Na Mars ano, k asteroidu ne. Kam Evropa (ne)poletí v příštím desetiletí

aktualizováno 
Ministři členských zemí evropské vesmírné agentury ESA rozhodli o tom, které projekty dostanou peníze a které ne. A jedna evropská specialita zůstala opomenuta.

Mise ExoMars 2016 začala 14. března 2016, kdy odstartovala raketa Proton-M. | foto: ESA/Stephane Corvaja

Členské země pro ESA na příštích dest let odsouhlasily rozpočet 10,3 miliardy eur. Agentura přišla s návrhem rozpočtu na 11 miliard, takže je jasné, že něco muselo jít stranou.

Ale začněme u toho, co schváleno bylo. Potvrdily se v podstatě stávající priority, totiž pokračující provoz Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a lety na Mars. ESA na pokračování vědecké práce na ISS věnuje zhruba miliardu eur. Dalších 400 milionů eur půjde na další velkou prioritu ESA, program letů k Marsu ve spolupráci s Ruskem nazvaný ExoMars. Jak si možná pamatujete, v říjnu 2016 k Marsu dorazila evropská sonda TGO. Více jsme o ní psali tehdy, nyní si jen zopakujme, že chce především odpovědět na otázku, kde se na Marsu bere metan. Na Zemi je tento plyn spojen s přítomností života, nabízí se tak lákavá, byť velmi nepravděpodobná možnost, že na Marsu by to snad mohlo být podobné.

Pravděpodobné místo dopadu modulu Schiaparelli. Snímek pořídila družice Mars...

Pravděpodobné místo dopadu modulu Schiaparelli. Snímek pořídila družice Mars Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu vyslala NASA. Na pravé straně je snímek a vedle něj zvětšený výřez.

Součástí letu byl i pokus o přistání modulu Schiaparelli, který měl především pro účely dalšího modulu ověřit postup přistání na Marsu (naplánovaného na rok 2020). Modul neuspěl, protože počítač se na základě špatného údaje senzorů ve výšce necelých čtyř kilometrů domníval, že je podstatně blíže povrchu a v podstatě ukončil přistávací manévr. Schiaparelli tedy dopadl na povrch velikou rychlostí a byl zcela zničen.

Z neúspěšného pokusu má ESA ovšem podle konstruktérů dost údajů, aby se podobná chyba už neopakovala. Další stroj by měl přistání přežít a ESA o tom evidentně přesvědčila i ministry členských zemí. Však by také byla škoda, kdyby to bylo jinak, protože na palubě bude mít zařízení, která se na Mars zatím nedostala, včetně vrtáku schopného dostat se do geologických vrstev dva metry pod zemí a sofistikovaných detektorů organických látek.

Neúspěch Schiaparelliho se možná na rozhodnutí trochu podepsal, protože ministři s přidělením zmíněných prostředků souhlasili pouze pod podmínkou, že zhruba čtvrtinu z nich ESA najde někde ve svém rozpočtu. Členské státy tedy dají na ExoMars jen dalších 300 milionů eur, zbytek bude muset agentura sehnat jinde.

K asteroidu se neletí

Podívejme se i na to, co se do rozpočtu nevešlo. Tou nejzajímavější obětí je projekt AIM, což měl být let dvou malých satelitů a malého přistávacího zařízení k asteroidu Didymos. To je zdánlivě nezajímavý vesmírný “šutr”, má ovšem zajímavou budoucnost. Právě k němu totiž míří americká mise DART, která má ověřit možnosti ochrany Země před případnými nebezpečnými kosmickými tělesy.

DART není na pohled nijak rafinovaný pokus: v podstatě chce vyzkoušet, co se stane, když do malého asteroidu narazí sonda pohybující se relativní rychlostí zhruba šest kilometrů za sekundu. (Sonda je opravdu malá, a tak cílem není samotný Didymos, ale výrazně menší, zhruba 165metrový miniasteroid obíhající kolem něj, známý jako Didymoon, tj. “měsíc Didyho”). Odborníci chtějí především vědět, zda a do jaké míry dojde ke změně směru letu asteroidu - na papíře to může vypadat jako celkem jednoduchý fyzikální problém, ale v praxi se může spousta věcí pokazit.

Evropská mise AIM měla při pokusu pomáhat hlavně sběrem údajů z bezprostřední blízkosti, samotného nárazu se účastnit neměla. Ovšem cenná data nakonec nezprostředkuje, protože nezískala dostatečnou podporu mezi ministry. Podle zdrojů časopisu Nature jí nakonec chybělo do rozpočtu ještě pár desítek milionů eur z plánovaných cca 250 milionů. (Na průběh americké mise DART to vliv mít nebude, NASA počká patrně do roku 2022, kdy bude Didymos tak blízko Země, že bude možné událost relativně dobře sledovat z naší planety.)

Rozpočtový neúspěch je ovšem škoda pro ESA, jak se nechali slyšet i někteří odborníci pracující pro tuto agenturu. Díky úspěchu sondy Rosetta, která vyslala (pravda, pouze poloúspěšně) modul Philae na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko, mají nyní Evropané s podobnými lety zdaleka nejbohatší zkušenosti ze všech kosmických agentur. Zkušenosti ovšem ESA opustí s tím, jak budou stárnout lidé, kteří let vedli a připravovali. Ti navíc v řadě případů nebudou mít možnost, jak předat své zkušenosti mladším, protože ani v dalším desetiletí se podobný projekt v Evropě podle všeho neuskuteční.

Ale skončeme lepší zprávou. Česká vláda také v prosinci odsouhlasila zvýšení příspěvku ČR do rozpočtu ESA. V příštím roce by měl činit 830 milionů korun, čímž pokračuje trend zvyšování českého příspěvku z roku 2015. Tehdy vláda navýšila český příspěvek ze 327 milionů na cca 530 milionů korun.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Televizor z Plzně potěšil, nabízí velmi dobrý obraz za příznivou cenu

Televizor Hisense H55U7A

Otestovali jsme v Plzni vyráběný televizor čínské značky Hisense. Za rozumnou částku nabízí výborný 120Hz LCD...

Smrtící propaganda: jak lži a falešná fotografie rozpoutaly masakry

Fotografie obrazu srbského umělce Uroše Prediće z roku 1888 zneužila propaganda...

V ranních hodinách 20. listopadu 1991 bělehradská televize zveřejnila zprávu, že Chorvati zmasakrovali v základní škole...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Další z rubriky

Nejdelší obratlovec všech dob se srazil. Nahradit jej musel menší

Gigantická kostra titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis v...

Doposud nejdelší obratlovec, který kdy na zemi podle našich poznatků žil, musel být přeřazen do jiné čeledi. Tím se...

Dvě ledové kry fascinují celý svět pravými úhly, ale jsou úplně obyčejné

„Pravoúhlý ledovec“

Americká agentura NASA natočila ledovou kru, která na první pohled zaujme obdélníkovými rysy. Přestože uchvátila široké...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly
V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly

V již šestém ročníku grantového programu Komerční banky a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zvítězil výrobek Mamavis – univerzální zábal, který přináší nemocnému komfortní využití tradiční léčebné metody Vincence Priessnitze.

Najdete na iDNES.cz