První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená zblízka sondou Juno. Na snímky ve vysokém rozlišení si budeme muset pár dní počkat. To, co vypadá na snímku jako skvrna, je ve skutečnosti největší bouře ve Sluneční soustavě. | foto: NASA / JunoCamReuters

NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

  • 24
Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka. Snímky a další data pořídila sonda Juno.

Karmínová bouře nad povrchem Jupiteru nazývaná astronomy po celém světě Velká rudá skvrna (Great Red Spot) fascinuje lidstvo od té doby, co ji bylo možné dalekohledem zahlédnout. Existuje už minimálně stovky let.

Je to bouře a nyní má průměr přibližně 16 500 kilometrů (Země má průměr 12 742 km). To je nejméně od doby, kdy tento jev začali astronomové měřit. Maximum zaznamenali v devatenáctém století, kdy měla skvrna průměr přes 40 000 kilometrů.

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace). Vlevo dole je jasně vidět Velká rudá skvrna.

Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA úspěšně dokončila nízký průlet nad tímto typickým znakem Jupitera. Prohnala se 9 000 kilometrů nad oblaky obří bouře při šestém obletu planety. Manévr započal v úterý 11. července, kdy se Juno dostalo k povrchu Jupiteru nejblíže - proletělo 2 200 kilometrů nad viditelnou oblačností planety.

Na Zemi dorazil ve středu první snímek bouře v nízkém rozlišení. Bude trvat několik dní, než do Jet Propulsion Laboratory (JPL) v kalifornské Pasadeně postupně doputují fotografie ve vysokém rozlišení a další data ze sondy. Ještě déle pak bude trvat interpretace naměřených hodnot.

Vědci doufají, že dostanou mimo jiné odpověď i na otázku, proč se bouře v atmosféře Jupiteru (je to vlastně koule plynu složená převážně z vodíku a hélia) zmenšuje a zda skutečně postupně zanikne, kdy vznikla a jak hluboko do spodních vrstev atmosféry vlastně sahá.

Sonda Juno vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru 5. července 2016, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Z oběžné dráhy studuje především složení atmosfér, do které po dvaceti měsících kontrolovaně vstoupí a zanikne.

Aktualizováno: Doplnili jsme další snímky