Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když se Slunce naštve, mohou padat letadla

aktualizováno 
Bez Slunce by na Zemi nikdy nevznikl život takový, jaký ho známe. Přesto dokáže naše životadárná hvězda dělat věci, bez kterých bychom se určitě dokázali obejít. Třeba takový sluneční vítr dokáže zajímavé věci.
Slunečné nebe, počasí, slunce, obloha

Slunečné nebe, počasí, slunce, obloha - Slunečné počasí s teplotami kolem dvaceti stupňů Celsia nás bude provázet po celý květen. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Mechanika jeho účinku se sice v mnohém liší od proslulého elektromagntického pulsu, který dokáže „zhasnout“ široké okolí, ale důsledek je stejný: smrt veškeré elektroniky v dosahu. Jak by mohlo dopadnout letadlo, kterému vypadnou všechny systémy řízené elektronikou? Odpověď: rychle a prudce.

Obrovské oceány magnetismu, které zjednodušeně nazýváme sluneční skvrny, jsou zdrojem slunečních erupcí a koronálních výronů. Podle statistik nám Slunce ukazuje svou horší stránku před koncem aktivní části cyklu a přechodem ke slunečnímu minimu. Když se Slunce rozbouří, dokáže přerušit telefonní linky a televizní vysílání. V horších případech vyřazuje z provozu elektrárny a ničí satelity na oběžné dráze.

Období solárního minima a maxima se mění ve zhruba jedenáctiletém cyklu, během něhož se mění polarita hlavního magnetického pole Slunce a severní pól si mění místo s jižním. Skvrny nám ukazují místa extrémně silného magnetického pole.

Polární záře a kosmonauté v ohrožení

K vůbec největší erupci v dějinách pozorování Slunce došlo 4. 11. 2003 a pozadu nezůstal ani loňský rok, který měl být podle původních předpokladů extrémně klidný. Následky slunečních erupcí se na Zemi však neprojevují jen nádhernou polární záři.

Galileo by dnes nic neobjevil

Kdyby se čirou náhodou podíval Galileo Galilei na Slunce letos v únoru, nejspíš by musel s objevem rotace naší nejbližší hvězdy přijít někdo jiný.

Galileo totiž v roce 1610 svou teorii odvozoval od toho, že se na povrchu Slunce pohybovaly skvrny, jejichž dráhu si pečlivě každý den zakresloval. To by se mu letos nepodařilo - během jednadvaceti z osmadvaceti dnů letošního února zůstalo Slunce čisté a bez poskvrnky. 

Skvrny na Slunci pozorovali prostým zrakem přes mlhu a oblaka už čínští astronomové v roce 28 př. n. l. a Galileo sám je v roce 1610 zahlédl bez problémů. Neměl pouze jasno v tom, co vlastně vidí. Byly to satelity Slunce? Oblaka v jeho atmosféře? Něco jiného?
Nakonec se přiklonil k teorii oblaků.

Jak vznikají skvrny na slunci

My už dnes víme, co skrny na Slunci jsou: jde o obrovské oceány magnetismu. Objevují se v místech, kde silová magnetická pole pronikají na povrch hvězdy. Brání v cestě teplu zespod a povrch Slunce se v jejich okolí ochlazuje až o tisíc stupňů proti běžným téměř šesti tisícům Celsia.

Pod magnetickými poli neustále probíhají monumentální fyzikální pochody, dokud napětí není příliš velké a nedojde k erupci. Právě proto je Slunce během svého minima tak klidné.

Samozřejmě tento klid není absolutní - během solárních minim v letech 1976, 1986 a 1996 se vždy objevila nejméně jedna velká skvrna a došlo k erupci ve třídě X, tedy toho nejvyšího řádu.

A totéž se dá čekat i letos: dlouhá období klidu, střídaná uvolněním energie.

Při změnách magnetického pole, ke kterým při kontaktu magnetosféry se slunečním větrem dochází, se v rozvodných soustavách, podmořských kabelech a telefonních a televizních sítích vytvářejí silné elektrické proudy.

Proslulé jsou historky z konce devatenáctého století, kdy během takových úkazů nepotřebovali telegrafisté při vysílání ve svých přístrojích baterie (a občas jim telegraf probíjel do ruky). Dnes se vlivem slunečního větru v kovových pláštích podmořských kabelů generuje napětí až několika set voltů.

