Čistě technicky by mne zajímalo, jak víme, že v 16. století měla bouře průměr 40 tis. km. Nemyslím to jako invektivu, spíše by mě zajímal konkrétní postup zjištění (zda např. víme že galileo srovnával velikost skvrny s některým z měsíců jupitera....?) nekdo ví?

V 19. století nebyl problém to změřit, o 16. století jsem se v článku ničeho nedopátral.

"Největší bouře ve sluneční soustavě" - byl bych s tímto označením velmi opatrný. Konvekční proudy na Slunci, jejichž vrcholky jsou na povrchu vidět, i protuberance mívají mnohem větší rozměr. Co je potom "bouře"?

Navíc je to anticyklóna.

"Bude však několik dní" - chybí "trvat".

A poslední dvě věty bych spojil - "Z oběžné dráhy studuje především složení atmosféry, do které <nakonec> po dvaceti měsících <práce> kontrolovaně vstoupí a <při tomto svém posledním experimentu> zanikne."

Díky.

Bouře není koule plynu. "Koule plynu" je Jupiter.

Díky

GRS je super, v dalekohledu je to vzdy to prvni, co na Jupiteru hledam, doufam ze uz se zmensovat nebude :-)

Chtěl bych se zeptat, jaké parametry musí mít dalekohled, abych toto viděl? Přemýšlel jsem nad koupí hvězdářského dalekohledu, ale vůbec se v tom nevyznám.

Tak trochu volské oko.

(Oprava interpunkce, na přeťuk pes ):

Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru, není ničím jiným než snímkem největší bouře ve Sluneční soustavě.

*Fotografie VRS