Informace o tom, že výzkumníci německé společnosti Infineon Technologies vyvinuli novou polovodičovou technologii, která dokáže číst elektrické signály živých nervových buněk, mnohé nadchne. Ale určitě se naleznou i tací, kterým se to nebude příliš líbit.
Využití v medicíně Schopnost číst a ukládat signály nervových buněk za asistence počítače může podle Rolanda Thewese pomoci vědcům v pochopení, jak mozek funguje. Tento vedoucí pracovník společnosti Infineon pro agenturu Reuters dále uvedl, že výše zmíněná nová technologie může pomoci v léčbě různých nemocí souvisejících s mozkem a nervovou soustavou, jako je například Alzheimerova choroba. Zatím je ale vše na začátku. První úspěšné pokusy se zatím prováděly s hlemýždi. Na jedné konferenci tak mohli účastníci vidět demonstraci, při níž byl úspěšně zaznamenán elektrický signál neuronu právě z mozku šneka. Očekává se, že první testy s lidmi mohou začnou nejdříve za 10 let. Pak se vědci zaměří na možnost vytváření spojení různých částí mozku, které mohly být narušeny nemocí či úrazem, což bude spojeno s možností neurony vypěstovat. Neurony jsou totiž buňky, které se ve valné většině již neobnoví, pokud o ně člověk přijde.
Neuro-čip Výzkumníci z německé společnosti spolupracují s institutem Max Plancka na vývoji nového biosenzorového čipu s označením „Neuro-Chip“. Ten je veliký zhruba jako nehet. V první fázi 16 000 a v další více než 32 000 senzorů se má starat o sledování elektrických pulsů nervových buněk. K tomu, aby takový systém mohl vůbec fungovat, musí být čip vybaven zesilovačem a celý být doslova obalen elektrolytem s živným roztokem. Jen tak mohou být získány požadované informace z různých vrstev neuronu a přitom se buňka udrží naživu. Výsledek je pak graficky zobrazen na monitoru počítače, se kterým čip komunikuje.
Další oblasti Medicínské využití je samozřejmě velice prospěšné, ale zuby si jistě na tuto technologii brousí i jiné obory lidské činnosti. Jedním z nich je například počítačová věda, která si hodně slibuje od neuronových počítačů. Také robotika zajisté z nových postupů něco vytěží. Své uplatnění ale přímé spojení čipu a buňky zajisté postupně nalezne v mnoha dalších odvětvích.
Budeme se bát o své myšlenky? Zatím je všechno teprve na začátku. Dá se však předpokládat, že tak jako každá technologie bude moci být časem zneužita i tato novinka. Již nyní byl v časopise Nature zveřejněn postup, kterým vědci u šimpanze rozpoznali signály, kterými mozek ovládá končetiny. Posléze jich využili k ovládání kurzoru na počítači. Je pravda, že se jedná o odchycení mozkového signálu, který má přímý následek, ale je to další krok popsání základních pochodů, na nichž se dá stavět při sledování složitějších mozkových procesů. Před vědci totiž zatím zůstává skryto zhruba 80 % činnosti mozku.
