Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kdy nám budou počítače číst myšlenky?

aktualizováno 
Možná také znáte rčení: „Co máš v hlavě, to ti nikdo nesebere“. Není to zase až taková pravda. Navíc si možná zanedlouho člověk nebude ani jist, zda mu někdo nečte jeho myšlenky. Nastane doba zálohování vlastní paměti?
Informace o tom, že výzkumníci německé společnosti Infineon Technologies vyvinuli novou polovodičovou technologii, která dokáže číst elektrické signály živých nervových buněk, mnohé nadchne. Ale určitě se naleznou i tací, kterým se to nebude příliš líbit.

Využití v medicíně

Schopnost číst a ukládat signály nervových buněk za asistence počítače může podle Rolanda Thewese pomoci vědcům v pochopení, jak mozek funguje. Tento vedoucí pracovník společnosti Infineon pro agenturu Reuters dále uvedl, že výše zmíněná nová technologie může pomoci v léčbě různých nemocí souvisejících s mozkem a nervovou soustavou, jako je například Alzheimerova choroba.

Zatím je ale vše na začátku. První úspěšné pokusy se zatím prováděly s hlemýždi. Na jedné konferenci tak mohli účastníci vidět demonstraci, při níž byl úspěšně zaznamenán elektrický signál neuronu právě z mozku šneka. Očekává se, že první testy s lidmi mohou začnou nejdříve za 10 let. Pak se vědci zaměří na možnost vytváření spojení různých částí mozku, které mohly být narušeny nemocí či úrazem, což bude spojeno s možností neurony vypěstovat. Neurony jsou totiž buňky, které se ve valné většině již neobnoví, pokud o ně člověk přijde.

Neuro-čip

Výzkumníci z německé společnosti spolupracují s institutem Max Plancka na vývoji nového biosenzorového čipu s označením „Neuro-Chip“. Ten je veliký zhruba jako nehet. V první fázi 16 000 a v další více než 32 000 senzorů se má starat o sledování elektrických pulsů nervových buněk. K tomu, aby takový systém mohl vůbec fungovat, musí být čip vybaven zesilovačem a celý být doslova obalen elektrolytem s živným roztokem. Jen tak mohou být získány požadované informace z různých vrstev neuronu a přitom se buňka udrží naživu. Výsledek je pak graficky zobrazen na monitoru počítače, se kterým čip komunikuje.

Neuron umístěný na CMOS čipu 

Vznik Neuro-čipu je poměrně výrazným pokrokem, neboť doposud se měření elektrické aktivity uvnitř buněk provádělo za pomoci mikroskopických jehliček. Touto metodou nebylo možné provést tak přesná měření jako pomocí zmíněného čipu a navíc se výrazně zkracoval život nervové buňky.

Další oblasti

Medicínské využití je samozřejmě velice prospěšné, ale zuby si jistě na tuto technologii brousí i jiné obory lidské činnosti. Jedním z nich je například počítačová věda, která si hodně slibuje od neuronových počítačů. Také robotika zajisté z nových postupů něco vytěží. Své uplatnění ale přímé spojení čipu a buňky zajisté postupně nalezne v mnoha dalších odvětvích.

Budeme se bát o své myšlenky?

Zatím je všechno teprve na začátku. Dá se však předpokládat, že tak jako každá technologie bude moci být časem zneužita i tato novinka. Již nyní byl v časopise Nature zveřejněn postup, kterým vědci u šimpanze rozpoznali signály, kterými mozek ovládá končetiny. Posléze jich využili k ovládání kurzoru na počítači.

Je pravda, že se jedná o odchycení mozkového signálu, který má přímý následek, ale je to další krok popsání základních pochodů, na nichž se dá stavět při sledování složitějších mozkových procesů. Před vědci totiž zatím zůstává skryto zhruba 80 % činnosti mozku.



Témata: Demonstrace, Nature


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falešná stránka napodobující mBank
Pozor na podvodné SMS, mBanka varuje před novým útokem

Na zákazníky banky mBank cílí nový útok, který se z nich snaží vylákat přihlašovací údaje.  celý článek

Ilustrační foto
Velký únik. Údaje poloviny Američanů jsou zřejmě na prodej

Tento měsíc došlo v USA po napadení společnosti Equifax k úniku soukromých dat až 143 milionů lidí. Není to sice největší únik v dějinách, ale dost možná je...  celý článek

Russia Files na Wikileaks.org
Wikileaks začaly zveřejňovat data o ruské firmě, která prý pomáhá špehovat

Web Wikileaks.org zveřejnil první část uniklých dat, která ukazují, jakým způsobem Ruská federace masově sleduje provoz na síti internet. První část...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.