Statistici se přou, zda je dnešní mír výjimka, či „nový normál“

Poučilo se lidstvo od dob druhé světové války a dokázalo omezit výskyt válek? Zdá se, že na jasnou odpověď si budeme muset ještě hodně dlouho počkat, naznačuje práce amerického statistika.

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Za skutečnost, že světové mocnosti se od konce druhé světové války dokázaly vyhnout vzájemnému válečnému střetu, můžeme být samozřejmě jen vděčni. I kdyby nějakou souhrou okolností taková válka neskončila jadernou „přestřelkou“, obě velké války 20. století nám dobře ukázaly, že i „konvenční“ konflikty mohou napáchat nelidské škody.

Nevyhnutelně se ovšem nabízí otázka, zda a případně do kdy od poloviny 40. let trvající „dlouhý mír“ vlastně vydrží. I když odpovědí je samozřejmě celá řada, lze je v podstatě všechny rozdělit na optimistické a pesimistické.

První zmíněné zjednodušeně řečeno říkají, že lidstvo se poučilo, a po druhé světové válce podniklo kroky k tomu, aby opakování situace zabránilo. Ve vojenské rovině obě supervelmoci vyvinuly odstrašující arzenál zajišťující vzájemné zničení, ale také se zrodil Marshallův plán, spustil se proces evropské integrace, rozšířila se působnost OSN atd.

Někteří „optimisté“ si také myslí, že riziko dalšího velkého konfliktu klesá i proto, že lidstvo jako celek je méně násilné, než bylo v minulosti. Při pohledu na zprávy se vám to může zdát neuvěřitelné, ale podle celé řady statistik se z dlouhodobého hlediska celosvětově snižuje počet násilných trestných činů, poprav, na ústupu jsou jevy jako otrokářství, ale třeba i domácí násilí (jak vůči partnerům, tak dětem).

Počet násilně zemřelých podle databáze Conflict Catalog, který se pokouší mapovat konflikty v letech 1400-2000. Modře jsou údaje o úmrtích vojáků, které zahrnují údaje až do roku 2013. Nárůst padá na vrub především konfliktům na Středním Východě - a podobný vzestup je patrný i třeba v odhadech OSN o počtu úmrtí civilistů, a znovu hlavně v důsledku konfliktů na Středním Východě. Samozřejmě, databáze především starších konfliktů je nepochybně nepřesná. Všimněte si druhé poloviny 20. století, kdy se na první pohled jeví trend jasně jako sestupný. Samozřejmě, to neznamená, že jde skutečně o průkazný trend - jak si ostatně můžete přečíst v článku.

„Apoštolem“ tohoto směru se stal v posledních letech psycholog Steven Pinker, autor vlivné knihy „Better Angels of Our Nature“ (dalo by se přeložit jako „Andělské stránky naší povahy“). Pinker není jediný, kdo vidí budoucnost „optimisticky“, nikdo jiný ovšem neměl to štěstí, že o něm tweetnul Bill Gates. Harvardský psycholog se tak stal hvězdou, byť známou poměrně malému publiku.

Černá labuť nesouhlasí

I proto se Pinker stal vděčným terčem zastánců opačného názoru, kteří zjednodušeně řečeno nepovažují klidný průběh druhé poloviny 20. století za příznak nějakého trendu. Příkladem „pesimisty“ může být autor knihy Černá labuť Nassim Taleb, který kritizoval Pinkerovy představy o poklesu násilí z pohledu statistického a spolu s italským statistikem Pasqualem Cirillem napsal a vydal v roce 2016 práci, v níž své výtky vysvětluje. V rozvedené a snad ještě přehlednější podobě je najdete i v jejich příspěvku k nobelovskému sympoziu ve stejném roce (v PDF).

Pokud o Talebovi něco víte, asi vás nepřekvapí jeho hlavní výtka: Pinter podle něj podceňuje výskyt a význam mimořádných událostí, tedy v tomto případě extrémně násilných válek. Už v 19. století si matematici všimli, že války patří mezi ty události, ve kterých právě statistické „výjimky“ jsou vlastně nejdůležitější. Opravdu velkých válek je málo, ale byť jsou vzácné, jejich následky jsou tak hrozné, že „malé války“ proti nim jsou až téměř zanedbatelné.

