtí spojená s vládními opatřeními proti šíření nákazy (zanedbaná lékařská péče, sebevraždy).

Pro další rozbor použiji důležitý statistický nástroj, který se nazývá jednoduše porovnání. Pro pochopení, zda jsou/byly hodnoty některého ukazatele vysoké, či nízké, je totiž potřeba je vztáhnout k nějaké jiné hodnotě (tj. porovnat je s nějakou jinou hodnotou). Například k dlouhodobému průměru v případě počtu zemřelých.

Byla jarní vlna?

Již v posledním týdnu března 2020 podíl pozitivních testů klesal a naznačoval tedy, že šíření nákazy je pod kontrolou. Počet lidí hospitalizovaných s prokázaným onemocněním ccovid-19 dosáhl maxima (cca 407) ve dnech 9. a 10. dubna. Dne 10. dubna také dosáhl maxima (10,7) počet zemřelých s prokázaným onemocněním covid-19. Tlak na zdravotnický systém, vyjádřený počtem hospitalizovaných, tedy kulminoval zhruba dva až tři týdny poté, co podíl pozitivních testů začal klesat.

Vytíženost ventilátorů v ČR lidmi pozitivně testovanými na covid-19 byla podle veřejně dostupných údajů 22. března pouze 1 %, 14. dubna pak 4 %, nikdy více. Vytíženost JIP lůžek (ARO a JIP pro dospělé) byla 22. března zhruba 63 %, 30. března pak 65 %; 14. dubna však, v důsledku přijatých vládních opatření, byla vytíženost těchto lůžek nevídaných 48 %, přičemž 18 % lůžek bylo obsazeno lidmi s potvrzeným onemocněním covid-19.

Sedmidenní centrované celkového aktuálního počtu hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním covid-19 (oranžová), denního počtu zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19 (šedá) a klouzavé průměry denního podílu pozitivních testů (modrá) v České republice na jaře 2020. Údaje jdou ve formě sedmidenního centrovaného klouzavého průměru. V reálném čase byly tedy tyto hodnoty známé o 5 dní později: např. maximální hodnota denního podílu pozitivních testů (7,41 %) z 18. března tedy byla známa zhruba 23. března

Následující tabulka připomíná opatření, která byla v té době přijímána. V posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty klouzavého průměru podílu pozitivních testů, které byly v ten den známé (tj. datu 5 dní před daným dnem).

datumvládaMinisterstvo zdravotnictvíPodíl pozitivních testů (hodnota o 5 dnů dříve a vývoj)
12. březnaVyhlášení nouzového stavu, zákaz akcí nad 30 osob, uzavření všech škol-5,81 %; neznámý
13. březnaUzavření hranic-6,56 %; neznámý
14. březnaZákaz maloobchodního prodeje s výjimkami-6,58 %; neznámý
15. březnaZákaz volného pohybu osob s výjimkami-5,59 %; neznámý
17. března-Omezení provádění zdravotních výkonů v rámci plánované péče6,67 %; neznámý
18. březnaPovinné roušky (i venku)7,27 %; neznámý
19. března-Příkaz poskytovatelům akutní lůžkové péče (vyčlenění lůžek)5,85 %; neznámý
23. března-Prodloužení: zákaz volného pohybu, omezení maloobchodního prodeje7,41 %; stagnace
25. března-Příkaz poskytovatelům akutní lůžkové péče (vyčlenění prostor ve zdravotnickém zařízení)6,68 %; stagnace
30. březnaProdloužení uzavření hranic (s výjimkami)Prodloužení: omezení volného pohybu, omezení maloobchodního prodeje6,27 %; mírný pokles

Skutečnost, že v ČR žádná „první vlna“ epidemie onemocnění covid-19 na jaře nebyla, je viditelná také z grafu ČSÚ, zachycujícího celkové týdenní počty zemřelých bez ohledu na příčinu úmrtí). V tomto grafu je v roce 2020 patrné pouze velmi mírné zvýšení (při porovnání s předchozími roky) celkového počtu zemřelých ve 12.–15. týdnu (12. týden odpovídá dnům 16. 3. – 22. 3., 15. týden dnům 6. 4. – 12. 4.).

