11. září 2001. Zkáza Světového obchodního centra v New Yorku.

11. září 2001. Zkáza Světového obchodního centra v New Yorku. | foto: Reuters

Konspirační teorie o 11. září stále žijí, 60 % Američanů prý pochybuje

  • 804
Oficiální zpráva o útocích z 11. září měla 585 stránek a vyšla před 10 lety. Už v té době ovšem existovaly desítky konspiračních teorií, které se různými způsoby snaží dokázat, že je za útoky americká vláda. Nový průzkum ukázal, že o oficiální verzi pochybuje až 60 % lidí, vydala ho ovšem skupina, která konspirační teorie propaguje.

Konspirační teorie

Za konspirační teorii označujeme hypotézy a alternativní výklady, které za pozorovanými jevy vidí "velké spiknutí", např. vlády nebo iluminátů.

Zastánci konspiračních teorií pochopitelně shromažďují data hlavně ve svůj prospěch. Díky potvrzujícímu omylu a tendenci věřit "velkým příběhům" se řada těchto teorií šíří bez nutnosti reálných důkazů.

Kdo ovládá svět? A může se velké spiknutí utajit?

Na průzkum, který v předvečer 13. výročí útoků na World Trade Center publikovala aktivistická skupina ReThink911, je třeba pohlížet stejně kriticky jako třeba na předvolební průzkum, který si nechá pro své účely zpracovat politická strana.

Dlouhodobé průzkumy ukazují, že skutečná čísla jsou mnohem střízlivější. Například zkoumání CBS a The New York Times ukazuje, že v roce 2006 Bushově vládě 16 % Američanů věřilo, že o útocích říkají celou pravdu, a 53 % se domnívalo, že „říkají spíše pravdu, ale něco skrývají“.

To ovšem neznamená, že by konspirační teorie neměly v Americe silnou základnu. Kurt Eichenwald v květnovém Newsweeku ukazuje, jak si teorie o spiknutí získávají výraznou popularitu a zasahují do politického a komunitního života. Celých 37 % Američanů například věří, že americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) spolu s farmaceutickými organizacemi zatajuje lék na rakovinu. Pětina lidí se domnívala, že FDA nutí děti do očkování, které je škodlivé.

Přehled konspiračních teorií k 9/11 a jejich rozbor

V roce 2011 jsme sestavili podrobný přehled konspiračních teorií týkajících se 11. září 2001.

Nenašli jsme jasnou podporu pro tzv. „velké spiknutí“. A kromě dvou tvrzení - která byla a jsou sporná - jsme nenašli žádnou konspirační teorii, která by se nedopouštěla účelového zacházení s důkazy (tzv. „cherry picking“, tedy vybírání jen toho, co se hodí do dané argumentace).

F-15 (ilustrační fotografie)

Průběh útoků na World Trade Center

 Kdo naplánoval a provedl útok na WTC? Proč nezasáhly stíhačky? Jednalo se o "false flag" operaci? Věděl prezident Bush o útoku s předstihem? (více)

 

Útoky na obě věže WTC (11. září 2001, New York)

Pád budov World Trade Centra

Spadly budovy v důsledku nárazů letadla a následného požáru, nebo byly v budovách nastraženy výbušniny? Nepadaly budovy příliš rychle/příliš pomalu? (více)

 

World Trade Center - budova 7

Pád budovy WTC7

Jak je možné, že budova číslo sedm se sesunula až po osmi hodinách požáru? Nechal ji Larry Silverstein, majitel budov, záměrně strhnout?

 

Památník obětem letu 93

Únos a pád letu číslo 93

Kdo byli pasažéři na palubě letu United Airlines 93? Byly trosky roztroušené desítky kilometrů od sebe, což by naznačovalo sestřelení? Zmizela těla pasažérů?

 

Pentagon - vrchní velitelství Ministerstva obrany USA

Výbuch Pentagonu

Narazil do Pentagonu unesený letoun? Nebo to byla řízená střela? Proč náraz není zachycen na kameře? Není díra v Pentagonu příliš malá na letadlo?

Pozn. red.: zdroje dat jsou uvedeny v jednotlivých článcích. Tyto články vyšly v roce 2011 a byly několikrát aktualizovány. Pokud byste v nich našli již nefungující odkazy, kontaktujte prosím redakci.

Velké nebo malé spiknutí?

