Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K Zemi se blíží kometa, astronomové se těší na světelné divadlo

aktualizováno 
Nově objevená kometa Panstarrs by podle optimistických předpovědí mohla na jaře 2013 potěšit obyvatele severní polokoule. Astronomové těžko skrývají své nadšení z vidiny komety, která by měla zářit jasněji než hvězdy.

Komety mívají excentrickou dráhu a u Slunce se tak ohřejí jen na kratičký čas. Známé jsou svým ohonem, jeho přítomnost a délka závisí i na chemickém složení komety (ilustrační foto) | foto: NASA

K Zemi se blíží kometa, která by mohla být podle optimistických předpovědí astronomů nejjasnější vlasaticí od návštěvy Halleyovy komety v roce 1986. Taková očekávání by mohla splnit loni objevená kometa Panstarrs (C/2011 L4), uvedl Jakub Černý na webu České astronomické společnosti www.astro.cz.

Jasnost komety je nyní na hraně viditelností velkými dalekohledy. Její největší zjasnění nastane příští rok na jaře, zřejmě v březnu. Protože se kometa začátkem letošního roku pohybovala po jižní obloze, čeští vědci ji pozorovali teleskopem z argentinské pampy. Kometu během února zachytili čtyřikrát.

Astronomové jen těžko tají radost z toho, že kometu půjde sledovat běžným okem. Podle pravděpodobného scénáře by kometu šlo pozorovat téměř měsíc na noční obloze se znatelným ohonem. I pesimistický scénář ale předpokládá, že kometa bude mezi ostatními hvězdami na první pohled patrná.

Světelné divadlo i pro severní polokouli

Světelnost hvězd a magnituda

Vizuální magnituda (též zdánlivá jasnost) je moderní adaptace antické subjektivní klasifikace jasnosti nebeských těles. Fotometrická veličina značená symbolem m nabývá vyšších hodnot u méně jasných hvězd. Jasnější hvězdy mají magnitudu nižší. Po logaritmické škále se magnituda přehoupne do záporných hodnot pro objekty typu Slunce, Venuše nebo ISS.

Více na stránkách plzeňské hvězdárny

Podle optimistického scénáře by jasnost komety Panstarrs měla mít zápornou magnitudu. Takovou jasnost mají například planety Venuše, Jupiter či Mars nebo Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Pozorovatelná by byla po dobu šesti týdnů a její ohon by se táhl desítky úhlových stupňů po obloze. Astronomové nevylučují rozpad jejího jádra, při kterém by se uvolnilo množství prachu a plynu a kometa by byla ještě jasnější s ohonem táhnoucím se desítky stupňů po obloze. Průměr Měsíce v úplňku má půl stupně.

Realisté soudí, že by kometa Panstarrs mohla mít po obletu Slunce jasnost kolem jedné magnitudy a viditelná by mohla být měsíc. I to je slušná jasnost, u komety největší od roku 1997, kdy bylo možné pozorovat vlasatici Hale-Bopp. I největší pesimisté očekávají, že bude mít jasnost tři magnitudy a že bude viditelná i bez dalekohledu.

Kometa Panstarrs pochází z Oortova oblaku, který se nachází na hranici sluneční soustavy. Je v něm podle astronomů kolem bilionu kometárních jader vypuzených z vnitřních oblastí sluneční soustavy krátce po jejím vzniku. Díky gravitačním poruchám okolních hvězd se některé z nich vrací zpět ke Slunci.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Sputnik 1 na oběžné dráze
Pražské planetárium zve na setkání s ruským kosmonautem

V úterý 19. září od 18 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy veřejnou diskuzi s kosmonautem a ředitelem Roskosmosu pro pilotované kosmické...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.