Bylo to prakticky jistě díky přijatým restriktivním opatřením. Pokud bychom jako měřítko „úspěšnosti“ zvládnutí epidemie zvolili jako jediný ukazatel „počet zemřelých lidí s covid-19“, a měli bychom za cíl (bez ohledu na cokoli jiného) jeho minimalizaci, byla strategie zvolená v ČR na jaře naprostým úspěchem. Na druhou stranu výsledku bylo dosaženo se značnými náklady a dopady v oblastech školství, kultury aj.

Přijímání a také prodlužování bezprecedentních restriktivních opatření bylo zdůvodňováno – velmi srozumitelnou a pochopitelnou – snahou zabránit kolapsu zdravotnického systému. Při pohledu zpět se však objevuje řada otázek:

  1. proč, na základě jakých ukazatelů, byl 25. března., tj. v době, kdy podíl pozitivních testů již jednoznačně stagnoval, a nedocházelo k žádnému „zvýšenému“ tlaku na zdravotnický systém, vydán příkaz poskytovatelům akutní lůžkové péče, aby vyčlenili prostor ve zdravotnickém zařízení pro lidi s onemocněním covid-19?
  2. Proč, na základě jakých ukazatelů, bylo v odůvodnění mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví ze dnů 30. března a 1. dubna (prodlužování některých dříve přijatých opatření, včetně omezení volného pohybu osob a omezení maloobchodu) uvedeno, že „mimořádné opatření je vydáno v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace“, když v té době již podíl pozitivních testů zřetelně klesal (tj. epidemiologická situace byla tak příznivá, že už o mnoho příznivější ani být nemohla)?
  3. Proč, na základě jakých ukazatelů, byla i mimořádná (krizová) opatření v dalších dnech odůvodněna „(nepříznivým) vývojem epidemiologické situace“, když podíl pozitivních testů, nejenže byl na velmi nízké úrovni, ale již v té době několik týdnů setrvale klesal? Např. zákaz volného pohybu osob 10. dubna (podíl pozitivních testů, vyjádřený „opatrně“ klouzavým průměrem z 5. 4., byl 3,62 %), zákaz volného pohybu osob, omezení maloobchodního prodeje a uzavření škol 15. 4., s platností od 20. dubna (2,89 %), „balíček“ vládních krizových opatření (omezení volného pohybu osob, omezení maloobchodního prodeje, uzavření škol) z 23. dubna (podíl pozitivních testů 1,85 %), prodloužení nouzového stavu (do 17. 5.) z 30. dubna (podíl pozitivních testů 1,08 %) atd.

V epidemií těžce zasažené Lombardii se v druhé polovině března podíl pozitivních testů pohyboval okolo 50 % . Přijetí bezprecedentních opatření okolo poloviny března lze hájit neznalostí, či nedostatkem informací o míře rozšíření nákazy v ČR.

Proč, na základě jakých ukazatelů, však byla tato opatření následně prodlužována v době, kdy bylo zřejmé, že míra rozšíření nákazy v ČR je velmi nízká, že navíc ještě dále klesá, a že zdravotnickému systému přetížení lidmi s onemocněním covid-19 nehrozí, zůstává skutečnou záhadou. Vzpomeňme např. slova „protože bojujeme proti epidemii“, která použil místopředseda vlády Karel Havlíček na tiskové konferenci 7. května, tedy v době, kdy byl podíl pozitivních testů zhruba 0,87 %.

Probíhá „druhá vlna“?

Na jaře 2020 v ČR proběhla spíše první vlna protiepidemických opatření, nežli první vlna epidemie covid-19. Na podzim je situace jiná.

