Jedna dva tři čtyři pět, jak kalkulačka měnila svět

Kolik je 225 krát 225? Nikoho by dnes nenapadlo počítat zpaměti věci, které můžeme zadat na kalkulačku. A přitom není tak dávno doba, kdy obyčejná kalkulačka byl drahý luxus.

Kalkulačka Sharp CS 10A | foto: vintagecalculators.com

Kepler i Newton si prý často stěžovali na ztracený čas, který strávili rutinními matematickými výpočty. Každý student, kterému někdy zakázali používat kalkulačky, určitě cítil to samé. Ve své době byly ale kalkulačky nejen naprostou vzácností, ale také oblastí, která na maximum využívala pokroku v elektronice.

Kalkulačkou rozumíme přístroj, který dokáže po zadání vstupních údajů sdělit výsledky požadovaných matematických operací. Do této definice by se nám samozřejmě vešel i počítač, je tedy nutné doplnit, že jde o přístroj více či méně specializovaný na tyto výpočty. To na druhou stranu umožní jeho výrazně menší velikost a snazší obsluhu.

Ze sálů na stoly

A v padesátých letech dvacátého století, kdy počítače zabraly několik místností a s personálem komunikovaly výhradně přes děrné štítky, bylo takové odlišení skutečně potřeba. Zatímco kalkulačku může použít každý účetní, není nutné vybavovat všechny počítačem. V té době to bylo doslova nemyslitelné. Už v roce 1954 ale IBM představilo první tranzistorový počítač. O tři roky později pak přišla IBM na trh s prvním komerčním modelem - IBM 608. Již na první pohled je jasné, že v žádném případě nešlo o kalkulačku kapesních rozměrů...

IBM 608 

IBM 608 (nalevo) a IBM 535 (napravo)

Počítač IBM 608 obsahoval přes tři tisíce tranzistorů a dokázal provést čtyři a půl tisíce sčítacích operací za vteřinu. V měřítku dnešních procesorů by to bylo 0,0000045 GHz. Pro lepší představu nám oficiální stránky prozradí i pár příkladů: "Vynásobit dvě devítimístná čísla a zjistit výsledné osmnáctimísté číslo uměl kalkulátor za 11 tisícin sekundy." Vpravo vidíme čtečku a děrovačku děrných štítků - povely přijímala rychlostí až 155 štítků za minutu. Obě mašinky tenkrát dohromady stály 128 tisíc dolarů, firmy si je také mohly zapůjčit za dva a půl tisíce dolarů měsíčně.

Anita - nový přístup k počítání

Přestože IBM učinilo v miniaturizaci obrovský pokrok, na stůl by si jejich stroj asi nikdo nedal. První stolní kalkulačkou se tak stala až britská ANITA (A New Inspiration To Arithmetic).

ANITA calculator

Kalkulačka ANITA od firmy Bell Punch

První modely ANITy byly k prodeji připraveny již koncem roku 1960, nicméně jejich ovládání bylo velice složité, zejména co se násobení týče. Teprve následující rok se produkt uchytil na evropském trhu, především v Německu, Belgii a Holandsku.

Reklama na ANITA kalkulátory (1962)


Reklama na kalkulátory ANITA (1962, Londýn)

O kalkulátorech ANITA si můžete více přečíst zde: Anita-calculators.info.

Anita byla na celé dva roky jediným stolním kalkulátorem na trhu, a tak se ujala zvláště v podnicích, které na něco takového již dlouho čekaly. Oproti v té době používaným mechanickým kalkulátorům (které nicméně přetrvaly v podnicích ještě mnoho let) nabízela vyšší rychlost a jako vedlejší produkt strojového zpracování také přesnost. My ale už dnes víme, jak "má správná kalkulačka vypadat", a tak nás hned napadne, že ta čísla jsou nějaká divná, "nedigitální".

Kulatá digitální číslíčka

Použité technologii se říká digitrony (nixie-tubes) a jde vlastně o malé neonem plněné trubičky, jakési neonové číslice, ovšem mnohem menších rozměrů, než na jaké jsme zvyklí z pouličních poutačů, známé též jako doutnavky. Na displeji byly uspořádány přímo za sebou, takže rozsvícená trubička prosvítila své neaktivní kolegyně a splnila tak funkci zobrazení číslice v daném políčku.

E 155

Některé sovětské kalkulačky používaly místo číslice pět číslici dva, otočenou o 180 stupňů, nejspíše pro úsporu výrobních nákladů.

Přitom nám známý sedmisegmentový (7-seg) systém zobrazování číslic byl patentován již v roce 1908. Teprve s příchodem LED a později LCD displejů jsme si zvykli na hranaté číslice, neboť je máme na očích prakticky neustále.