V březnu 1989 dokonce koronální výron vyřadil z provozu energetickou síť firmy HydroQuebec. Bez elektřiny zůstalo na sedm milionů lidí. Podle tehdejších zpráv se kompasy trajektů v Severním moři odchylovaly až o dvanáct stupňů a polární záři mohli lidé pozorovat až v Arizoně nebo Itálii.

Poruchy v ionosféře zároveň rušily rádiové i televizní vysílání. Trasu letu kvůli tomu musel měnit při svém letu i Concorde na lince do New Yorku a raketoplán Discovery se vrátil na Zemi o den dříve.

Astronautům hrozí riziko největší, protože je ve vesmíru žádná magnetosféra nechrání.

Hořící satelity, lidé bez spojení ...

Největší škody samozřejmě sluneční bouře působí v řadách satelitů kolem Země. Jedním z nejslavnějších je podle mnoha techniků NASA Skylab, který shořel v atmosféře v červenci 1979.

Kromě toho, že nabité částice slunečního větru snižují účinnost solárních panelů, mají vražedný vliv hlavně na elektroniku. Té je v satelitech, sondách a vesmírných lodích čím dál více a tak seznam obětí roste - a s ním i počet postižených.

Když se v květnu 1998 během solární bouře odmlčel telekomunikační satelit Galaxy4 společnosti PanAmSat, ztratilo kontakt na pětačtyřicet milionů uživatelů pagerů v celé Severní Americe.

V roce 1994 přestaly pracovat družice Anik E1 a E2. Tu první později vyzdvihl raketoplán a následné vyšetřování prokázalo stopy po radiačním poškození. Situace se ovšem zhoršuje - dnes na bezdrátovém spojení a satelitní komunikaci stojí téměř celá ekonomika. Družic už jsou tisíce a stále přibývají další.

Nevíme nic

Nikdo nejspíš nepochybuje o špičkové kvalitě informací, které astronomové neustále získávají z družic jako jsou například SOHO nebo GONG. Každý den se o naší hvězdě dozvídáme víc a víc. A to je právě problém.

Pokud se stále ještě učíme, nemůžeme předvídat nebo vycházet z jakýchkoli solidních statistických údajů. Země vstoupila do vesmírného věku před pouhými padesáti lety a za tu dobu nestačilo dojít ani k pěti střídáním slunečního minima a maxima. Pořád ještě nic nevíme a situace je v podstatě stejná jako v době, kdy jsme teprve padesát let uměli předpovídat pozemské počasí. Situace se mění stejně rychle, prudce a nevyzpytatelně.

Již víme přinejmenším to, že se Slunce zářením velmi silně podepisuje na pozemském klimatu. Protože má ale naše klima značnou setrvačnost, vliv jedenáctiletého cyklu nebo jeho poruchy není lehké přímo vysledovat. Nemáme ovšem vůbec žádná srovnávací data pro odhad dlouhodobějších vlivů.

Třeba takové doby ledové - způsobila je snížená sluneční aktivita, nebo ne? A co globální oteplování - podepisuje se na nich sluneční aktivita? A když ano, jak a v jaké míře? A když přijde solární bouře, budou padat letadla se spálenou elektronikou?

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Lidé sledovali unikátní úplné zatmění Měsíce, podobné bude za sto let

Úplné zatmění Měsíce, zřícenina hradu Hazmburk (27. 7. 2018).

V Česku bylo k vidění největší zatmění Měsíce v tomto století. Mimořádný úkaz trval do 23:13. Navíc byl těsně pod naší...

O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“

První snímky vycházející Země nad povrchem Měsíce pořídila 28. srpna 1966...

Mise Apolla 11 trvala devět dní a tak dlouho byly zapnuté i mikrofony a magnetofony, které nahrávaly komunikaci mezi...

Otázka života a smrti. Jak zachránit posádku vybuchující rakety?

Průběh zkoušky první záchranné raketové věžičky určené pro kosmické lodi...

Už od prvních pilotovaných letů si konstruktéři raket uvědomovali, že kosmické lodi by měly být osazeny záchrannými...

Najdete na iDNES.cz