Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jarní sníh hodinu před západem Slunce. Taková je barva naší galaxie

  16:12aktualizováno  16:12
Vědci přesně určili barvu naší galaxie. Kupodivu ale ne přímo pohledem na oblohu. Zdá se, že to není úplná mladice.

Mléčná dráha na panoramatickém snímku, pořízená z Evropské jižní observatoře v Chile. Použitá zobrazovací metoda trochu zkresluje, "elipsa" přímo ve středu obrázku (nad světlým galaktickým jádrem) je Jupiter. | foto: Bruno Gilli/ESO

Když astronom Jeffrey Newman mluvil s BBC o naší galaxii, probudila se v něm básnická žíla: "Nejpřesněji bych ji dokázal popsat jako bílou barvu čerstvého, jemně zrnitého jarního sněhu hodinu po východu slunce nebo hodinu před jeho západem."

Přesně takovou barvu bychom podle něj viděli, kdybychom se podívali očima astronoma z jiné galaxie na naši Mléčnou dráhu. Barva by hypotetickému učenci údajně měla prozradit, že naše galaxie je stále v plodném, byť už zralejším věku.

Obecně platí, že jak se galaxie vyvíjí a stárnou, mění se i jejich barva (tedy vlastně "součet" barvy hvězd v nich). Velmi mladé galaxie, ve kterých vzniká řada hvězd, bývají na pohled modré. Naopak ty nejstarší se označují jako červené. Jsou plné hvězd na konci života a nové hvězdy v nich vznikají jen sporadicky.

Barva naší galaxie prozrazuje, že je někde zhruba uprostřed tohoto cyklu: stále se tu rodí nové hvězdy, ale už ne v příliš velké míře. Naše galaxie bude podle Newmana za pár miliard let podstatně nudnější a usedlejší místo plné hvězd "středního věku", které se klidně propalují až na dno zásob svého fúzního paliva.

Kdy se ale naše galaxie dostane do toho měšťácky usedlého stavu, není úplně jisté, protože ji v budoucnosti nepochybně čeká i infuze mládí. Mléčná dráha totiž pohltí některé trpasličí galaxie ve svém okolí a čeká ji také srážka s galaxií Andromedy. Při těchto "katastrofách" by se mělo dostat do naší galaxie zatím ne zcela přesně známé množství plynného materiálu (vodíku), ze kterého by pak měly vznikat nové hvězdy.

Jestli to bude stačit na větší omlazení, nebo jenom kratičký comeback do mladších let, je dnes předmětem spekulací. V případě srážky s Andromedou to asi příliš slavné nebude, protože obě galaxie budou v té době už dosti přestárlé a nebude v nich mnoho volného plynného materiálu.

Hon na barvu

Přesné určení barvy naší galaxie je tedy pro astronomy více než hra a nezajímá jenom Newmana a jeho kolegy (na druhou stranu, tahle otázka rozhodně nehýbe astronomickým světem). V posledních letech ale odborníci dostali do rukou nástroje, které by mohly pomoci zodpovědět tuto otázku. Rychle narůstá množství údajů z pozorování, které mají astronomové k dispozici, i možnosti a rychlost jejich počítačového zpracování.

Také Newman a spol. využili údajů z velkého sledování oblohy (ze Sloan Digital Sky Survey) při určování barvy galaxie. V podstatě hledali (mezi asi milionem v něm zachycených galaxií) tu, která by nejlépe "pasovala" na známé informace o Mléčné dráze. Zní to těžkopádně (proč se nepodívat rovnou na Mléčnou dráhu?), ale my z naší galaxie vidíme bohužel jenom menší část. V podstatě máme dobrý výhled jenom směrem ven. Při pohledu do ní pro stromy nevidíme les. Výhled také komplikují oblaka mezihvězdného plynu.

Ale opatrně...

Na druhou stranu zatím není třeba dělat ukvapené závěry. Newman, který pracuje na Pittsburgské univerzitě (takže má hodně příležitostí studovat barvy sněhu), představil svou práci na 219. setkání Americké astronomické společnosti. To také bohužel znamená, že je obtížné výzkum přesněji komentovat, protože z něj není známo v podstatě nic. Šlo jenom o tzv. "poster", tedy plakát, předběžně představující výsledky Newmanova týmu jen ve zkratce a bez podrobností.

Publikace výsledků v běžné formě, tedy v nějakém vědeckém časopise, se patrně teprve chystá. Jediným zdrojem informací o jeho práci je tedy krátká zpráva BBC (originál zde), kterou přejala média z celého světa.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.