Kauza SonicBlue ReplayTV 4000: byrokrati proti technologii?

  • 2
George Orwell se teď pravděpodobně obrací v hrobě a výrobci, zákazníci i ochránci občanských práv se bouří. Americká justice se ve snaze zabránit porušování autorských práv neštítí opravdu ničeho. Poslední kauzou je případ produktu ReplayTV 4000, který je výrobkem kalifornské společnosti SonicBlue...

George Orwell se teď pravděpodobně obrací v hrobě a výrobci, zákazníci i ochránci občanských práv se bouří. Americká justice se ve snaze zabránit porušování autorských práv neštítí opravdu ničeho. Poslední kauzou je případ produktu ReplayTV 4000, který je výrobkem kalifornské společnosti SonicBlue...

O co v této kauze vlastně jde? Proti firmě SonicBlue jsou v současnosti vedeny čtyři oddělené spory, a to především ze strany filmových studií a televizních společností. A důvodem těchto soudních sporů je právě jedno z nejnovějších zařízení této společnosti – ReplayTV 4000.

Tento produkt představuje digitální záznamové zařízení, které umožňuje nahrávání televizních pořadů s tím, že jednotlivé záznamy lze mezi jednotlivými ReplayTV 4000 šířit prostřednictvím lokální počítačové sítě či internetu. Na trhu jsou nyní k dispozici čtyři varianty tohoto přístroje, které se od sebe liší pouze kapacitou záznamového média, tj. vestavěného pevného disku, a cenou. Nejlevnější model, který umožňuje pořízení až čtyřicetihodinového záznamu, lze zakoupit za cenu již od 699 dolarů. Cena nejsilnějšího modelu ReplayTV 4000, který pojme až 320 hodin záznamu, se pohybuje kolem hranice 2000 dolarů. Na první pohled je toto zařízení velmi zajímavé a nelze se divit, že způsobilo tolik poprasku. Ale jak se zdá, je to pravděpodobně mnoho poprasku a prakticky pro nic. Tomu, aby toto zařízení mohlo být považováno za dokonalé, však schází dvě věci. První věcí je fakt, že ReplayTV 4000 vyžaduje ke svému provozu vysokorychlostní internetové připojení prostřednictvím xDSL nebo kabelového modemu, což pravděpodobně odradí většinu zájemců z řad videofanoušků, replaytvkteří o internet a informační technologie jako takové nemají zájem. Druhým faktem je skutečnost, že přenos záznamu mezi jednotlivými zařízeními ReplayTV 4000 je velmi, ale opravdu velmi pomalý, přestože probíhá prostřednictvím vysokorychlostního internetového připojení. Přenesení dvouhodinového záznamu pořízeného v té nejlepší možné kvalitě trvá při využití 128 kb/s linky podle praktických zkušeností uživatelů celé čtyři dny...

Ani tato omezující fakta však americkou justici nepřesvědčila o tom, že toto zařízení není prvoplánově určeno k porušování autorských práv. Paranoia vyvolaná filmovými studii a televizními společnostmi, které děsí kauza „Napster“ a jí podobné, přesvědčila i Federální soud v Kalifornii, který se v této kauze rozhodl využít možnosti nařídit monitoring užívání těchto přístrojů, k čemuž použil osmnáct let starý precedens vyplývající z kauzy „Betamax“. Podle usnesení Nejvyššího soudu Spojených států amerických z roku 1984 musí být videorekordéry užívány takovým způsobem, aby nedocházelo k porušování autorských práv. Z nyní vyneseného soudního rozhodnutí vyplývá pro společnost SonicBlue to, že aby dostála stanovené povinnosti, bude muset provést aktualizaci programového vybavení u všech prodaných přístrojů. Soud totiž rozhodl, že každé toto zařízení musí být navíc snadno prostřednictvím internetu identifikovatelné, a to díky unikátnímu identifikačnímu číslu. Společnost SonicBlue bude mít co dělat, protože soudem stanovený termín pro realizaci tohoto opatření vyprší již 24. června. V současnosti přesahuje počet prodaných ReplayTV 4000 hranici deseti tisíc kusů.