NASA předvedla unikátní dron s otočným křídlem a deseti rotory

  • 36
Napůl vrtulník, napůl letadlo. Dron od NASA kombinuje rychlost letounu s pevným křídlem s precizním přistáním helikoptéry. Tento měsíc se výzkumníci pochlubili první úspěšnou zkouškou v reálných podmínkách.Chtějí navázat na tradici konvertoplánu V-22 Osprey.

Bezpilotní letouny jsou v kurzu. Používá je armáda, novináři, fotografové, sportovci, aerolinky i soukromé firmy. Doprava dronem na elektrický pohon má však zásadní úskalí: výdrž baterie. Protože všechny rotory vrtulníku musejí být naplno v provozu po celou dobu letu, bývá dosah takových strojů malý a ve vzduchu mohou působit pouze několik desítek minut.

Je proto logické, že konstruktéři hledají způsob, jak navrhnout úspornější drony, které využívají vztlaku křídel a šetří tak energii. Zatímco Google pracuje na velkém křídle, které by balíčky spouštělo na padáku, vývojáři z Langley Research Center NASA ve Virginii se inspirovali u hybridního armádního letounu (tzv. konveroplánu) V-22 Osprey (více o něm zde).

Konvertoplán V-22 Osprey amerického námořnictva a armády:

Výhoda konvertoplánu spočívá v jeho manévrovací schopnosti při vzletu a přistání. Nepotřebuje žádnou ranvej pro vzlet a může přistát prakticky na louce. Je pochopitelné, že pro armádu jsou takové vlastnosti velmi cenné.

Ale stejně tak se mohou podobné vlastnosti osvědčit i u komerčně či amatérsky využívaného dronu. Kolmý start i přistání znamenají snadné ovládání a nasazení ve městech. Pevné křídlo zase znamená vyšší dolet i rychlost.

Vývoj prototypu a jeho budoucí využití

„Zatím jsme otočení hlavního křídla ze svislého do vodorovného směru vyzkoušeli za letu pětkrát,“ popisuje testování Bill Fredericks, letecký inženýr NASA. „Jsme teď v další fázi, kdy chceme přesvědčivě demonstrovat, že tento koncept je aerodynamicky čtyřikrát efektivnější než vrtulník.“

Ovládání je zatím trochu komplikovanější, než dojde k jeho automatizaci. „Létá se s tím spíš jako s třímotorovým letadlem,“ vysvětluje testovací pilot Zack Johns. „Řada čtyř rotorů na levém křídle reaguje společně, čtyři rotory na pravém křídle tvoří druhou skupinu a třetí skupinou jsou dva rotory na ocasu.“

„Náš letoun GL-10 by se dal využít pro dopravu malých balíčků, dlouhodobé sledování pro zemědělství, mapování větší oblasti a další aplikace,“ vypočítává Bill Fredericks. NASA pracuje i na dalších iniciativách souvisejících s bezpilotními letouny. Cílem je vytvořit platformu pro systematické využití vzdušného prostoru bezpilotními letouny. I proto je potřeba vyzkoušet různé koncepty.

Koncept pevného křídla bezpilotního letounu, který testuje Google: