Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K Zemi se řítí Hartleyova kometa. V říjnu ji uvidíte pouhým okem

  0:35aktualizováno  0:35
Dvacátého října se kometa dostane k Zemi nejblíže. Na "pouhých" 18 milionů kilometrů. Znatelná bude na noční obloze pouhým okem a jednoduchým triedrem pak dokonce jako malý obláček.

Hartleyova kometa nebude podle všeho tak efektní jako Hale-Boppova (na snímku) | foto: Profimedia.cz

"Pokud předpoklad vyjde, nebude to vlasatice typu Hale-Bopp či Hjakutake," krotí přehnaná očekávání přátel noční oblohy Jana Tichá z jihočeské observatoře na Kleti, která se specializuje na pozorování komet a planetek.

Kometu 103P/Hartley 2 objevil astronom Malcolm Hartley 15. března 1986 na fotografické desce pořízené teleskopem na observatoři Siding Spring v Novém Jižním Walesu v Austrálii jako objekt s hvězdnou velikostí 18 magnitud. V říjnu půjde zatím o nejlépe pozorovatelný návrat této vlasatice ke Slunci.

Astronomové očekávají, že její jasnost dosáhne pěti magnitud (čím menší číslo, tím je objekt jasnější), což je jasnost galaxie v souhvězdí Andromedy.

Hartley objevil dosud 13 komet. Z tohoto počtu je devět krátkoperiodických, které se vracejí ke Slunci v kratších intervalech, a zbytek dlouhoperiodických. Na kontě má také objev dvou planetek.

Štědrý na komety byl konec minulého století, kdy jich na dohled přiletělo několik. Nejblíže v roce 1996 kometa Hjakutake a o rok později Hale-Boppova vlasatice. Nejznámější Halleyovu kometu s periodou návratů k Zemi 75 až 76 let bylo možné naposledy vidět v roce 1986.

Sluneční soustavu obklopuje oblak několika set miliard komet. Jsou to poměrné malá křehká nepravidelná tělesa o průměru několika kilometrů. Tvoří je zbytky materiálů z doby vzniku sluneční soustavy. Dráhy komet jsou silně protažené elipsy s jedním koncem v těsné blízkosti Slunce, kde zjasňují, a druhým koncem často až daleko za Neptunem.

Každý rok "přibude" několik desítek komet

Každý rok astronomové objeví několik desítek komet, ale takovou, která by byla vidět pouhým okem, tak jednou za dvacet let. Většina komet prolétne sluneční soustavou, přiblíží se ke Slunci, a když ji tato hvězda nepohltí, pak kometa opět zmizí ve vesmírných dálkách. Velké planety mohou svou gravitací kometě dráhu zkrátit a pak se kometa vrací ke Slunci častěji.

Každá kometa má jádro ze zmrzlých těkavých plynů, komu obklopující kometární jádro z prachu, vodních pár a dalších plynů a prachový a plynný ohon. Komu a ohony mají komety, jen když se přiblíží ke Slunci. Uvolňují se totiž jeho vlivem. Když se kometa od Slunce vzdálí, koma i ohony mizí. Pak je možné astronomickými dalekohledy pozorovat pouze sluneční světlo, které se odráží od jádra komety.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Start upravené rakety V2 (Bumper) z Mysu Canaveral na Floridě v roce 1950
Co budou vojáci dělat na Měsíci? Jak USA vzdaly boj o Sputnik

Zatímco v SSSR se konstruktéři prvních kosmických nosičů museli potýkat s nedůvěrou podezíravé KGB a tvrdým dohledem z Kremlu, v Americe narazili na...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Každou noc se museli Stalinovi hlásit. Dělali rakety, které vojáci nechtěli

Než se před 60 lety vydala do vesmíru první družice, museli její autoři probádat mnoho i slepých uliček. To vše v zemi, která byla zničena válkou a vládl ji...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.