Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


NASA předvedla unikátní dron s otočným křídlem a deseti rotory

aktualizováno 
Napůl vrtulník, napůl letadlo. Dron od NASA kombinuje rychlost letounu s pevným křídlem s precizním přistáním helikoptéry. Tento měsíc se výzkumníci pochlubili první úspěšnou zkouškou v reálných podmínkách.Chtějí navázat na tradici konvertoplánu V-22 Osprey.

Bezpilotní letouny jsou v kurzu. Používá je armáda, novináři, fotografové, sportovci, aerolinky i soukromé firmy. Doprava dronem na elektrický pohon má však zásadní úskalí: výdrž baterie. Protože všechny rotory vrtulníku musejí být naplno v provozu po celou dobu letu, bývá dosah takových strojů malý a ve vzduchu mohou působit pouze několik desítek minut.

Je proto logické, že konstruktéři hledají způsob, jak navrhnout úspornější drony, které využívají vztlaku křídel a šetří tak energii. Zatímco Google pracuje na velkém křídle, které by balíčky spouštělo na padáku, vývojáři z Langley Research Center NASA ve Virginii se inspirovali u hybridního armádního letounu (tzv. konveroplánu) V-22 Osprey (více o něm zde).

Konvertoplán V-22 Osprey amerického námořnictva a armády:

Výhoda konvertoplánu spočívá v jeho manévrovací schopnosti při vzletu a přistání. Nepotřebuje žádnou ranvej pro vzlet a může přistát prakticky na louce. Je pochopitelné, že pro armádu jsou takové vlastnosti velmi cenné.

Ale stejně tak se mohou podobné vlastnosti osvědčit i u komerčně či amatérsky využívaného dronu. Kolmý start i přistání znamenají snadné ovládání a nasazení ve městech. Pevné křídlo zase znamená vyšší dolet i rychlost.

Vývoj prototypu a jeho budoucí využití

„Zatím jsme otočení hlavního křídla ze svislého do vodorovného směru vyzkoušeli za letu pětkrát,“ popisuje testování Bill Fredericks, letecký inženýr NASA. „Jsme teď v další fázi, kdy chceme přesvědčivě demonstrovat, že tento koncept je aerodynamicky čtyřikrát efektivnější než vrtulník.“

Ovládání je zatím trochu komplikovanější, než dojde k jeho automatizaci. „Létá se s tím spíš jako s třímotorovým letadlem,“ vysvětluje testovací pilot Zack Johns. „Řada čtyř rotorů na levém křídle reaguje společně, čtyři rotory na pravém křídle tvoří druhou skupinu a třetí skupinou jsou dva rotory na ocasu.“

„Náš letoun GL-10 by se dal využít pro dopravu malých balíčků, dlouhodobé sledování pro zemědělství, mapování větší oblasti a další aplikace,“ vypočítává Bill Fredericks. NASA pracuje i na dalších iniciativách souvisejících s bezpilotními letouny. Cílem je vytvořit platformu pro systematické využití vzdušného prostoru bezpilotními letouny. I proto je potřeba vyzkoušet různé koncepty.

Koncept pevného křídla bezpilotního letounu, který testuje Google:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.