Čtyřřádkový displej už před čtyřiceti lety

Anitu ale brzy překonal americký kalkulátor Friden. Namísto stovky tlačítek jich nabízel pouze dvě desítky, což významně usnadnilo obsluhu. Zato displej se rozrostl - čtyři řádky po dvanácti znacích (7-seg) umožnily zobrazit nejen výsledek, ale i nejbližší historii. Displej fungoval podobně jako televizní obrazovka, tvořila jej katodová trubice, ústící v drobný displej.

Friden EC-132

I na dnešní poměry by se nejspíše jednalo o kalkulačku vybavenou nad rámec běžných potřeb - obsahovala kromě čtyř základních číselných operací také jednoduchou paměť a odmocninu. Přesto bychom asi měli potíže s ní pracovat. Operace totiž bylo nutné zadávat v tzv. RPN (Reverse Polish notation) režimu. Takže pro spočítání příkladu 11 + 83 * 7 je nutné zadat tlačítka takto: 8,3, ENTER, 7, *, 1, 1, +. Přestože se nám tento způsob může zdát podivný, pro počitačové zpracování je údajně jednoznačnější a také šetří čas - nemusíme např. mačkat rovnítko, abychom zjistili výsledek. Na druhou stranu je nutné ENTERem oddělit dvě číselné hodnoty zadávané před operandem.

Také další firmy (Sharp, Toshiba) uvedly svoje desktopové kalkulátory, ceny se pohybovaly mezi dvěma a třemi tisíci dolary.

Rychlý vývoj

První programovatelná kalkulačka - Monroe Epic - byla kromě tiskárny doplněná o "logickou jednotku" (bednu na podlaze!) a bylo tak možné pro ni naprogramovat sled operací. Tehdejší programovatelné kalkulačky ale prý zvládaly přinejlepším skoky v rámci programu (GOTO), nikoliv podmínky a cykly (IF - THEN - ELSE, FOR...). Na nějaký čas právě tato schopnost definovala rozdíl mezi počítačem a programovatelným kalkulátorem.

Z dobového letáku se dozvíme, jak jednoduché to je: "Jednoduše stiskněte učící tlačítko, vyřešte problém jednou, a Epic jej automaticky vyřeší i pro jiná zadání.(...) Vypočítá odmocninu už za půl sekundy. Každý výsledek je tištěn na pásku a můžete si jej kdykoli zkontrolovat." Je zajímavé, že v letáku nepadlo ani slovo o obrovské bedně, kterou musí mít uživatel pod stolem, aby mohl programovacích funkcí využít...

Monroe Epic 3000 - reklama z roku 1967

 

Na reklamě z roku 1967 opět vidíme, že, narozdíl od uživatelky, není programovatelná jednotka na obrázku k vidění.

Monroe Epic 3000


Kapesní kalkulačky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ačkoli na ty první byste potřebovali kapsu spíše klokaní. Firma Sharp představila svou EL-8 roku 1971. Vážila 1,3 kg a potřebovala externí baterii nebo napájení, prodávala se za 345 dolarů. Zajímavý byl postup při dělení nebo násobení. Jak si můžete všimnout vpravo, kalkulačka měla pro obě operace stejné tlačítko. Pro násobení bylo nutné namačkat prvního součinitele, stisknout tlačítko "krát/děleno", zadat druhého součinitele a poté stisknout "+=". Pro dělení byl postup stejný, až posledním krokem se lišil, namísto toho uživatel stiskl "-=".

Za první kalkulačku pro studenty je považován Sinclair Cambridge. Poprvé totiž cena kalkulačky klesla pod 30 dolarů. V roce 1975 byl prakticky vývoj kalkulaček skoro u konce. Poté už se jen přidávaly funkce, zvyšoval komfort a zlepšovaly parametry. Lidský mozek začal ztrácet schopnost počítat zpaměti...

Za železnou oponou

Také v Sovětském svazu vznikaly kalkulačky, a to do značné míry nezávisle na Americe, Evropě a Japonsku. Na sovětské kalkulačky se trochu podíváme v příštím díle, kdy se budeme věnovat kalkulačkám mechanickým a vůbec způsobům, které se používaly pro počítání před příchodem tranzistorových kalkulaček. Fandové se jistě proklikají na pozoruhodné stránky skrze následující odkazy. Nebo mi to spočítají v diskuzi.


Sharp EL-8

Sinclair Cambridge



Odkazy:

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 52 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 51 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi je 1 příspěvek

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...