Dost možná už jste se kolem něj šli. Na ostroh nad řekou Vltavou se k němu po červené značce dostane každý. Krásná zřícenina Karlova hrádku není nijak utajeným nebo neznámým místem. Málokdo z poutníků však tuší, co všechno ukrývá. Nejsou to sice drahé kameny nebo snad zlato, ale v přeneseném významu hodnotu skutečného pokladu má.
Hrad jen na pár letInspirací při stavbě hradu byly panovníkovi pravděpodobně pohodlné dvory francouzských králů. K jeho brzkému opuštění (v roce 1370 už je uváděn jako pustý) vedly omezené obranné možnosti v neklidných dobách vlády Karlova syna Václava IV. Hrad byl totiž postavený tak, že nebyl schopný obrany. „Z vojenského hlediska byl hluboko pod standardem. Hlavní palác s kaplí s velkými okny se obrací přímo do čela hradu, místa případného útoku. Běžně tam bývala bašta nebo věž. Je možné, že hrádek byl jen loveckým sídlem,“ vysvětluje historik Daniel Kovář.  Karlův hrádek |
Na Hrádku u Purkarce se totiž pod zemí zachovaly informace staré více než 660 let. A zatímco zříceninu může navštívit opravdu každý, rozluštit zprávu z minulosti musí odborníci. Ti mají nyní za sebou první fázi, při které byly mimo jiné provedeny dvě takzvané zjišťovací sondy.
„Jsme na samém začátku. Archeologickými sondami chceme odhalit, co přesně se na dané lokalitě nachází a jakým způsobem je to případně narušeno,“ vysvětluje profesor Rudolf Krajíc z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který má archeologický průzkum na starosti. Jak taková sonda vypadá, se můžete podívat na přiloženém videu.
Hrádek (zvaný také Karlshaus) vznikl na pokyn Karla IV. jako jeho osobní sídlo někdy před rokem 1357, ze kterého máme o fortelné stavbě první informace. Užíván však byl pouze velmi krátce. A právě díky tomu může být pro historiky, archeology a další odborníky nedocenitelným zdrojem informací, které jinde během staletí beze stopy zmizely. Karlův hrádek totiž pravděpodobně nikdo nikdy nepřestavoval ani dále neupravoval. Po přibližně dvaceti letech jej obyvatelé opustili a nechali jej tak, jak byl.
„Nejdelší sonda měří 12 metrů. Vede přes tehdejší dvůr hradu i skrze bývalý palác. Zachycuje tak celou situaci v jediném řezu. Druhá sonda míří do prostoru obvodové zástavby hradu. Poslouží nám k podrobnému poznání situací a kulturních vrstev zachovaných pod současným povrchem i v pátrání po případných dalších stavbách okolo hradu,“ upřesňuje profesor Krajíc.
Na výzkumu se v oblasti památkové péče vedle odborníků z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích podílí i architekt Petr Chotěbor z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, který prozkoumá, jak hrad bez jakýchkoliv přestaveb skutečně vypadal. Bude mít také na starosti vytvoření virtuálního modelu stavby.
Vědci už vyzvedli první nálezy, které převezli do laboratoří univerzity. Zde proběhne jejich očištění, zakonzervování, dokumentace a pochopitelně vyhodnocení. „Nalezli jsme střepy užitkové keramiky, železné předměty, stavební materiál, ale i například zvířecí kosti,“ popisuje aktuální stav věcí profesor Krajíc.
Právě zvířecí kosti nám mohou odhalit, jak se na hradě tak významného a bohatého člověka, kterým Karel IV byl, jedlo a žilo. „Naznačí nám, jaká zvěř se v okolí hradu vyskytovala a obecně, jakou si majitel mohl dovolit do kuchyně obstarat. Tyto nálezy nepřímo vypovídají i o movitosti hradního pána.“ dodává Krajíc.
Ukázky prvních archeologických nálezů z Karlova hrádku
Co je vlastně pod tou zemí?
Archeologické sondy vznikly a další ještě postupně přibudou nejen kvůli regulérnímu vědeckému bádání, ale i pro účely výuky budoucích archeologů přímo v terénu. Tím bude Karlův hrádek jedinečný. Přímo pod rukama studentů a učitelů Jihočeské univerzity zde vzniká Výzkumné a výukové středisko archeologie.
Studenti, ale i další zájemci si budou moci vyzkoušet práci s nejmodernějšími i nedestruktivními průzkumnými metodami, které archeologie zná nebo v budoucnu bude používat. Ne všude se totiž dá nebo smí rovnou kopat a zdaleka ne vždy je to také účelné.
Na prahu objevu. Hledali středověký příkop, narazili na neznámé podzemí |
Na druhou stranu, interpretovat například výsledky geofyzikálního průzkumu není vůbec jednoduché. Georadar sice poskytne řadu přesných, ba přímo detailních informací o situaci pod zemí (bez jediného kopnutí), ale správně je přečíst, vyžaduje velkou zkušenost. A tu budou moci studenti získat právě na Hrádku.
