Tak takto se mi informace líbí, nadúmrtí je relevantní údaj. U Švédska bych je opravil, že po nárůstu úmrtí během jarní vlny pak naopak došlo k poklesu pod průměr, takžev pololetí měli 10% nad průmer, ale aktualne (10.11.) tu už kleslo a jsou 6.5% nad pětiletý průměr a asi 3% nad rok 2018, asi byl taky špatný.

"Ministerstvo upozorňuje, že statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí."

A právě proto je dobré podívat se na ta nadúmrtí. Protože pokud jsou to mrtví "navíc", tak je zjevné, že covid asi sehrál významnou roli v jejich úmrtí.

Tak sledujme ty veřejné statistiky:

https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr

tato statistika končí na přelomu srpna a září, kdy ještě žádná velká vlna nemocných nebyla. Úžasně se to hodí panu Klausovi a dalším, kteří říkají, že žádný nárůst počtu nemocných nevidí. Ono taky do začátku září nic nebylo. Až když se počet nově nemocných vyšplhal na 10 tisíc denně, tak s odstupem dvou až tří týdnů počet úmrtí denně vyrostl z 300 na 500. Je vám na prd sledovat statistiku starou tři měsíce (a novější ČSÚ vydat nemůže, protože ještě nemá 100% dat, ale jen 95%). Ale už těch 95% je o polovinu víc než dlouhodobý průměr a to číslo určitě neklesne - nebo myslíte že někdo z mrtvých zázračně ožije?

Máte tam více chyb. Průměrný věk v České republice určitě není 79 let. Naději dožití vysvětlujete poměrně kostrbatě, definice by pro pochopení stačila. Proč se místo MVČR neporadíte s demografy z ČSÚ, ti by vám jistě vysvětlili, jak ta data správně interpretovat.

... Musíme si totiž uvědomit, že do průměru se počítají všichni, kteří již zemřeli v minulosti. Tedy všichni ti, již zemřeli na dětské nemoci, při nehodách či pracovních úrazech. Nebo podlehli předčasně například infarktu někdy v 70. či 80. letech, kdy medicína ve většině případů nedokázala pomoci...

To určitě ne. Sami v tom grafu píšete, že průměr je za roky 2015-2019. Nemělo by smysl porovnávat aktuální křivku úmrtnosti s takovou, která zprůměrovává moc stará data, právě z důvodů, jaké uvádíte.

Obvykle se bere křivka z posledních tří-čtyř let, tady je zprůměrovaných pět let.

Pak by ještě bylo zajímavé mrknout na nějaký rok, kdy byla horší epka chřipky a porovnat ji s coronou.

Ale ano, díky za článek - je vidět, jak málo se nás dotkla jarní vlna, co prošla Evropou.

nikdo neumírá "na rakovinu" ale vždycky na něco "v souvislosti s rakovinou"

Jenže záleží na tom, jestli se jedná o souvislost příčinnou, nebo náhodnou. Pokud někdo zemře na infarkt, protože je hyperobézní, má vysoký tlak a kouří 50 denně, a má přitom pozitivní test, tak je vykázán jako "zemřel v souvislosti s coronavirem". Určitě ale nezemřel "na něj". Ale vykazuje se, jako by zemřel na něj.

S kovidem nebo na kovid? Kdyby nebylo kovidu, ti mrtvi by dnes jeste zili a mnozi z nich i dlouha leta. Takze podle mne to ani neni otazka.

A jak to můžete říct tak jistě? Hned v úvodu článku je zmíněno, že i kdyby Covid nebyl, zemřelo by více lidí, než je statistický průměr. Ale kde je důkaz, že ti lidé, kteří zemřeli navíc, jsou právě ti s Covidem a že bez něj by nezemřeli? Aby bylo možné něco takového tvrdit, bylo by nutné provést srovnání průměrných počtů úmrtí pro každou jednotlivou příčinu zvlášť. Z toho bychom alespoň odvodili, u kterých příčin čísla klesla a u kterých stoupla. Bez tohoto srovnání je vaše tvrzení ničím nepodložené, i když můžete mít z části pravdu.

Pokusil jsem se velice rychle a tudíž i orientačně bez nějaké přesnosti na desetiné místo spočítat celkové ztracené roky života dle validovaných dat z KHS, kdy byl počet úmrtí 5091.

Viz zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/prehledy-khs

Vyšel jsem z referenčního věku dožití se 80 let, vzal vždy střední hodnotu pro věk u jednotlivých skupin a u sk. 75-84 let použil prostě 50% všech úmrtí. Pro ztracené roky života mi vyšlo 12.7 let. Tj. V průměru každý, kdo se nedožil 80 let, mohl žít 12.7 let. Problém této statistiky je samozřejmě v tom, že nezohledňuji léta ztracená u věkové skupiny nad 80 let. Zas ale ignoruji vliv komorbidit a dávám každému z té skupiny šanci dožít se 80 let. Někteří by zcela jistě zemřeli třeba na rakovinu, při dopravní nehodě atp.

Mnohem zajímavější je ovšem celkový počet ztracených let, který mi vyšel na 30700. Pokud je převedu na ekvivalenty 1 lidského života se střední délkou 80 let, dostaneme celkem 384 úmrtí. Oficiální číslo je ovšem 5091! A proto je naše populace čím dál tím víc smířená s následky pandemie. Protože dle této metriky je těch 5091 mrtvých ekvivalentní cca. 384 kojencům, kteří zemřeli hned po narození a co by se všichni dožili 80 let. Číslo samozřejmě tragické, nicméně v kontextu celkového počtu narozených dětí ročně (cca. 110,000) ekvivalentní snížení porodnosti o cca. 0.35% ročně. Snad tam nemám nějakou vyloženou blbost.

"Snad tam nemám nějakou vyloženou blbost."

Vyložená blbost je třeba říkat, že smrt pěti tisíců lidí je "ekvivalent" nějakého snížení porodnosti. To jsou úplně odlišné věci. Neříkám, že si to nemůžete počítat (počítat se dá ledacos), ale dost nechápu, co z toho vyvozujete. Každopádně si ten výpočet schovejte, až vám bude 80, ať se na stará kolena máte čemu smát.

Covid je průměru připraví o10 let života. To je lež. To by se musela statisticky hodnotit celá skupina. A né jen skupina seniorů, kteří se nakazí a zemřou. Kde jsou ti, kteří se nenakazí (je jedno proč), kde jsou ti, kteří se nakazí a nezemřou? Do průměrného věku si započítáte mrtvé nemluvňata a pak v ní vynecháte všechny přeživší seniory?

Ale vždyť se statisticky hodnotí celá skupina. Všichni zemřelí, kteří zemřeli s průměrným věkem zemřelých s covidem.

Chybí mi tu srovnání s chřipkovou epidemíí v únoru/březnu 2018. Tehdy byly počty obětí srovnatelné s těmi dnešními.

Anebo s chřipkovou epidemíí v prosinci 1995. Tehdejší počty nadúmrtí byly výrazně vyšší než dnes.

To srovnání bude možné až zpětně.