Před třinácti lety, krátce po útocích 11. září, vznikly dva tábory zastánců konspiračních teorií:

  1. První se domníval, že americká vláda za útoky stojí a zorganizovala je jako operaci pod falešnou vlajkou (tzv. MIHOP - Made It Happen On Purpose).
  2. Mírnější tábor se domníval, že americká vláda, možná úmyslně, dopustila, aby se útok stal (tzv. LIHOP - Let It Happen On Purpose).

Mírnější LIHOP tábor ale velmi záhy podlehl teoriím o velkém spiknutí. Ty se vydaly po několika frontách, dočkaly se silného ohlasu nejen americké, ale i celosvětové komunity. Jsou přitažlivé i pro ty, kteří nemají ke konspiračním teoriím nebo alternativním výkladům reality tak vřelý vztah. Proč?

"Lidé mají pocit, že obrovská událost by měla mít právě tak významnou příčinu," říká Michael Shermer, šéf časopisu Skeptic Magazine. "A tady máme ohromnou tragédii a dozvíme se, že ji zosnovalo jen devatenáct chlapů? Nějakých neznámých lidí, co se protloukali tady a tam, úplně na okraji společnosti?" To je podle něj - samozřejmě spolu s neočekávaností těchto událostí a účelovým výběrem důkazů - hlavní důvod pro vytrvalou popularitu konspiračních teorií.

Takhle to 11. září 2001 vypadalo v New Yorku:

11. září 2010

Proč konspirační teorie stále přežívají?

Mnoho významných událostí je i po desítkách let předmětem dohadů, alternativních výkladů a konspiračních teorií, tedy úvah o tzv. velkých spiknutích, do kterých byla zapojena celá řada vysoce postavených osob. Známé konspirační teorie obestírají přistání člověka na Měsíci nebo útok na Pearl Harbour.

Mainstreamová konspirační teorie

Teorií o "velkých spiknutích" jsou celé desítky. Snad žádná z nich si však nenašla tak rychlou cestu do mainstreamu jako teorie o alternativním průběhu útoků 11. září. Mezinárodní průzkumy ukazují, že po světě věří ve spiknutí vlády USA průměrně 15 % dotázaných. Zatímco v Tchaj-wanu nebo Británii je toto číslo nízké (4 a 5 %), v Turecku je to celých 36 %. V Egyptě je konspirační teorie populární, ovšem za útoky vidí nikoli USA, ale Izrael. Je tedy jasné, že teorie k růstu potřebují nejen "internetové výzkumníky", ale také půdu celospolečenského klimatu, ve kterém mohou růst.

V době, kdy se "uznávaným konspiračním teoretikem" může stát každý, kdo má přístup k internetu a dostatečnou trpělivost odkazovat na dokumenty ostatních konspiračních teoretiků, je šíření, vyhledávání a udržování konspiračních teorií ještě snazší a výnosnější než kdykoli v historii. Řada konspiračních teoretiků vydělává na vydávání knih, filmů nebo vybírání předplatného. Mezi nejznámější celebrity, které si na konspiračních teoriích postavily jméno, je americký moderátor Alex Jones, který umí z kontroverzí velmi dobře profitovat.

To, že je něco konspirační teorie, samozřejmě neznamená samo o sobě, že jde o nesmyslnou úvahu. V historii se nepochybně najde řada reálných "lokálních spiknutí", mezi nejznámější patří zavraždění Julia Caesara členy římského senátu. Problematické jsou především "velké konspirace", tedy nerealistické předpoklady o ohromných spiknutích, která by vyžadovala bezpodmínečné zapojení a mlčenlivost stovek či tisíců lidí. V historii existují i konspirační teorie, které se s odstupem času ukázaly jako pravdivé. Je to ale v naprostém nepoměru k tomu, jak jsou o pravdivosti té své teorie přesvědčeni její zastánci.

O tom, jak mohou konspirace ve svém vlastním uzavřeném světě nabídnout smysluplné vysvětlení, jsme už psali:

  1. Najděte dostatečně vlivnou skupinu, která má motiv překroutit fakta.
  2. Naznačte, že tato skupina má možnost manipulovat informacemi z jinak důvěryhodných zdrojů.
  3. Hotovo. Nyní můžete vybírat pouze fakta, která se vám hodí k podpoře vaší teorie a ostatní fakta (i ta z důvěryhodných zdrojů) označit za zmanipulovaná.

