Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná dávají smysl, otázkou je, zda to bude hrát vůbec nějakou roli.

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný satelit, který měřil s vysokou přesností drobné nepravidelnosti v gravitačním poli Země z velmi nízké oběžné dráhy. Protože se pohyboval pouze ve výškách od 280 kilometrů níže, kde byl odpor atmosféry už poměrně silný, měl pro satelity jinak nezvyklý aerodynamický tvar. Zanikl 12. listopadu 2013 ve výšce zhruba 80 kilometrů nad povrchem. | foto: ESA

Kosmický prostor podle dnes mezinárodně uznávané definice začíná sto kilometrů nad našimi hlavami. Pomyslná čára se někdy nazývá Kármánova hranice podle amerického fyzika maďarského původu Theodore von Kármána. V USA se z něj stal specialista na aerodynamiku nadzvukového letu - a právě proto mu úvahy, kde začíná „vesmír“ (jak všichni kosmickému prostoru říkáme), byly tak blízké. 

Pro něj šlo totiž o otázku poměrně praktickou; hranice kosmického prostoru (anglicky „outer space“, tedy prostor „tam venku“) totiž byla místem, kde jejich obor, tedy aerodynamika, končí. Z jeho pohledu by měl vesmír začínat tam, kde atmosféra přestává být použitelná pro letadla. Kármánova hranice je tedy čára, za kterou už letoun udrží potřebný vztlak pouze tehdy, pokud má vyšší rychlost, než je rychlost potřebná k tomu, aby se vymanilo z gravitačního vlivu Země. Jinak řečeno je to výška, ve které se letadla chtě nechtě mění v kosmické lodě. Výpočty pak ukazují, že pro výšky kolem sta kilometrů nad povrchem to bezpečné platí.

Jde o jasnou a pochopitelnou úvahu, jejíž logiku dokáže ocenit každý, a tak je snad až škoda si ji kazit tím, že ve skutečnosti Kármán nikdy žádnou „hranici“ ve sto kilometrech nad Zemí nenavrhl. Podle jeho výpočtu se letadla nemohou udržet už ve výškách mezi 70 a 90 kilometry. Přesnější údaj nejde uvést už proto, že situace v atmosféře se mění podle roční doby, polohy a dalších vlivů. 

A co raději ne?

Přesná čára se zdá být podle novějších historických výzkumů spíše dílem právníků, kteří Kármánovy - z dobrých důvodů přibližné - výpočty potřebovali přenést do světa podstatně černobílější právní fikce. Státy se prostě v 60. letech musely dohodnout, kde končí jim vyhrazený vzdušný prostor a začíná všem přístupný vesmír. Sto kilometrů je snadno srozumitelných a zapamatovatelných. 

I tak to ne všichni vidí stejně. Například americké letectvo označovalo za astronauty i piloty, kteří se dostanou do výšek nad jinou symbolickou hranici, a to 50 mil, tedy zhruba 80 kilometrů. Týkalo se to například pilotů pokusných letounů X-15 (kterýžto typ se mimochodem dvakrát dostal i nad mezinárodní hranici kosmického prostoru ve výšce 100 kilometrů). 

Theodor von Kármán (u mikrofonu) přebírá od prezidenta Kennedyho vyznamenání za „vědecké zásluhy“ (tzv. National Medal of Science) v únoru 1963.

Zbytek světa by americké letectvo možná měl následovat, navrhuje nyní astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardovy univerzity v článku pro časopis Acta Astronautica. Imperiální jednotky přitom samozřejmě nechává stranou a novou hranici vesmíru by zřejmě rád viděl ve výšce 80 kilometrů. 

Jeho přístup k problému je přitom přímo opačný než Kármánův: McDowell se neptá, kdy se letadla mění v kosmickou loď, ale kdy se kosmická loď změní v kus šrotu řítící se k Zemi. Tedy v jaké výšce začne být odpor vzduchu tak veliký, že satelity už se nedokážou udržet na oběžné dráze. 

Vychází přitom ze dvou hlavních argumentů. Jeden je historický a je založen na údajích o oběžných drahách všech umělých družic Země. V nich se najde zhruba 50 strojů (z celkem 43 tisíc), které aktivně fungovaly, i když nejnižší bod jejich dráh byl Zemi blíže než 100 kilometrů. Najdou se i takové, které dokončily oběhy s nejnižší výškou pod 85 kilometrů - a tedy podle dnešní definice opakovaně létaly z vesmíru do poměrně hluboko atmosféry a zase zpět. 

Ovšem satelity, které by vícekrát oběhly Zemi s minimální výškou dráhy pod 80 kilometrů, už se v databázích nenajdou. Nabízí se tedy domněnka, že pod touto hranicí už začíná být odpor atmosféry příliš veliký. 

Druhý McDowellův argument je teoretický. S pomocí klimatických modelů posledního půlstoletí se pokoušel zjistit, jak vysoko mohla ležet hranice, pod kterou je atmosféra pro satelity příliš hustá. Protože ve hře je řada faktorů, výsledek je podobně přibližný jako ten Kármánův: výška této hranice kolísala podle doby a místa od 66 až 88 kilometrů. Osmdesát kilometrů se zdá McDowellovi jako nejvhodnější kulaté číslo z tohoto rozmezí. 

Nejde přitom jen o pedanství. S tím, jak dramaticky stoupá počet a ekonomický význam družic kolem Země, může přibývat požadavků na vyjasnění situace. Zatím je kosmický prostor podivuhodně svobodné místo (i proto, že velmoci jako USA a SSSR si nechtěly nechat mluvit do svých vojenských projektů), ale to by časem mohlo být do jisté míry i na škodu. Vymezit přesně „hranice vesmíru“ by pak mohlo být ještě důležitější než v 60. letech. 

Protože ovšem nejspíše půjde v první řadě o vojenské a ekonomické potřeby, těžko se dá čekat, že argumenty zapáleného fanouška vesmírných letů McDowella budou hrát prim. Ale kdo ví, třeba se i harvardských fyzik „své“ hranice dočká. Jen aby nemusel svou hranici nakonec stejně jako Kármán nakonec hledat o pěkných pár kilometrů jinde, než zamýšel.

Do článku jsme doplnili pojem „kosmický prostor“, což je oficiální název pro prostor nad horní hranicí atmosféry. 

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 57 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Z letadla vypouštějí chemikálii do mraků. Takto v Emirátech vládnou dešti

v diskusi je 14 příspěvků

19. března 2024  10:40

Spojené arabské emiráty ve spolupráci s americkým Národním výzkumem atmosféry již třetí dekádu...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 20 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 57 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...