Teleskop zkoumal světlo absorbované planetou podobnou Jupiteru, která nese označení HD 189733b, jež z pohledu teleskopu prošla před mateřskou hvězdou. Vědci se podle serveru PhysicsWeb ale stejně nedomnívají, že by na této planetě mohl existovat život. Teplota na jejím povrch totiž dosahuje hodnot kolem 1200 stupňů Celsia.
Astronomové doposud našli na 250 extrasolárních planet, tj. takových, které leží mimo naši sluneční soustavu. Většina z nich se podobá největší planetě sluneční soustavy, Jupiteru. Jupiter se sice skládá převážně z vodíku a helia, ale v jeho atmosféře je třeba i metan a voda (či přesněji vodní pára). Vědci se proto domnívali, že vodu by mohli najít i na planetách mimo náš sluneční systém.
Infračervené oči
Zmíněná exoplaneta prochází přes mateřskou hvězdu z pohledu Země za 2,2 dne. Při zákrytu je část světla hvězdy pohlcena atmosférou planety, což se projeví na poklesu jasnosti hvězdy. Vědci se při hledání stop vody soustředili na tři vlnové délky v přijímaném infračerveném záření: 3,6, 5,8 a 8,0 mikrometru (čili x-miliontin metru). Podle zjištění absorbovala atmosféra planety méně světla s vlnovou délkou 3,6 mikrometrů než záření delších vlnových délkách. Vědci to vysvětlují právě přítomností velkého množství vodních par v atmosféře exoplanety.
Snad i život
Třebaže je nepravděpodobné, že by na této planetě mohl existovat život, ať třeba jakkoliv primitivní, objev podporuje domněnku astronomů, že voda se ve velkém množství může vyskytovat i v jiných planetárních systémech. To dává astronomům naději, že v budoucnu budou moci najít extrasolární planety podobné Zemi, na kterých voda může být také. Pravděpodobnost výskytu života na nich by byla mnohem vyšší. Bohužel na to současné teleskopy ještě nestačí. Velkou naději ale vědci vkládají do vesmírného dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope), jehož start je plánován na rok 2013.
V dubnu došlo k omylu?
Ještě poznámka na závěr. Letos v dubnu oznámili astronomové tentýž objev: voda na exoplanetě HD 209458b. Podle mnoha vědců však nešlo o přesná měření; za „objevem“ s největší pravděpodobností stál šum v přístrojích Hubbleova vesmírného teleskopu.
