Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kde se vzala čtvrtina našich meteoritů? Z vesmírné srážky

aktualizováno 
Srážka asteroidů z doby před téměř půl miliardou let, může podle nových informací za celou čtvrtinu meteoritů, které ostřelují planetu Zemi.

Čtvrtina všech meteoritů, které v současnosti dopadají na Zemi, má původ v ohromné srážce asteroidů ve sluneční soustavě před 470 miliony let. Oznámili to badatelé z univerzity v německém Heidelbergu, kterým se nově vyvinutými metodami podařilo přiřadit velkou skupinu meteoritů právě k této události.

Na rozhraní mezi vnitřní a vnější částí planetárního systému se tehdy srazily dva asteroidy o průměru asi několika set kilometrů a výsledkem byl vznik "tříště", jejíž část při průletu kolem Země již miliony let padá do atmosféry. To je celkem obecně a již delší dobu přijímaný fakt. Dosud se však nedařilo exaktními metodami stanovit, které z několika skupin meteoritů ke "kosmické megasrážce" patří.

Již před deseti lety našli vědci v jednom švédském lomu fosilní meteority. Protože však hornina kolem nich byla značně zvětralá, nebylo možné je pomocí dosavadních chemických či mineralogických metod zařadit k některému ze známých druhů meteoritů. Heidelberští badatelé však zdokonalili radiometrickou datovací metodu a dokázali, že nález patří do takzvané skupiny L-chondritů. Ta pochází právě z planetky, která se před 470 miliony let roztříštila nárazem o jinou někde na oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem, v nynějším pásmu drobných asteroidů.

V období několika milionů let po srážce dopadalo na Zemi asi stokrát více meteoritů než v současnosti. Vzácností tehdy nebyly ani dopady kilometrových kusů, jak dosvědčují dodnes zachované, až 30 kilometrů velké krátery na zemském povrchu: dopad tělesa způsobí díky své kinetické energii vždy kráter mnohonásobně větší, než je těleso samo. Výsledky svého bádání zveřejnili heidelberští vědci v lednovém čísle časopisu Meteoritics and Planetary Science.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.