Zatím totiž neexistuje žádná zázračná krabička, která by nám přesně zobrazila, co se pod zemí ukrývá. „Georadar vysílá a opět zachycuje signály. Ty se odrážejí, pokřivují a zpožďují podle toho, jak je podloží homogenní nebo lépe řečeno nehomogenní a jak rychle nebo pomalu jím signál projde.
Zobrazí se tak i naprosto drobné nuance, jakými jsou přechody mezi jednotlivými kulturními vrstvami. Výstupem je však řada různobarevných a různě zakřivených čar. Geofyzik je musí ve spolupráci s historiky a archeology umět správně interpretovat,“ vysvětluje úskalí nedestruktivního průzkumu geofyzik Jiří Šindelář.
Jednotlivé průzkumné metody je navíc nutné kombinovat, aby informace o lokalitě byla kompletní. „Je to podobné jako v letectví. Radar vám řekne, že máte v cestě překážku, ale už sám o sobě nepozná, zda je to skutečně letadlo nebo dron a z čeho je vyrobený. Proto musíme jednotlivé metody kombinovat s dalšími, které měří nejen změny v podzemí, ale i vlastnosti prostředí,“ vysvětluje Šindelář.
„Například na Karlově hrádku jsme s archeology odhalili podivnou kruhovou propadlinu o průměru tři metry. Prvotní úvahy o tom, že by to mohla být studna nebo cisterna na vodu nám do velké míry dokázala potvrdit právě kombinace měření georadarem a odporové tomografie (ERT),“ popisuje první zjištění geofyzik.
Okolí Karlova hrádku
Vyhořel Karlův hrádek?
Vhodné propojení průzkumných metod může přinést i velká překvapení. Na jedné ze zachovalých zdí hradu si dokonce i návštěvníci všimnou výrazně zčervenalého zdiva. Což může vést k úvaze, zda Hrádek nevyhořel.
Co dál?Kam budou směřovat další sondy? Co odhalí? Hrádek u Purkarce leží na velmi zajímavém místě. Poloha vysoko nad řekou přímo svádí k založení sídliště. Vědci už nyní vědí, že v okolí hradu a přímo na ostrohu bylo i výrazně starší osídlení než z doby Karla IV. A právě i tímto směrem se bude ubírat další průzkum. Komplexní archeologický průzkum na Hrádku iniciovalo město Hluboká nad Vltavou, které je vlastníkem památky - podrobnosti zde. |
„Při velkém žáru dojde v kamenivu k výraznému zvýšení magnetické susceptibility, což je veličina, která nám určuje, jak se materiál chová ve vnějším magnetickém poli. Zatímco běžná hodnota je téměř nulová, tím že kámen projde žárem, dojde k jejímu nárůstu až na třiceti násobek. Měřením této fyzikální veličiny lze následně zjistit, zda zdivo skutečně prošlo žárem nebo jen přirozeně časem zrudlo,“ vysvětluje Šindelář, jak je možné postupně odkrývat jednotlivá tajemství díky multioborové spolupráci a vhodné kombinaci metod. To platí samozřejmě nejen na Hrádku u Purkarce.
Podobně dokážou odborníci poznat, zda georadarem a metodou ERT objevená jáma byla zasypána naráz, nebo ji až časem lidé zaplnili odpadky a zanesly nečistoty splavené deštěm. To lze provést podrobným zkoumáním v laboratoři a přístrojem zvaný kappameter, který změří magnetický náboj jakéhokoliv předmětu nebo materiálu na světě.
U Purkarce se budou vyučovat i nové metody dokumentace. Odborníci si v praxi vyzkouší dálkový průzkum Země, tedy metody díky níž budou pomocí dat ze satelitů a z bezpilotních prostředků vytvářet detailní modely terénu širokého okolí i samotného hradu.
Testovat se bude fotogrammetrická i videogrammetrická analýza a další obrazové analýzy pro vytváření digitálních kopií reálných předmětů i prostor. Za podobným účelem budou k dispozici také 3D laserové skenery. Už během průzkumů se tak dočkáme například výstupů pro virtuální realitu, které si bude moci prohlédnout každý na svém mobilním telefonu.
Dosud neznámé okolí Karla IV. Historik náhodou „objevil“ jeho notáře |
„Nedílnou součástí vědy je i zprostředkování informací nejširší veřejnosti populární formou. Právě tak dokážeme vzbudit pozitivní představy o kulturním dědictví naší země,“ komentuje jeden z cílů prací na Hrádku profesor Krajíc.
Všechny výše uvedené, ale i další metody si budou moci studenti archeologie na Hrádku vyzkoušet. Díky tomu v budoucnu pak už mnohem snadněji dokážou „přečíst“ například takovýto obrázek z georadaru.
Také tam vidíte tu dosud utajenou dutinu?
Díváte se na výstup z georadaru. Zakroužkované místo ukazuje na dosud utajenou dutinu s cihlovou zazdívkou v okolním gotickém kamenném zdivu.
