„Než praskne žárovka, někdy chvilku bliká. V srdci je to podobné. Okamžik smrti je z biologického pohledu proces. Z právního a etického hlediska však smrt za proces považovat nelze, a proto na základě celospolečenské dohody pracujeme se smrtí jako s okamžikem,“ vysvětluje Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN.
Jak tento okamžik určit, bylo předmětem mezinárodní studie DePPaRT, do které se zapojily dvě desítky jednotek intenzivní péče v Kanadě, České republice a Nizozemsku.
Výzkumníci v těchto zemích požádali víc než šest set rodin, aby umožnily lékařům sledovat životní funkce jejich blízkých během umírání. Výsledky studie prezentované v New England Journal of Medicine ukazují, že srdeční aktivita se často během procesu umírání může po zastavení na chvíli zase obnovit.
Dva grafy shrnující výsledky mezinárodní studie DePPaRT. V levé části jsou do sloupců rozděleny hodnoty trvání zástav u pacientů, kterým se srdce před smrtí alespoň jednou rozeběhlo a zastavilo. Jak vidno, ve většině případů trvala zástava méně než dvě minuty. V pravé části grafu je vidět, jak dlouho srdce pacientů bilo v případech, kdy po zástavě znovu obnovilo činnost. Ve většině případů byla obnova srdeční činnosti krátkodobá a trvala méně než dvě minuty.
Nejdelší prodleva mezi srdeční zástavou a krátkodobým znovuobnovením činnosti srdce byly čtyři minuty a dvacet sekund. Nikdy se však nestalo, že by se krevní oběh obnovil trvale nebo že by pacient znovu nabyl vědomí.
Studie poskytuje důkazy podporující přístup, kdy se po zástavě srdce čeká pět minut, než lékaři stanoví čas úmrtí. Data ze studie lze nyní použít k formulování zásad pro dárcovství orgánů na národní i mezinárodní úrovni.
Transplantace v ČR
Počet čekatelů na transplantaci „život zachraňujícího orgánu“ v České republice byl ke konci roku 1 103. Loni 81 z nich zemřelo dřív, než se transplantace mohla uskutečnit. Hlavním důvodem je nedostatek dárců i orgánů vhodných k transplantaci.
Aby byla transplantace úspěšná, je třeba k odběru orgánu od dárce přistoupit v co nejkratší době po stanovení smrti, aby byl orgán v co nelepší kondici a příjemce měl tak optimální šanci, že u něj bude dobře fungovat.
Z praktických a logistických důvodů je zapotřebí o možnosti darování orgánů uvažovat dřív, než skutečně dojde k úmrtí pacienta. Dárce a příjemce k sobě musí patřit například krevní skupinou a mnoha dalšími parametry, které je třeba zvážit včas.
19. června 2019 |
