Může jeden hlas něco změnit? Vědci hledají, co znamená „správně volit“

  12:01
Máte pocit, že jediný hlas se ztratí v moři ostatních a nebude mít na výsledek žádný vliv? Možná budete překvapeni, jak těsné volby někdy bývají. Každý volební systém má navíc svá specifika, takže různé hlasy mohou mít různou váhu. Vědci proto hledají, jak volby zdokonalit.
Může jeden hlas něco rozhodnout?

Může jeden hlas něco rozhodnout? | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Manuál pro voliče

Kde a kdy volit?

Má cenu chodit k volbám? Může vůbec jeden hlas něco změnit? Podobné otázky napadají nejednoho oprávněného voliče. A to samozřejmě nejen v Česku, kde v minulých volbách volilo asi pět milionů lidí. To odpovídá 59% účasti ze skoro 8,5 milionu českých voličů.

Volební místnost uprostřed pralesa pro jediného voliče

Podívejme se do největší demokracie na světě, Indie, kde ve volbách v roce 2014 přišlo volit přes 553 milionů lidí, tedy 66 % z cca 840 milionů oprávněných voličů. V Indii se volby pořádají od roku 1951. Tradice označování levého ukazováčku nesmazatelným inkoustem pochází z roku 1962 a používá se dodnes.

Volby v Indii: ve volební místnosti komisařka označuje prst voličky, aby nemohla volit dvakrát

Jak si Indie drží i při miliardové populaci tak vysokou volební účast? „Naše pravidlo je, že máme volební místnosti rozmístěné tak, aby do nich mohl kdokoli dojít. Tedy do dvou kilometrů od jakéhokoli obyvatele Indie,“ vysvětlil bývalý předseda volební komise, doktor S.Y. Quraishi, v rozhovoru pro stanici NPR

Indický předseda volební komise S.Y. Quraishi (2010)

„Máme volební místa kdekoli, kde jsou lidé. Na horách, v pralese, na místech, která jsou dosažitelná jen po třech dnech chůze. Naši volební komisaři se tam někdy musejí dostat vrtulníkem, jindy jedou několik dnů na velbloudech, slonech, lodích, kolech, ať to stojí, co to stojí.“

Asi nejvýraznější ukázkou tohoto principu je obtížná doprava oficiální mobilní hlasovací stanice do pralesa kvůli jedinému voliči, knězi v chrámu Baneshwar.

„Někdo by řekl, proč plýtváme penězi na to, aby mohl jeden člověk volit?“ říká volební komisař Quraishi. A odpovídá: „Protože se držíme principu, že na každém jednom hlasu záleží, každý jeden hlas se počítá.“

Když jeden hlas rozhoduje milionové volby

Principy jsou pěkné, alespoň teoreticky, ale skutečně má jeden hlas možnost něco rozhodnout? Lze samozřejmě tak trochu filozoficky poznamenat, že masa milionu hlasů se skládá z milionu jednotlivců. Žádný jednotlivý hlas sám o sobě volby nerozhodl, ale každý k tomu přispěl svou měrou. Dobrá. Ale co kdybychom chtěli najít lepší „povzbuzení“ a skutečně se pídili po příkladech, kdy jeden hlas rozhodl volby?

Na internetu narazíte na různé výčty, které mají historickými příklady dokazovat, jak důležitý může být jeden hlas: „V roce 1923 se Adolf Hitler stal vůdcem strany rozdílem jediného hlasu,“ tvrdí například. Problém je, že jsou to často výčty plné nepřesností a přehánění. Zrovna u Hitlera jde o naprostý omyl - toho do čela strany volili všichni kromě jednoho hlasu.

To však neznamená, že neexistují reálné příklady, kdy malé množství hlasů nerozhodlo ohromné volby. Wikipedia shromažďuje fascinující tabulku těsných volebních výsledků z celého světa. Zde najdeme několik zajímavých příkladů:

  • V roce 2011 získali dva kandidáti ve federálních švýcarských volbách shodně po 23 979 hlasech. O vítězi rozhodl los.
  • V roce 1974 v americkém státě New Hampshire zvítězil kandidát do senátu o 2 hlasy. Výsledek byl napaden u soudu, v opakovaných volbách pak zvítězil druhý kandidát.
  • V roce 2000 v americkém státě Colorado zvítězil kandidát v celostátním hlasování o místo ve státní komisi pro školství o pouhých 90 hlasů, což znamenalo rozdíl 0,007 % z více než milionu a čtvrt platných hlasů.
  • A mezinárodní pozornosti se těšilo přepočítávání amerických prezidentských voleb v roce 2000 na Floridě, kde George Bush porazil Ala Gorea o 366 hlasů (0,06 procenta z více než půl milionu platných hlasů).

