Virus SARS-CoV-2 z Česka rozhodně nezmizí, ovšem alespoň pro tuto chvíli se jeho šíření podařilo velmi výrazně zpomalit. V nejbližších týdnech by se měl českou populací šířit jen velmi pomalu a počty nemocných by se neměly zvyšovat. Tvrdí to alespoň model, který vládou pověření odborníci považují za nejlepší popis současné epidemické situace v Česku.
Ve středu dopoledne ho na tiskové konferenci představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Základní informace z konference jsme přinesli v předchozím článku, nyní si s námi můžete podrobněji projít předpověď i údaje, na kterých je postavena.
Počet nemocných v Česku samozřejmě stále roste, ovšem tempo růstu není exponenciální. Počty nově nakažených zůstávají zhruba stejné. Kdyby tomu tak nebylo, křivka na následujícím grafu zobrazujícím celkový počet nakažených by stoupala směrem vzhůru.
Poměr pozitivních a hospitalizovaných případů. V ČR se ke 30. březnu zatím naštěstí nemění, což by mělo naznačovat, že se u nás nerozjíždí „skrytá“ epidemie. Pokud má pravdu model, který ÚZIS používá, měl by se při tomto trendu také snižovat počet skrytých nakažených.
Celkový počet případů covid-19 s vyznačeným podílem dětí a mladistvých (do 19 let věku) a především seniorů, kteří obecně řečeno jsou nejzranitelnější skupinou (šedě). Podíl seniorů se pohybuje kolem 23–24 procent.
Růst počtu nových případů se nezrychlil, byť v poslední době poměrně pomalu, ale přece jen jistě přibývá za den provedených testů. Poměr pozitivních testů k těm negativním se tedy v posledních dnech snižuje.
Další graf Ladislava Duška zachycuje totéž poněkud komplikovaněji. Ukazuje, jak celkový počet nakažených, tak procento pozitivních testů za den. To klesá, takže pacientů přibývá zhruba stále stejně (cca kolem 200 nových případů denně). Kdyby procento zůstávalo stejné, nárůst by měl průměrné tempo několika desítek případů navíc denně.
Graf, který shrnuje celkový počet nakažených s připojeným denním přírůstkem pacientů. Počet testů se neustále zvyšuje, takže kdyby se podíl pozitivních testů nesnižoval, potvrzených nakažených by rychle přibývalo.
Virus se tedy šíří v České republice stále pomaleji a pomaleji, domnívají se Ladislav Dušek a jeho kolegové. Index nakažlivosti viru tak v posledních dnech a týdnech neustále klesal na hodnoty kolem 1 – tedy jeden infikovaný nakazí zhruba jednoho další člověka. Nemoc tedy „nevyhasíná“, ale pouze doutná v populaci, a to i za současných razantních opatření.
Model zpřesněný na výsledcích posledních dní tvrdí, že index nakažlivosti, tzv. R, se pohybuje zhruba v rozmezí 1 až 1,1. V prvním případě počty nemocných lidí v danou chvíli zůstanou prakticky neustále na dnešní úrovni, tedy kolem 200 nových případů denně (v jednu chvíli by tak bylo nakaženo vždy několik tisíc lidí).
V horším případě (R 1,1) by nemocných přibývalo, na poměry epidemií ovšem poměrně pomalu. I tak by se do konce dubna celkový počet případů více než zdvojnásobil na zhruba 12,5 tisíce, a pak během května znovu zdvojnásobil.
Graf predikce vývoje epidemie podle modelu ÚZIS představeného 8. dubna 2020. Je vidět dosavadní průběh epidemie v ČR spolu s předpokladem vývoje do konce dubna. Žluté tečky představují počet zachycených případů, červená křivka odhad vývoje potvrzených případů. Šedá pak počet neodhalených případů. Graf je kumulativní, tedy zobrazuje celkový počet případů, a ne počet aktuálně nemocných. Velmi jednoduše řečeno na něm nikdy nemůže nic klesat.
Neznamená to tedy, že bychom se dříve či později neocitli v nezáviděníhodné situaci s vysokým počtem nakažených, nemělo by to ovšem nastat v nejbližších týdnech, ale výhledově v řádu měsíců. Což dává čas podniknout další opatření, ale zároveň to znamená, že se bez nich neobejdeme. „Virus není možné teď nijak vymýtit či zničit, zůstane tu s námi jako například chřipka,“ řekl Ladislav Dušek.
