Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

aktualizováno 
V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit hladiny střevních plynů přímo u zdroje.

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu | foto: Peter Clarke/RMIT University

Pokud máte potíže s polykáním léků, tak následující text v zájmu zachování klidu mysli snad raději ani nečtěte. Skupina australských vědců totiž v časopise Nature Electronics představila výsledky první studie polykatelného senzoru na analýzu plynů v těle lidských pacientů. Nejde o první polykatelný senzor vůbec, některé typy jsou už i komerčně dostupné, ale jde o první, který měří koncentrace z medicínského hlediska zajímavých plynů v našem trávicím traktu.

Zhruba 2,5 centimetru velká kapsle obsahuje elektroniku, která může měřit hladiny oxidu uhličitého, vodíku a kyslíku. Ty v našem žaludku a především ve střevech vznikají díky aktivitě bakteriální mikroflóry, která se živí nestrávenými zbytky našeho jídla. Hladiny měří průběžně a vysílá je do telefonu, který dotyčný musí mít někde na těle (čímž myslíme v kapse, nic drastičtějšího). A to až do chvíle, než tělo senzor - řekněme tradiční cestou - vyloučí.

Autoři vynálezu doufají, že tato měření by mohla pomoci indikovat, jak nemocnému (ne)funguje trávení, zda by například nepotřeboval omezit nějaké potraviny a jiných jíst naopak více atp. Ale sami rovnou přiznávají, že medicínské přínosy přístroje jsou zatím nejasné. Zatím totiž lékaři nemají zcela jasnou představu, co by se z podobných hodnot dalo vyčíst.

V prvním pokusu se ukázalo, že podle množství kyslíku v okolí kapsle lze snad poměrně spolehlivě určit, kde přesně se v trávícím traktu nachází. Také se zdá, že zvýšený obsah vláknin ve stravě nejen prodlužuje cestu detektoru střevem a vede ke zvýšení obsahu vodíku. A změny ve složení stravy měnily i množství ostatních měřených plynů, a tak existuje celkem reálná naděje, že i tento nenápadný vynález by mohl přispět k pochopení fungování našeho trávicího traktu a vlivu v něm žijící mikroflóry na naše zdraví.

To je v posledních letech poměrně zajímavé pole, které se otevřelo do značné míry díky novým technologiím, především díky tomu tomu, že v posledních zhruba deseti letech je možné analyzovat drobné úlomky bakteriální DNA ve stolici. Je to pole plné zajímavých výsledků, ale jejich vliv na medicínskou praxi zatím nebyl až tak velký, jak někteří doufali. Třeba ho další nová technologie pomůže popostrčit o další kousek vpřed.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....

Jak asi vypadal vůbec největší známý pták v celé historii

Stehenní kost druhu Vorombe titan, exemplář s katalogovým označením NHMUK A439...

Vědci nedávno oznámili, že objevili obřího ptáka na základě analýzy již dříve známých pozůstatků. Podle výpočtů vážil v...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.



Najdete na iDNES.cz