Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

S covidem, či na covid? Neveřejné statistiky úmrtí ukazují sílu druhé vlny

aktualizováno  1:37
Podzimní vlna nákazy virem SARS-CoV-2 během října zásadně navýšila počty úmrtí v Česku. Ukazují to neveřejné statistiky úmrtí ministerstva vnitra. Zemřelých „navíc“ je přitom ještě o něco více, než těch, kteří podle statistik podlehli nemoci covid-19.

Statistiky ukazují, o kolik více v roce 2020 zemřelo lidí oproti rokům předchozím. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Kdyby „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ byla samostatná kategorie v příčinách úmrtí, šlo by nyní v ČR o příčinu nejčastější. V Česku v posledních říjnových dnech roku 2020 umíralo přes 450 lidí, někdy i více než 500 lidí denně. V letech předchozích to bylo v průměru 300, nárůst je tedy přibližně o polovinu.

Co jsou „nadúmrtí“

Tzv. „excess mortality“ udává, kolik lidí v daný časový úsek zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru pro srovnatelný časový úsek v dané lokalitě.

Vyplývá to ze zatím neúplných údajů o úmrtích, které shromažďuje ministerstvo vnitra v rámci tzv. evidence obyvatel. Na konci října se v datech začal výrazně projevovat vliv druhé vlny covidu-19.

My jsme ministerstvo požádali o nejnovější data, která dávají obraz o počtech úmrtí cca do státního svátku 28. října. K prohlédnutí jsou v našem nástroji. Ve spodním grafu můžete zároveň porovnat s oficiálními statistikami úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19.  

Opravdu výrazně více úmrtí nad dlouhodobý trend (tzv. „nadúmrtí“) začalo přibývat zhruba v polovině října. Tedy zhruba v době, kdy byl znovu vyhlášen nouzový stav. Tato data jako první zveřejnil Český rozhlas, náš graf obsahuje údaje aktualizované zhruba o necelé dva týdny.

Víc než jen covid-19

Tento graf je nepřímou, ale výmluvnou odpovědí na otázku „zemřel s covidem, nebo na covid“? Jak se můžete sami přesvědčit, počty nadúmrtí jsou zhruba stejně vysoké či ještě spíše vyšší než počty úmrtí v souvislosti s covidem. S ohledem na tyto údaje je těžké hájit hypotézu, že lidé umírají „s covidem“ a jen v podstatně menší míře „na covid“.

Ukazuje totiž, že úmrtí na covid-19 netvoří jen významný podíl všech úmrtí, ale navyšují celkový počet úmrtí. Jinými slovy: umírají lidé, kteří by jinak letos neumřeli.

Ukažme si to na dni, kdy podle evidence došlo k nejvyššímu počtu úmrtí. Dne 26. října podle dosavadních údajů mělo zemřít 519 lidí. Statistiky „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ ministerstva zdravotnictví pro tento den uvádějí číslo 159.

Koncem října stoupl počet zemřelých o 50 % oproti dlouhodobému průměru. Nárůst časově i velikostně odpovídá nárůstu úmrtí ve spojení s covid-19.

Průměrný počet úmrtí v těchto dnech se pohybuje těsně pod 300, samozřejmě s výkyvy v řádech jednotek procent. Lépe by bylo tedy říci, že dlouhodobý normál je zhruba mezi 270-320 úmrtí za den. V roce 2020 byl tento dlouhodobý průměr překročen cca o 200. Ze tří čtvrtin je tak nárůst vysvětlen počtem úmrtí, která souvisejí s covidem.

Jednotlivý den by sám o sobě mohl být výjimkou. Ale souvislost mezi počtem „zemřelých navíc“ a „zemřelých na covid“ je patrná i při pohledu na týdenní součty.

Porovnání statistik o počtu úmrtí týdně: statistiky ČSÚ sahají jen do konce září, obsahují i cizince, kteří zemřeli v ČR Statistiky evidence obyvatel MV ČR sahají do konce října). Informace o počtu covid-19 úmrtí z MZ ČR jsou k dispozici až do současnosti, uvádíme poslední dovršený týden. Dlouhodobý průměr pochází z dat ČSÚ.

Od 37. týdne počet „úmrtí navíc“ značně stoupá, celkový počet úmrtí daný týden zvedl o více než 50 %. Na grafu je vidět, že nárůst prakticky přesně odpovídá nárůstu počtu covid-19 úmrtí. Ve 43. týdnu (třetí říjnový týden) je vidět, že nadúmrtí jsou tvořena ze 63 % právě lidmi s covid-19.