Kromě toho je samozřejmě tabulka plná těsných vítězství u menších místních hlasování, ale tam malé rozdíly až tolik nepřekvapí.

Souboj kandidátů a jejich manželek o jediný hlas

Jedním z nejzajímavějších výsledků, o kterých rozhodl jeden hlas, je těsná prohra indického kandidáta do rádžastánské státní poslanecké sněmovny C.P. Joshiho v roce 2008. Joshi získal 62 215 hlasů a prohrál tak o jediný hlas.

C.P.Joshi prohrál ve volbách o jeden jediný hlas

Ještě pikantnější byla tato prohra v podání indických novinářů, kteří tvrdili, že Joshiho žena ten den nešla volit a místo toho se za svého muže modlila v chrámu. Právě její vinou tak měl Joshi volby prohrát. Tento mýtus se zřejmě nezakládá na pravdě, vznikl tím, že manželé nešli k volbám společně.

Později se však ukázalo, že manželka vítězného kandidáta naopak nějakým způsobem obešla zabezpečení voleb a volila dvakrát, na dvou různých volebních stanovištích.

Výsledkem bylo čtyři roky dlouhé vyšetřování, na jehož konci soud anuloval výsledky voleb a nařídil, aby vítěz Kalyan Chouhan zaplatil Joshimu náklady na soudní řízení. Ale Joshi  mezitím už o místo v rádžastánské poslanecké sněmovně nestál. I díky o jeden hlas prohraným volbám získal velkou pozornost médií, která mu pomohla k vítězství ve volbách do federální vlády a dokonce i do ministerského křesla.

Trump zvítězil o 0,03 % těch „správných“ hlasů

Příklady těsných vítězství nemusíme hledat v málo známých volbách. I ty poslední volby amerického prezidenta skončily těsněji, než si řada lidí uvědomuje.

Hillary Clintonová získala o 2,86 milionu hlasů více než Donald Trump. Ale protože se v USA prezident volí na základě tzv. volitelů, nerozhoduje celkový počet hlasů, ale právě počet volitelů. Každý stát má několik volitelů (viz naše tabulka), což znamená, že se kandidátům v některých státech kampaň „vyplatí“ více, než ve státech jiných. Kandidát s vyšším počtem hlasů v daném státě totiž „bere vše“.

Proto lze spočítat, že ačkoli Clintonová prohrála o velké množství volitelů, ve skutečnosti byl výsledek těsnější, než si řada lidí uvědomuje. Pokud by jen 40 tisíc lidí hlasovalo jinak, Clintonová by Trumpa porazila.

Následující graf ukazuje státy seřazené podle toho, jak těsný v nich byl v absolutním počtu hlasů výsledek :

Ale nestačilo by, aby jinak volil jen tak někdo. Museli by to být voliči ze států, kde byl výsledek těsný. V Michiganu (16 volitelů) prohrála Clintonová o 10 704 hlasů, stačilo by tedy pět a půl tisíce lidí, kteří by místo pro Trumpa hlasovali pro Clintonovou, a měla by o 16 volitelů více (a Trump o 16 méně, tedy stáhla by jeho náskok o 32 volitelů). Wisconsin by přinesl po změně necelých 12 tisíc voličů dalších 10 volitelů. A kdyby změnilo hlas 22 tisíc voličů v Pennsylvánii, získala by Clintonová dalších 20 volitelů.

Oba kandidáti samozřejmě předem věděli, jak volební systém v USA funguje, a oba tomu tedy mohli přizpůsobit kampaně. Trumpovi se podařilo „obrátit“ na svou stranu státy, které Clintonová považovala za jisté. Při takto těsných volbách ovšem skutečně rozhodovaly desetitisíce hlasů, což je rozdíl 0,03 % z celkového množství hlasů pro Trumpa nebo Clintonovou.

Těsné hlasování v Česku

Také z českého prostředí si pamatujeme příklady, kdy poměrně malý rozdíl v hlasech v konkrétním okrsku nebo místě měl poměrně závažné důsledky.

Vezmeme si jeden trochu anomální případ, a to výsledek Strany zelených v roce 2006, kdy se jedinkrát dostali do Poslanecké sněmovny. Strana tehdy získala celkem 336 487 hlasů a šest mandátů. Ovšem před nimi se umístila KDU-ČSL, která získala 14 křesel za o zhruba 50 tisíc větší počet hlasů (přesně jich měla 386 706).