Ilustrační snímek

Fakt, že od druhé světové války nedošlo k žádnému konfliktu rozměrů srovnatelných se světovými válkami, podle Taleba a Cirilla tedy vůbec nic neznamená (pro informaci, největší byly korejská, vietnamská a irácko-íránská válka; každá z nich podle databáze COW stála život kolem jednoho milionu lidí). Podle jejich modelu se naopak míra násilí v dějinách podceňuje, a tak je docela dobře možné očekávat v příštím půlstoletí zvýšený nárůst výskytu extrémních událostí, tedy velkých válek, a s tím související nárůst počtu obětí.

Aby bylo zcela jasno, autoři se nepokoušejí vytvořit „civilizační model“ a na jeho základě zjistit, jaká bude budoucnost. Vytvářejí jen systém rovnic, ze kterého budou „vypadávat“ podobné výsledky (co se týče válek) jako z historie lidstva. Statistici tedy nespekulují, zda a co se ve světě ve skutečnosti mění, jen se snaží napodobit výsledek.

Ale Cirilo a Taleb své oponenty zcela nepřesvědčili i proto, že tak úplně přesně neřekli, co kritizují a co chtějí vyvrátit. Pokud se jim opravdu nelíbila Pinkerova představa, že od konce druhé světové války žijeme v „jiné“ době, ve které předchozí pravidla neplatí, je překvapivé, že se tomuto období nijak podrobněji nevěnovali. Cirillo a Taleb uvádějí, že nepozorují pokles násilností za posledních 500 let, ale to „optimisté“ klidně podepíšou. Ale co období od roku 1945, není přece jen jiné?

Dejte tomu ještě čas

Na tuto otázku se nakonec místo dvou zmíněných pokusil odpovědět informatik a matematik Aaron Clauset z UniverUniveof of Colorado v Boulderu. Jeho práce vyšla v časopise Science Advances (a je také k dispozici i v přístupnější podobě v PDF). Clauset si vzal údaje o válkách od roku 1823 do současnosti (podle databáze COW) a položil si jednoduchou otázku: vypadají údaje za posledních 70 let stejně jako za předchozí roky? Může je pospat stejný matematický model, nebo to vypadá, že za posledních 70 let se něco v systému změnilo a „padají“ z něj jiné výsledky (tj. produkuje méně válek, menší války atp.)?

Graf zobrazující větší válečné konflikty nad cca 1000 obětí za posledních 200 let podle databáze COW. Svislá osa počtu obětí je logaritmická, hodnoty tedy rostou velmi rychle. Přerušovaná čára uprostřed vyznačuje hranici 100 tisíc obětí. Z grafu jako vyčnívají obě světové války, a patrný je i poměrně velký počet menších konfliktů v druhé polovině 20. století.

Odpověď je, že zatím bohužel nelze vyloučit, že se nic zvláštního nezměnilo. Statistika nedokáže vyloučit možnost, že jsme se nijak nezměnili a války se vyskytují a budou vyskytovat stejně pravidelně jako v posledních 200 letech - tedy včetně opravdu velkých s řádově desítkami či stovkami milionů obětí (a vyloučený samozřejmě není konflikt, který zcela vyhladí lidstvo, statisticky to není nic vyloučeného). My dnes žijeme pouze v období přechodného klidu. Aby se dnešní „dlouhý mír“ skutečně začal vymykat statistice, musel by pokračovat ještě zhruba dalších 100 až 150 let, říkají Clausetovy výsledky.

Jinak řečeno, jasnou odpověď nemáme. Od konce druhé světové války prostě uplynula příliš krátká doba. Některé údaje naznačují, že k nějaké změně dojít mohlo: je například poměrně překvapivé, že se za poslední desetiletí počet mezistátních konfliktů vlastně nezvýšil, když se téměř zdvojnásobil počet států na Zemi (a také několikanásobně zvýšil počet obyvatel). A i když se počet válek nesnížil, bývají kratší a mívají spíše méně obětí. Bohužel ovšem platí, že v případě válek jsou důležité extrémy, a jedna velká válka tak může zatím poměrně dobrý „průběžný výsledek“ snadno otočit k výrazně horšímu.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 29 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 14 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 29 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...