K dalším týdnům zatím aktuální data o nadúmrtích nemáme. Protože však ve 44. i 45. týdnu počet zemřelých pacientů s covid-19 nadále stoupá, lze očekávat, že poroste i počet nadúmrtí.

Údaje o úmrtích jsou zatím nekompletní

Údaje jsou také nepochybně stále nekompletní. Počty zemřelých v posledních říjnových dnech se ještě navýší. Zhruba řečeno je evidence obyvatel přesná po dvou týdnech na cca 90 procent, zbylá úmrtí se pak do statistiky dostanou během dalších dvou týdnů. Kompletní jsou tak údaje zhruba měsíc staré.

Pokud to vztáhneme k námi zmíněnému 26. říjnu, konečný počet zemřelých pro daný den s velkou pravděpodobností překročí 550. Není výjimkou, když v evidenci ještě po 14 dnech přibude pro daný den několik desítek úmrtí.

Na základě vývoje z předchozích let se dá tedy očekávat, že konečné počty zemřelých ještě do konce října překročí 500 denně. Ovšem jde o odhad založený na údajích z „nepandemických“ dob, a tak těžko odhadovat, jak veliký bude skutečně rozdíl letos.

Kdy budeme vědět přesně? Konečná data zveřejňuje Český statistický úřad, který do nich zahrne také cizince zemřelé na našem území nebo případy, kdy datum úmrtí nebylo jasně určeno. Rozdíl proti evidenci obyvatel je ovšem obvykle malý, pohybuje se obvykle kolem (či spíše do) jednoho procenta. Data ČSÚ mají ovšem zpoždění cca sedmi týdnů.

Zobrazit více
Sbalit

Zvýšené počty úmrtí hlásí z celého světa

Česko v tomto ohledu není unikátní. Už dlouho statistici sledují tuto metriku nadúmrtí, anglicky zvanou excess mortality. A zatímco Česko se první vlně covidu díky včasným a důrazným opatřením vyhnulo, jinde se už první vlna na statistikách významně projevila. Vybrali jsme několik zemí, které stojí za zmínku, ať už tím, že zde byl počet nadúmrtí velmi vysoký (USA, Itálie, Švédsko, Španělsko), nebo naopak tím, že země první vlnu epidemie zvládla bez významnějšího zvýšení počtu úmrtí (Německo, Jižní Korea, Švýcarsko).

Nadúmrtí je navíc v řadě zemí více než těch, kteří zemřeli „v souvislosti s covidem“ (byť přesná metodika, podle které se lidé do této statistiky zařazují, se může země od země lišit).

Ke stejnému závěru dospělo například srovnání úmrtnosti během jara a léta ve 21 vyspělých zemí, které bylo publikováno v časopise Nature (ve srovnání je i Česko, které v daném období ovšem nadúmrtí nevykazovalo). Autoři konstatují, že v průměru zemřelo o 23 procent lidí více, než kolik bylo uvedeno ve statistikách jako oběti covidu. V jednotlivých zemích byl samozřejmě rozdíl různě veliký; pohyboval se v rozmezí 7 až 38 procent.

Proč pandemie zabíjí více lidí?

Příčiny rozdílu mezi počtem úmrtí na covid a celkovým počtem nadúmrtí zatím dokonale vysvětleny nejsou.

Část budou nepochybně tvořit nezachycené případy nákazy virem SARS-CoV-2 a následného onemocnění. To se bude týkat nejspíše i Česka. I tady lékaři objevili v posledních týdnech při zpětné kontrole řadu případů, kdy covid způsobil náhlé, nediagnostikované úmrtí doma. Bohužel, v tuto chvíli můžeme pouze řícit, že k podobným případům dochází a nevíme přesně, jak často, a jak velkou část nadúmrtí tyto případy tvoří.

Někteří lidé také mohou zemřít, protože ve strachu z nákazy nevyhledají lékařskou péči. V těžce postižených regionech někteří negativní pacienti nejsou ošetřeni včas nebo pro ně vůbec nejsou volná lůžka. Příčin bude nejspíše celá řada, a jejich přesný podíl zatím neznáme

Izolace v rámci preventivních opatření může také snižovat výskyt některých nemocí nebo snížení nehodovosti. Proto například Německo zřejmě zaznamenalo v první polovině 2020 pokles oproti předchozím rokům.