Vliv na to měly především rozdělení České republiky do 14 volebních krajů. V menších volebních krajích se totiž tzv. přirozená klauzule pro získání mandátu zvyšuje na 10 %.

Nejlepšího výsledku dosáhli Zelení v Libereckém kraji (9,58 %) patrně díky silné podpoře Petra Pávka (získal největší podíl preferenčních hlasů mezi kandidáty strany, 17 % a v Jindřichovicích pod Smrkem, kde je starostou, byli Zelení se ziskem 32,95 % absolutním vítězem), v tomto kraji ovšem na pohled paradoxně na mandát o 266 hlasů nedosáhla. V Královéhradeckém kraji zase unikl mandát Stanislavu Pencovi o 75 hlasů.

Ještě těsnější výsledky se objevují ve volbách s menší účastí voličů, jako například v krajských volbách v Karlovarském kraji v roce 2012. Tehdy se zúčastnilo 32 % oprávněných voličů a velmi těsně, o 178 hlasů - zvítězila KSČM s 23 % hlasů, těsně za ní byla druhá ČSSD.

Proč volíme? I kvůli tomu, abychom mohli říci, že jsme volili

Jeden hlas, respektive několik málo hlasů, zjevně může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a porážkou politika ve volbách. Ale jak i díky psychologům a behaviorálním ekonomům víme, lidé se často rozhodují iracionálně. Respektive do jejich rozhodování vstupují důvody, které si ani neuvědomují.

Co podle vědců znamená „správně volit“?

Pro potřeby politologů je „správný hlas“ takový, který je informovaný a kompatibilní s voličovými zájmy. Nejde o hodnotící soud, ale o popis výsledného rozhodování vzhledem k zájmům voliče.

Někteří politologové definují „správnou volbu“ jako každou, ke které se volič svobodně rozhodl. Častější je však nějaká definice, která bere v potaz, zda volič volil proti svým zájmům. To se obvykle obtížně měří, nicméně někteří vědci se o to pokoušejí. Je podle nich povzbudivé, že většina voličů (asi 70 %) je spokojena s výsledky svého hlasování (PDF).

Pro politology je definice „správného hlasování“ důležitá. Jedině díky němu totiž mohou reálně pracovat na vylepšení hlasovacího systému. Je lepší vysoká, nebo nízká volební účast? Jsou prospěšné volby přes internet? Měla by být povinná volební účast? To jsou otázky, které dávají smysl jen tehdy, když existuje neutrální definice toho, co znamená „lepší“ hlasování. Oprostit takovou definici od ideologických představ toho, jak má demokracie vypadat, je však zjevně velmi obtížné.

U voleb se tak často promítají i další důvody. Jedním z nich jsou sociální normy a snaha ukázat se v lepším světle: „Empirické doklady naznačují, že snaha signalizovat zájem o volby zvyšuje volební účast,“ píše ve své práci Patricia Funková (PDF). Říká, že samotný akt volby voliči nepřináší hmatatelný užitek, ale že pro voliče má reálnou hodnotu účastnit se volebního procesu, respektive „ukázat, že se účastní volebního procesu“.

Tradiční americké nálepky „Volil jsem“

Jiný experiment ukázal, že lze „uměle“ zvýšit volební účast náhodně vybrané skupiny jednoduše tak, že vědci dané lidi informují o tom, že se jich po volbách zeptají, zda šli volit. U takové skupiny je pak vyšší volební účast. Podobně lze experimentálně ověřit, že volební účast stoupá, když lidé dostanou tradiční nálepku Volil jsem: „V 19. století byla volba komunitním aktem,“ říká Donald Green, politolog z Columbia University. Nálepky podle něj pomáhají signalizovat okolí splnění „občanské povinnosti“ v moderní anonymizované komunitě.

Američané jsou na volební nálepky zvyklí už z osmdesátých let, ale v posledních letech ale jejich roli plní sociální sítě, kde lidé mohou různými způsoby oznámit, že šli volit. Někteří proto, že jim záleží na tom, kdo bude ve vládě, jiní proto, že jim záleží na tom, co si o nich ostatní myslí. Hlasy obou těchto prolínajících se skupin se pochopitelně počítají stejně. A každý z těchto hlasů může být ten, který se dostane do kuriózní tabulky těsných hlasování.

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 13 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 24 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...