Dokud proti němu nezíská odolnost větší část obyvatel, může se šířit velmi snadno a rychle. Vládní experti tedy na konferenci potvrdili, že přechod k normálu bude pomalý a postupný, aby se zabránilo rychlému šíření nemoci. Což jinak řečeno znamená, že byť je stav epidemie covid-19 u nás v mezinárodním srovnání podle Ladislava Duška unikátní, snadno se to může změnit.
Kolik nás je bez příznaků?
Samozřejmě, modely se mohou mýlit. Jednou z neznámých je stále množství lidí, kteří nemoc přenáší bez příznaků. Model ÚZIS předpokládá, že počet lidí bez příznaků, kteří sami nejspíše netuší, že by mohli být nemocní, je kolem 10 procent z celkového počtu případů.
Pokud by poměr měl být jiný, model to ovšem zcela zásadně změní. Proto tým z ÚZIS připravil i příklad modelu, ve kterém je podíl bezpříznakových nakažených 30 procent z celkového počtu případů. V takové situaci by se nemoc šířila podstatně rychleji a Česká republika by měla nejhorší před sebou. Nemoc by se lépe přenášela (index nakažlivosti by byl zhruba 1,2 až 1,35) a celkový počet diagnostikovaných případů by se do konce dubna celkem zečtyřnásobil.
Model upravený pro předpoklad, že poměr lidí bez příznaků mezi nakaženými je 30 procent. V takovém případě by bezpříznakových nakažených bylo místo 2 000 zhruba 5 000 a celkový počet případů na konci dubna by se při středním průběhu přiblížil 20 tisícům, přesněji by se pohyboval v intervalu od 15 do 25 tisíc. Na grafu nejsou tyto možnosti zobrazeny.
Ladislav Dušek dal na konferenci jasně najevo, že za bližší pravdě považuje model s nižším počtem bezpříznakových pacientů, ale dat je stálo málo. Pravdu v tuto chvíli ukáže pouze budoucnost, přesněji řečeno především počty hospitalizovaných a počty pozitivně diagnostikovaných případů.
Úmrtí na covid-19
Protože počet pacientů zatím nestoupá nijak výrazně, lůžka určená pro pacienty s covid-19 v České republice jsou zatím z velké části prázdná, vyplynulo pak z prezentace anesteziologa Vladimíra Černého, který je členem expertního týmu pro klinickou péči během epidemie. V českých nemocnicích jsou například zhruba dva tisíce ventilátorů, zatím bylo ovšem do nemocnic přijato 64 pacientů, kteří ventilátor potřebovali kvůli napadení novým typem koronaviru.
Většina z 231 pacientů, kteří byli k sedmému dubnu v nemocnici s covid-19, byla přijata v posledním týdnu, jak poznáte z následujícího grafu. Z něho je také dobře patrné, že kdyby trend pokračoval, situace by se relativně rychle – během několika málo týdnů – stala opravdu vážnou.
Jak to vypadalo s počty hospitalizovaných pacientů k 7. 4. 2020. Zhruba polovina z nich byla přijata v posledním týdnu, což znamená, že do té doby počet těžce nemocných v populaci stále stoupal. Od této chvíle by se měl podle modelů ÚZIS stabilizovat. Pokud se počet pacientů výrazně zvýší, bude to důležitý náznak toho, že se model plete.
Z dosavadních údajů je patrné, že stejně jako v jiných zemích i v České republice umírají na covid-19 především lidé starší a z větší části muži.
Stejně jako v jiných zemích i v České republice umírají na covid-19 především lidé starší a z větší části muži.
Zemřelí pacienti s nemocí covid-19 měli z valné většiny řadu jiných obtíží. Pouze dva lidé z dosavadního počtu zemřelých (2,6 procenta) neměli ani bod na tzv. DCCI komorbiditním indexu, tedy neměli v podstatě žádné chronické onemocnění. Pro představu 5 a více bodů už jsou opravdu závažné zdravotní problémy, například člověk s rakovinou (nemetastázující) a cukrovkou s chronickými obtížemi bude mít dohromady 4 body (2 za každou nemoc).
Starší lidé tak jednoznačně dominují i mezi hospitalizovanými. Zhruba tři čtvrtiny přijatých s chorobou covid-19 tvoří totiž lidé starší 60 let.
Projděte si vybrané slidy z prezentace expertního týmu |
