Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kolik je stromů na Zemi? Zkuste se trefit alespoň na biliony

aktualizováno 
Podle zatím nejpřesnějšího odhadu je na světě lehce přes tři biliony stromů. To je několikanásobně více než podle většiny předchozích odhadů. Toto číslo by se pak v budoucnu už nemělo příliš měnit.

První autor studie o počtu stromů na Zemi Thomas Crowther není jen ekolog, ale také velmi slušný fotograf, naznačují snímky, které přiložil časopis Nature novinářům k jeho studii. | foto: Thomas Crowther

Thomas Crowther se k počítání stromů dostal díky známostem. Měl známého, který se účastnil dobrovolnického projektu na vysázení miliardy stromů po celém světě. Na lidské poměry je to velké a impozantně znějící číslo, ale autoři nápadu vlastně neměli představu, co miliarda stromů vlastně znamená v globálním měřítku. Je to hodně, nebo málo?

Naštěstí (či spíše naneštěstí, jak uvidíme) přesně to byla otázka, se kterou Crowther jako ekolog mohl poradit. Tedy aspoň si to myslel. Jak řekl pro americké rádio NPR, představoval si, že v odborné literatuře jednoduše najde odpověď. Ale jak se ukázalo, odborníci na lesnictví se v odpovědi příliš neshodovali a dobře si uvědomovali, že globální odhady nejsou příliš přesné.

První autor studie o počtu stromů na Zemi Thomas Crowther není jen ekolog, ale...

Na základě satelitních údajů (hlavně z družice Landsat) měli vědci poměrně přesnou představu o tom, jak velkou část Země pokrývá zalesněná plocha, ale doslovně řečeno pro les neviděli stromy. Satelity dobře měří plochu, ale jednotlivé stromy nevidí (rozlišení volně dostupných dat se pohybuje kolem pár desítek metrů). Ty mnohem přesněji spočítá člověk na místě, ale ten zase nepokryje velkou plochu. A bohužel pro ekology jsou rozdíly v hustotě různých lesních ekosystémů veliké, takže jednoduché znásobení odhadovaného průměrného počtu stromů na jednotku plochy s celkovou plochou lesů může snadno poskytnout zcela zavádějící údaj.

Tak se také v tomto případě stalo: jasná shoda nepanovala. Jedna odborná publikace z nedávné minulosti třeba odhadovala na základě kusých údajů, že na Zemi je 400 miliard stromů. V roce 2013 ovšem vyšel v časopise Science výsledek do té doby nejpodrobnějšího sledování Amazonie, podle kterého jen v této části světa je zhruba 390 miliard stromů (studie se zabývala hlavně změnami listoví, tedy vegetačními obdobími, počítání stromů bylo vedlejší). Globální údaj v literatuře tedy evidentně chyběl a dosavadní odhady stály na vodě.

Catworth vycítil zajímavou vědeckou příležitost a rozhodl se na otázku počtu stromů na světě odpovědět co nejlépe. Dokázal se s projektem prosadit a dal dohromady poměrně velký tým z několika univerzit, který prošel nakonec celkem 429 775 jednotlivých měření hustoty růstu stromů ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

A vyšlo jim, že na světě je zhruba 3,04 bilionu stromů (tři biliony a čtyřicet miliard), plus minus nějakých sto miliard (výsledek s hladinou spolehlivosti 95 %). Ne všechny typy lesa jsou popsány stejně dobře, třeba ty v mírném pásmu ano, zatímco některé tropické jen velmi málo, takže odhad je určitě nepřesný, ale lepší odpověď zatím nemáme. Nejvyšší hustotu stromů má severská tajga, kde rostepodle některých výsledků i více než 1 200 stromů na hektar, nejnižší jsou samozřejmě porosty ve velmi suchých oblastech. Největší díl světových stromů je v tropech a subtropech (cca 43 procent), v tajze je jen zhruba čtvrtina z celkového počtu (cca 24 procent). Na průměrném hektaru souše je zhruba 200 stromů, ale to je proto, že cca polovina souše není zalesněna.

Tropický prales po ránu

Tropický prales po ránu

Studie také umožnila spočítat, kolik lidé zhruba mohou spotřebovat stromů. Roční ztráta zalesnění je podle satelitních měření kolem 192 tisíc kilometrů čtverečních (ČR má plochu cca 80 tisíc km2), což by mělo po přepočtu na ztrátu podle typů lesa odpovídat cca 15 miliardám stromů za rok, většinou z tropů. Není zcela jasné, kolik stromů lidé za rok vysadí, ale Catworth to odhaduje na pět miliard za rok, takže čistá roční ztráta by mohla být kolem deseti miliard stromů za rok.

V tomto kontextu je tedy miliarda stromů z projektu Crawtherova známého malé číslo. Původní projekt se hodně rozrostl a v jeho rámci už bylo vysázeno necelých 15 miliard stromů, ale jejich celosvětové počty nelze ovlivnit tak snadno, jak si možná autoři představovali. A těžko také zmůže více než jen hodně omezit vliv člověka na lesy. Autoři také na základě dostupných údajů odhadují, že na Zemi je zhruba o polovinu méně stromů než před vzestupem Homo sapiens. Tento odhad je nutné brát s rezervou, je samozřejmě zatížen větší mírou nepřesnosti než měření současného stavu.

Autorský tým s počítáním stromů nekončí, zřejmě se v tématu našel. Právě zveřejněná studie se vůbec nezabývá tím, jaké stromy v jednotlivých typech lesa jsou (například co se týče rozměrů, objemu atp.). To by autoři do budoucna rádi změnili a pokusili se přesněji odhadnout například množství dřevní biomasy a další údaje.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Další z rubriky

Iljušin, kterému v Praze Tupolev uřízl ocas, „přeletěl“ do muzea

Přesun letounu Il-18 do Leteckého muzea Kbely

Přežil srážku s jiným dopravním letadlem i mnoho let nepřízně počasí na ploše kbelského letiště. Dopravní letoun Il-18...

OBRAZEM: Vrtulníky Kamov, zbraň proti ponorkám i polním škůdcům

Kamov Ka-27

Před sedmdesáti lety vzlétl první experimentální vrtulník Ka-8 ruského konstruktéra Kamova, z jehož kanceláře pak...

Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla

Technický ředitel společnosti Fujitsu, Dr. Joseph Reger

Umělá inteligence a strojové učení jsou budoucností průmyslu. Přináší však s sebou problémy, které zatím v oblasti...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.