Například v neděli 15. listopadu bylo provedeno 9 014 testů, z nichž bylo pozitivních 20,93 % (výjimečně se nejedná o klouzavý průměr). Srovnatelný počet testů byl proveden také (například) ve středu 8. dubna, kdy šlo konkrétně o 8 469 testů. Podíl pozitivních testů (tentokrát to je klouzavý průměr) byl tehdy 3,06 %. Vysoký podíl pozitivních testů v současnosti stále výrazně varuje: nákaza je v ČR bohužel i nadále výrazně rozšířena. Bez pochyb můžeme hovořit o epidemii.

Pro objektivní posouzení, o jak vážné rozšíření nákazy se jedná, je potřeba ukazatele ze současné doby „s něčím“ porovnat. Při posuzování čtyř vybraných ukazatelů můžeme jednoznačně konstatovat, že:

  1. Míra rozšíření nákazy onemocnění covid-19 v ČR na podzim je fakticky zcela nesrovnatelná s „rozšířením“ na jaře. Maximum podílu pozitivních testů na jaře bylo 7,41 % dne 18. března, zatímco na podzim bylo maximum dne 24. října poněkud děsivých 32,14 %.
  2. O vážnosti situace v ČR na podzim vypovídá také celkový počet aktuálně s covid-19 hospitalizovaných lidí. Na jaře bylo maximum ze dnů 9. a 10. dubna pouhých cca 407; na podzim byl maximem den 6. listopadu (8099,7 hospitalizovaných).
  3. Denní počet zemřelých s covid-19 na jaře dosáhl „maxima“ 10,7 dne 10. dubna. Na podzim bylo maximum 211,29 dosaženo 1. listopadu.

V případě druhého a třetího ukazatele tak byla maxima na podzim shodně zhruba 20krát vyšší, nežli tomu bylo na jaře. Poslední, čtvrtý, ukazatel, tj. celkové týdenní počty zemřelých, nelze sledovat v reálném čase. Revidované hodnoty publikuje ČSÚ zhruba s devítitýdenním zpožděním.

Doporučuji všem, kteří z nejrůznějších důvodů, potenciální nebezpečnost onemocnění covid-19 zlehčují, aby sledovali graf publikovaný ČSÚ. Černá křivka, zachycující celkové týdenní počty zemřelých v ČR v roce 2020, dosáhne svého vrcholu zřejmě ve 45. týdnu.

Na podzim byly počty nakažených i mrtvých výrazně vyšší, ale průběh podobný - rychle rostli podíl pozitivních testů, pak se navýšily i počty nemocných. Znovu jde o sedmidenní centrované celkového aktuálního počtu hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním covid-19 (oranžová), denního počtu zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19 (šedá) a klouzavé průměry denního podílu pozitivních testů (modrá) v České republice na podzim 2020. Údaje jdou ve formě sedmidenního centrovaného klouzavého průměru.

Pro objektivní posouzení, jak vážnou epidemií onemocnění covid-19 právě procházíme, si každý bude moci porovnat celkové týdenní počty zemřelých v roce 2020 s vrcholy chřipkových epidemií z let 2017 (3. týden) a 2018 (10. týden). Lze bohužel odhadovat, že křivka pro rok 2020 posune měřítko v grafu na ose y možná až k hodnotě cca 4 000 zemřelých osob, a to zřejmě ve 45. týdnu.

Dopady epidemie bohužel pozorujeme při platnosti řady opatření, která fakticky „vypnula“ některé segmenty našich běžných životů (prezenční vzdělávání, kultura, sport, gastronomie, maloobchod). Tato opatření byla sice podstatně mírnější, nežli opatření na jaře, ale dramaticky ovlivnila životy mnoha lidí, a došlo díky nim k výraznému omezení kontaktů mezi lidmi. Jaký průběh by měla epidemie, kdyby ke snížení množství kontaktů nedošlo, se naštěstí nikdy nedozvíme.