Zobrazit více
Sbalit

Na datech ze zahraničí je také vidět, že po pandemické vlně nenásleduje bezprostředně propad úmrtnosti. Není to tak, že by zemřeli lidé, kteří by tak jako tak zemřeli v následujících několika měsících. V průměru nemoc podle vícera prací s daty z různých zemí zemřelého připraví totiž cca o 10 let života, k žádnému velkému „vyrovnání“ smrtnosti tedy nedojde.

Covid nezabíjí jen ty, co by „brzy zemřeli i bez covidu“. V průměru připraví covid-19 zemřelé přibližně o deset let života.

Je to neintuitivní. Průměrný věk zemřelých „v souvislosti s covidem-19“ je téměř 79 let - prakticky stejně jako je průměrný věk v České republice. Jak ho může v průměru připravit o 10 let? Jde o poměrně složitý výpočet, který zde nerozebereme do detailu, ale je důležité si uvědomit dva faktory.

Nezanedbatelná část z celkových ztracených let připadá na lidi v nižším věku. Zemřelý čtyřicátník či padesátník přišel nejspíše o desítky let života (ne ve všech případech samozřejmě, ale v průměru). Ve vyspělých zemích přitom 20 procent covid-19 úmrtí připadá na lidi pod 70 let.

Statistika v kontextu: kolik lidí ve vašem věku by covid-19 mohl zabít v ČR?

článek z března 2020

Ovšem i v případě, že kvůli nákaze virem zemře 79letý člověk, stále ho nemoc připravila o několik let života. Musíme si totiž uvědomit, že do průměru se počítají všichni, kteří již zemřeli v minulosti. Tedy všichni ti, již zemřeli na dětské nemoci, při nehodách či pracovních úrazech. Nebo podlehli předčasně například infarktu.

Podle údajů Českého statistického úřadu tak může dnešní osmdesátník v průměru očekávat, že bude žít dalších osm let (rozdíl mezi ženami a muži je v tomto věku již malý, zhruba rok), tady cca do 88 let. Nákaza virem SARS-CoV-2 ovšem pravděpodobnost toho, že jich dožijí, výrazně sníží.

Oprava: V článku jsme opravili interaktivní prvky, které se v původní verzi nedopatřením nezobrazovaly. Článek také uváděl nedopatřením příliš nízkou hodnotu naděje na dožití. Podle úmrtnostních tabulek ČSU má být cca 8 let, nikoliv pět. Za chyby se omlouváme.

  • Nejčtenější

Námořníci USA propašovali před 100 lety na palubu bitevní lodi prostitutku

v diskusi je 30 příspěvků

13. dubna 2024

V dubnu 1924 zažilo americké námořnictvo obrovský skandál, který se dostal na titulní stránky...

Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B

v diskusi je 40 příspěvků

19. dubna 2024

Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Uvidíme v budoucnu na obloze druhý Měsíc? Příčinou může být neobvyklá hvězda

v diskusi je 13 příspěvků

17. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v 19. století náhle zjasnila a stala se druhou nejjasnější...

Skvělý filmový zvuk bez velké instalace. Test nejzajímavějších soundbarů

v diskusi je 17 příspěvků

15. dubna 2024

Položíte jej na polici před televizor, propojíte kabelem, zapojíte do zásuvky a během pár chvil se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dawesův plán na čas stabilizoval Německo, ale nástup Hitlera neodvrátil

v diskusi je 15 příspěvků

16. dubna 2024

Německá vláda přijala před 100 lety, v dubnu 1924, Dawesův plán. Byl to americký projekt na...

Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B

v diskusi je 40 příspěvků

19. dubna 2024

Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...

Lotyšská armáda je malá, materiálem nehýří, ale Ukrajině něco ze svého poslala

v diskusi je 5 příspěvků

18. dubna 2024

V roce 2004 vstoupilo Lotyšsko do NATO, přesto nemůže nechat svou případnou obranu pouze na bedrech...

Pes na Měsíci či Marsu už nemusí být fikce. NASA trénuje průzkumného robopsa

v diskusi jsou 4 příspěvky

17. dubna 2024  15:12

Vědci z projektu Lassie, sponzorovaném americkou NASA, zdokonalují robotického psa pro použití při...

Na dům mu spadl odpad z vesmíru. Nyní NASA potvrdila, že je to kus z baterie

v diskusi je 7 příspěvků

17. dubna 2024  11:50

Před několika týdny proběhla médii informace o varování německého Spolkového úřad pro civilní...

Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...

Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let

Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil 30 let na scéně....

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Rohlík pro dítě, nákup do kočárku. Co v obchodě projde a kdy už hrozí právník?

V obchodech platí pravidla, která občas zákazník nedodržuje. Někdy se navoní parfémem, aniž by použil tester, nebo...