Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové představili první výsledky z průzkumu jezera pod jižním pólem

aktualizováno 
Ruští vědci provedli analýzu vzorků z vrtu do jezera Vostok, skrytého téměř čtyři kilometry pod antarktickým ledem. Zatím v nich jsou jen organismy zavlečené z povrchu. Vědci proto s napětím vyhlíží další vrtnou sezonu.

Ruská výzkumná stanice Vostok na Antarktidě | foto: Reuters

Letos v únoru se ruské výzkumné skupině podařilo poprvé proniknout až k hladině jezera Vostok, které leží zhruba 3 700 metrů pod povrchem nejjižnějšího kontinentu. Průběh celé akce byl dobrodružný, základna se několik dní nehlásila rádiem, a vyžádal si od polárníků skutečně enormní nasazení.

Na oplátku chtějí získat představu o tom, jak by mohl vypadat život na tak nehostinném místě, které se podobá jiným planetám.

Zatím však nezjistili nic zajímavého, řekl na vědecké konferenci EANA 2012 ve Stockholmu Sergej Bulat z Ústavu jaderného výzkumu v St. Petěrburgu (abstrakt jeho přednášky zde). První vzorky, které vědci analyzovali, pochází z ledu těsně nad hladinou jezera. Vědci v nich objevili život, ale jenom ve velmi malém množství, doslova jen pár buněk na mililitr.

Navíc se pak podle genetické analýzy ukázalo, že minimálně tři ze čtyř odhalených typů bakterií pocházejí z tekutin používaných při vrtání. Kontaminace se dala předpokládat, protože tento konkrétní vzorek z vrstev ledu těsně nad hladinou jezera se dostal do přímého kontaktu s vrtací soupravou.

Putin s vzorkem vody z antarktického jezera, který dostal v pátek. Vědci

Ruský prezident Putin se vzorkem vody z antarktického jezera v únoru letošního roku. Stejně jako analyzovaný led však nepochází přímo z jezera, nýbrž z vrstev ledu těsně nad hladinou.

Větší naděje vědci vkládají do dalších vzorků, které se odebíraly jinak, a tak nemají být znečištěné.

Loňský vrt totiž sloužil jen k "odšpuntování" jezera. Vědci předem hlásili, že při něm použijí horkou sondu, kterou od vod jezera oddělí sterilní tekutina. Když se dostali k Vostoku, vrt utěsnili a soupravu vytáhli. Do otvoru pronikla voda z jezera, která v něm zmrzla.

Tento nově vzniklý led tedy zatím není vůbec kontaminovaný. Pravda, na povrch ho bude nutné dostat s použitím vrtných kapalin, protože ze dna 3,5 kilometrů hluboké díry se jinak vylovit nedá, ale míra kontaminace by měla být poměrně nízká.

Zatím však nadějné vzorky stále odpočívají kilometry pod antarktickým ledem. Vědci je budou odebírat během nadcházejícího antarktického léta (tj. přelomu let 2012/2013), takže výsledky by mohly být někdy zhruba v květnu 2013.

U Vostoku totiž lze pracovat jen velmi krátkou část roku, během tamního léta, kdy teploty neklesají zhruba pod - 40 °C. V zimě klesají hluboko pod tuto hranici. Oficiální teplotní rekord stanice Vostok je - 89,2 °C v roce 1983. Je to zároveň nejnižší vůbec zaznamenaná teplota na Zemi. V roce 1997 prý vědci zaznamenali i teplotu -91 °C, ale hodnota nebyla ověřena dalším měřením, a tak se oficiálně neuznává. Udržet provoz vrtné soupravy by v takových teplotách nebylo podle ruských vědců možné. Navíc se v antarktickém počasí nedá počítat ani s pravidelným leteckým zásobováním.

Už ne první

I kdyby měly být v blízkých měsících odebrané vzorky "mrtvé", odborníci neztrácejí naději. Sergej Bulat podle blogu časopisu Nature uvedl, že život se může ještě spíše než u hladiny objevit v hlubších vrstvách jezera nebo v usazeninách na dně.

Než se ovšem ruský tým do těchto vrstev dostane (mělo by to být nejdříve na přelomu let 2013/2014), o svůj primát jediných průzkumníků vod pod Antarktidou přijde. K výzkumu dalších jezer na zamrzlém kontinentu se už v letošní vrtné sezóně chystají i týmy z Velké Británie a USA. Za své cíle si zvolily jezera v menší hloubce dále od Jižního pólu, takže se jim podaří k nim dostat rychleji.

Schéma vrtu do jezera Vostok

Schéma vrtu do jezera Vostok

Například britský tým, který má působit na jezeře Ellsworth, by chtěl přes 3 100 metrů ledu nad vodní plochou proniknout za pouhé tři dny. Britové chtějí led rozpouštět teplem, na rozdíl od ruského týmu ovšem po celé délce vrtu. Rusové led rozpouštěli jen v blízkosti hladiny Vostoku, jinak používali klasické vrtáky. V extrémních podmínkách Vostoku je to podle odborníků výhodnější.

Co vědci vědci v jezerech najdou? Podle mikrobiologů jsou tamní podmínky pro život extrémní zřejmě především kvůli omezeným zdrojům potravy. Teplota a tlak jinak nejsou pod antarktickým ledem zase až tak hrozné, řekl pro časopis Nature před časem Mahlon Kennicutt, prezident Mezinárodní komise pro výzkum Antarktidy. Protože ale už víme, že některé mikroorganismy dokážou žít s omezenými zdroji potravy neuvěřitelně dlouhý (ale pomalý) život, naděje na nalezení života nevypadají vůbec špatně. Jen to bude chtít ještě trochu trpělivosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
V pátek „zemře“ sonda, která našla nejlepší místo pro život mimo Zemi

V pátek odpoledne našeho času v oblacích planety Saturnu zanikne veleúspěšná průzkumnice Saturnu, sonda Cassini. Připomeňte si s námi nejdůležitějších objevy,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.