Víme již, že nákaza onemocnění covid-19 na podzim v ČR způsobila epidemii, která výrazně zatížila zdravotnický systém. Pokud měřítko „úspěšnosti“ měl být „počet zemřelých lidí s covid-19“, byla strategie  zvolená v ČR na podzim naprostým selháním. Ovšem stát neměl nikdy jasně formulovanou strategii boje proti covidu, ze které by něco takového vyplývalo (a která by se dala případně kritizovat či o ní debatovat).

Pokud je mi známo, deklarovaným cílem přijímaných protiepidemických opatření, nikdy (a to ani na jaře) nebyla, bez ohledu na cokoliv jiného, minimalizace počtu zemřelých s covid-19. Z dostupných informací jsem nabyl přesvědčení, že snahou bylo (i na jaře – viz např. mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 25. března) zabránit kolapsu zdravotnického systému. Zdravotnický systém v ČR byl (a stále je) výrazně zatížen, v některých oblastech je bohužel omezen, ale ke kolapsu nedošlo. Tento cíl tedy byl (i) na podzim splněn.

Pravdou také je, že situace mohla (a samozřejmě v budoucnu ještě může) být horší. Chřipková epidemie v 10. týdnu roku 2018 zvýšila „obvyklý“ počet zemřelých v daném týdnu (oproti jiným rokům) přibližně o 35 %. Pokud ve 45. týdnu roku 2020 budeme pozorovat celkový počet zemřelých cca 4 000, bude se jednat o zvýšení oproti „obvyklému“ počtu zemřelých zhruba o sto procent. 

Jinými slovy, ve 45. týdnu roku 2020 můžeme očekávat zhruba dvojnásobný počet zemřelých oproti „běžnému“ počtu zemřelých v tomto týdnu. Toto číslo by bylo možné hodnotit jako „úspěch“ snad jen při velké míře cynismu. Na druhou stranu jej ale zřejmě nelze hodnotit ani jako „naprosté selhání“, když víme, co epidemie covid-19 umí. V italské provincii Bergamo, částečně i v důsledku kolapsu zdravotnického systému, zemřelo v březnu 2020 řádově o stovky procent lidí více, nežli obvykle. Podle zprávy italského statistického úřadu to bylo 571 %.

Na podzim roku 2020 v ČR bez jakýchkoli pochyb probíhala a probíhá epidemie covid-19, která výrazně zatěžuje zdravotnický systém. V důsledku této epidemie bohužel celkové týdenní počty zemřelých výrazně překonají počty zemřelých při „běžných“ chřipkových epidemiích.

Bude „třetí vlna“?

Hojně se debatuje otázka, zda je další vlna nevyhnutelná. Není. Další vlna nemusí být, pokud budeme sledovat ty správné ukazatele a dokážeme případnému negativnímu vývoji přizpůsobit své chování.

Nejdůležitějším ukazatelem vůbec je podíl pozitivních testů. Ten začal v České republice zřetelně stoupat již na začátku června! 1. června byl 1,08 %, 11. července 2,33 %, 17. srpna 3,59 % a 1. září, tedy ještě před nástupem dětí do škol, již 5,14 %.

Jak vidíme z grafů v tomto článku, jedná se o ukazatel, který začne klesat o 2–3 týdny dříve, nežli ostatní klíčové ukazatele (počet hospitalizovaných s covid-19 a počet zemřelých s covid-19). Zatímco můžeme mít vážné obavy, že tento ukazatel nebyl dostatečně sledován na jaře, a některá z nejvíce restriktivních opatření tak možná byla prodlužována zbytečně dlouho, nový protiepidemický systém (PES) již podíl pozitivních testů zohledňuje: podíl pozitivních testů je jedním z ukazatelů, který určuje tzv. „index rizika“, na který je PES navázán.

