Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jeho počítač používalo už Hitlerovo Německo. Byl první, dva roky před IBM

  13:15aktualizováno  13:15
Konrad Zuse byl německý vynálezce, který v roce 1941 uvedl do chodu první programovatelný počítač na světě. Nesl označení Z3 a používal obyčejná telefonní relátka. Zuse se narodil 22. června před 100 lety.

Konrad Zuse a jeho první počítač

První počítače vážily několik tun, zabíraly celou místnost, některé ale uměly pouze základní početní operace. Dnes počítače měří třeba jen pár centimetrů a některé dokážou například i naprogramovat vesmírné lety či stvořit dokonalé virtuální světy.

První programovatelný počítač na světě, který měl méně funkcí než dnešní kalkulačka, dokončil v roce 1941 německý vynálezce Konrad Zuse, od jehož narození uplyne v úterý 22. června 100 let.

Konrad Zuse

Konrad Zuse

Jeho prvenství ale bylo dlouho opomíjeno ve prospěch Američana Howarda Aikena, který první počítač "nulté generace" dokončil v lednu 1943 pro firmu IBM.

Až v roce 1962 sám Aiken v dopise adresovaném Zusemu ocenil zásluhy německého vynálezce. Zuseho jednotunový přístroj, označený Z3 a sestrojený pro říšské ministerstvo letectví, prováděl výpočty ve dvojkové soustavě s plovoucí desetinnou čárkou. Byl řízen programem, který se načítal z děrné pásky, a tvořilo ho 2600 relé. Sčítání a odčítání mu trvalo necelou sekundu, násobení tři sekundy a v paměti mohlo být 64 slov o 22 bitech.

Rodinný počítač

S konstrukcí prvního automatického kalkulátoru začal Zuse v obývacím pokoji svých rodičů v roce 1934. V čistě domácích podmínkách sestrojil o čtyři roky později prvního člena své "počítačové rodiny Z" - stroj Z1. Šlo ještě o mechanický, částečně programovatelný kalkulátor, jehož paměť využívala posuvných mechanických prvků a umožňovala uchovávat asi 1000 bitů. O rok později sestavil stroj Z2, který měl ještě mechanickou paměť, ale pro vlastní výpočty již používal obvody na bázi elektromagnetických relé.

První pokus o počítač nesl název Z1 a Konrad Zuse jej sestrojil v roce 1936.

První pokus o počítač nesl název Z1 a Konrad Zuse jej sestrojil v roce 1936.  Zdroj: Wikipedia.org

Počítač Z3 byl zničen při bombardování Berlína, ale v roce 1962 Zuseho firma postavila plně funkční repliku, která je dnes vystavena ve vědeckotechnickém muzeu v Mnichově.

podmíněný skok

Co je to?

Zjednodušeně řečeno: program v počítači běží sekvenčně - tedy tak, jak jdou za sebou příkazy. Pokud je potřeba udělat odbočku - např. reagovat na podmínku (je-li to muž přičti jedničku, je-li to žena odečti jedničku) využije se podmíněný skok.

Zuse sestavil řadu počítačů "Z", z nichž některé se specializovaly na úzce zaměřené účely, všem ale chyběl podmíněný skok. Po válce si založil firmu Zuse KG, kterou však v roce 1964 musel kvůli ekonomickým problémům prodat a která sedm let nato zkrachovala.

Zuse, který zemřel v prosinci 1995 (v 85 letech), je také autorem jednoho z prvních algoritmických jazyků na světě (Plankalkül).

Výkonnější (zvládal 5000 součtových operací za sekundu), ale i mnohem větší (zabíral 63 metrů čtverečních) než stroj Z3 byl první elektronkový počítač na světě, zvaný ENIAC, zkonstruovaný koncem roku 1945 v USA pro účely armády. Tento pionýr

První programovací jazyk

Plankalkül

Plankalkül vytvořil Zuse v letech 1941 až 1945. Plně ho však odtajnil a zveřejnil až v roce 1972.

Do roku 2000 neexistoval pro Plankalkül žádný kompilátor (tedy překladač zdrojového kódu do jiného jazyka) ani převaděč, který by příkazy napsané v tomto jazyce vykonával.

počítačů první generace pracoval v desítkové soustavě a byl složený mimo jiné z asi 18 000 elektronek. Jeho tvůrci sestavili i první sériově vyráběný komerční počítač UNIVAC, který jako první zákazník obdržel v roce 1951 Americký úřad pro sčítání lidu a pátý kus rok nato úspěšně předpověděl výsledky voleb prezidenta USA.

Jistým prvenstvím v dějinách počítačů se mohou pochlubit i čeští vědci - konkrétně tým profesora Antonína Svobody, který v roce 1957 sestavil první počítač v Československu, zvaný SAPO (samočinný počítač). V zahraniční literatuře bývá uváděn jako první počítač, který měl vestavěné mechanismy pro ošetřování chyb. Samoopravné kódy byly použity i ve druhém československém počítači, označeném EPOS (elektronkový počítací stroj), z roku 1963. I tento počítač stavěl profesor Svoboda, ale ještě před jeho dokončením ho tehdejší poměry v zemi donutily emigrovat.

Třetí generaci počítačů odstartoval počátkem 60. let vynález integrovaného obvodu, který poprvé zkonstruovali nezávisle na sobě v roce 1958 Jack Kilby a Robert Noyce. Současná čtvrtá generace počítačů se zrodila díky vynálezu mikroprocesoru - první uvedla na trh firma Intel v roce 1971. Tento první mikroprocesor, čtyřbitový čip s označením 4004, zvládal pouhých 60 000 instrukcí za sekundu (dnes existují mikroprocesory se schopností provést několik miliard instrukcí za sekundu).

První počítače vznikly kvůli sčítání lidu

a lidé jim nevěřili ...

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.