K velké popularitě konspiračních teorií o 11. září samozřejmě přispěly i další faktory:

  • ohromný rozsah katastrofy - člověk se zdráhá uvěřit, že tak velká událost nemá stejně tak významnou příčinu
  • zmatky, které celý den provázely - běžné i neobvyklé zmatky, který ten den panovaly, lze při výběru faktů povýšit na příčiny nebo symptomy konspirace
  • následné války v Afghánistánu a Iráku - spolu s rozpoutáním dvou zámořských konfliktů daly USA do rukou konspirátorů jasný motiv
  • nově i NSA skandál - Edward Snowden ukázal, že 11. září mělo vliv na navýšení rozpočtu tajných služeb a ve světě konspiračních teorií je často motiv lepší než důkaz

Hlavní důvod pro bezmeznou víru je ale podle odborníků psychologický a souvisí se selektivním vnímáním a kognitivní disonancí. Zjednodušeně řečeno: veškeré následné důkazy a informace jsou poměřovány (a to i nevědomě) různým metrem podle toho, zda podporují či vyvracejí předem vytyčený názor.

Pěknou ukázkou je film Loose Change, jehož autoři jsou dokumentaristům BBC schopni přiznat, že řada důkazů v prvním filmu neodpovídala realitě, ale že to nic nemění na tom, co chtěli dokázat. Jsou přesvědčeni, že důkazy existují a že je najdou, když budou pečlivě odmítat "informace podvržené", tedy ty, které s jejich závěry nesouhlasí.

Konspirační myšlení

„Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píše Mark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

Osobní zkušenost: Mimochodem, před třemi roky mi jeden zastánce konspiračních teorií poslal celkem nové video, které ukazovalo výbuchy ve WTC 7 těsně před pádem. Když jsem si dal tu práci a ukázal, že je to montáž (ty výbuchy prostě byly přidány digitálně), tak pán uznal, že je to podezřelé. Když se později skutečně ukázalo, že video bylo falešné, hned se objevila informace (dost možná pravdivá), že video vytvořil někdo, kdo chce spiklenecké teorie zdiskreditovat. Což ukazuje, že konspirační teorie o pádu WTC7 jsou na správné stopě...

Stejné video tedy fungovalo vždy jako argument v ve prospěch zastánců konspirační teorie, bez ohledu na to, jestli bylo falešné, nebo pravé. Maarten Boudry, který se zabývá analýzou pseudovědeckých přesvědčení, to nazývá „imunizace proti novým argumentům“ - jakékoli nové informace mohou sloužit pouze k podpoře již dotvořeného názoru. Konspirační teorie a pseudovědecké disciplíny k tomu využívají různých strategií, v tomto případě strategii, která se přímo nazývá „konspirační myšlení“.

Podle profesora Abolhassana Astaneha nemá obvykle racionální diskuse o konspiračních teoriích žádný výsledek. "Konspirátoři jsou nesmírně zanícení. Poté, co jim důkladně ukážete, že jejich konkrétní teorie zkrátka nemůže v žádném případě odpovídat faktům, jen obrátí a přijdou s novou, která podporuje jejich původní záměr. Je to kruhová diskuse bez konce."

Dalším motivem může být zbavení se zodpovědnosti: pokud jsou zde ohromné skryté organizace ovládající náš život a každý jeho aspekt, znamená to, že jsme méně zodpovědní za to, co děláme my. V postmoderním světě, kde už žádné velké příběhy nepůsobí tak silně jako před několika staletími, je víra ve velkou konspiraci svým způsobem přitažlivá a úlevná. Jde o příběh, který připisuje jasný smysl událostem, které jinak smysl nedávají.

"Žijeme ve světě plném úzkosti. A myslím, že hlavním důvodem této úzkosti je, že nevíme, komu důvěřovat a v co věřit," říká scenárista Frank Spotnitz. "Je velmi přitažlivé přijmout nějakou velkou konspirační teorii, protože je to jako kouzelný klíč, který všechny ty kousky slepí dohromady. Otevře dveře a vy najednou víte: Aha, tak tohle se děje. Ještě že to vím. Taková úleva. Úzkost kupodivu poleví. A nezáleží na tom, jak podivná nebo znepokojivá ta konspirační teorie je. I tak je to jasná odpověď ve světě, který mnoho jasných odpovědí nenabízí."

Aktualizace: Do článku jsem na základě diskuze doplnil osobní zkušenost a citaci o imunizační strategii konspiračních teorií.