Vyzkoušejte si spočítat PES

Kdy zpřísnit opatření a kdy je naopak rozvolnit? O kolik musí klesnout počty nakažených, číslo R a další hodnoty, aby došlo k uvolňování? To má transparentním způsobem zpřístupnit index ministerstva zdravotnictví nazvaný PES. V našem nástroji si můžete vyzkoušet, jak se mění v závislosti na vývoji epidemie.

Vzhledem k tomu, že i podíl pozitivních testů nám dává informaci o vývoji rozšíření nákazy s určitým zpožděním, domnívám se, že jej PES bohužel stále nezohledňuje dostatečně. Pokud by například došlo k zastavení současného poklesu podílu pozitivních testů na nějaké velmi vysoké úrovni (např. nad 10 %), jednalo by se o „první“ velmi varovný signál.

PES byl konečně vypuštěn z boudy. Můžeme si oprávněně klást otázku, kde byl do té doby, resp. co tak dlouho v té boudě dělal. Můžeme si také povšimnout, že hned po vypuštění poněkud kulhá (např. nešťastné řešení „nejnižšího“ stupně, který obsahuje i hodnotu indexu rizika nula). Přesto se jedná o kulhání jednoznačně správným směrem.

Cílem je nejen zabránit takovému rozšíření onemocnění covid-19, které by vedlo k počtům zemřelých výrazně „překonávajícím“ běžné epidemie chřipky, ale zároveň je snahou toho dosáhnout s co „nejnižšími“ náklady, a to nejen ekonomickými, ale i kulturními (školství, divadla), sociálními a psychologickými.

Klíčovým faktorem pro brždění epidemie je množství kontaktů mezi lidmi. Situaci si lze představit následovně: máme, coby společnost, „k dispozici“ určité množství kontaktů, při kterém dokážeme (při dané testovací a trasovací kapacitě) držet míru rozšíření nákazy „nekonečně dlouho“ pod kontrolou (podíl pozitivních testů např. pod 5 %). PES ve svých různých stupních stanovuje, ve kterých segmentech společnosti, a pro které činnosti, tyto „disponibilní“ kontakty využijeme. Při velké míře zjednodušení si tedy můžeme představit, že jeden člověk, který bude pracovat z domova (home office), „umožní“ jednomu dítěti prezenční školní docházku. Jedna firma o 50 zaměstnancích, která přejde kompletně na práci z domova, „umožní“ otevření jednoho divadla…

Vzhledem k některým událostem nejen na jaře, ale i na podzim, se nelze vůbec divit, že PES je mnoha občany pozorován se značnou nedůvěrou. Poněkud kulhá, ale kulhá správným směrem. Pojďme mu pomoci: ambiciózním cílem je nejen „pouze“ „na věčné časy“ zabránit epidemii onemocnění covid-19, ale zabránit tomu při otevřených školách všech stupňů, při aspoň částečně otevřených divadlech, maloobchodních prodejnách atd. Pokud PSOVI pomůžeme, třetí vlna již nikdy nebude.

Co se kdy zavírá

Přehledovou opatření, která by s tím či oním stupněm míry rizika měla být spojena najdete v našem přehledovém článku.

PES se však bezvýhradně spoléhá na index rizika, jehož konstrukci považuji, mírně řečeno, za velmi problematickou. Index rizika například velmi nedostatečně zohledňuje skutečnost, že (celorepublikový) podíl pozitivních testů již výrazně neklesá (možná by se dalo i říci, že stagnuje zhruba okolo hodnoty 22 až 23 %).

Například v Pardubickém kraji můžeme již zhruba týden pozorovat dokonce náznak nárůstu, a to při hodnotách nad 30 % (zřejmě počítáno z prvotestů). Znepokojivé je, že se jedná o vývoj v době platnosti opatření z „nejvyššího“ stupně PSA, číslo 5. Stejně tak znepokojivé je, že index rizika i v této situaci (i v Pardubickém kraji), i nadále pozvolna klesá.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...