Informace: Původní verze článku nepřesně uváděla, že při prvním (nepilotovaném) demonstračním letu CrewDragon došlo k problémům s padáky. Naznačoval, že právě proto před dalším letem proto musí dojít k úpravě padákového systému. Ve skutečnosti byla úprava naplánována již dopředu; let DM-1 tedy probíhal s „nefinální“ verzí padákového systému. Text článku byl v tomto smyslu upraven. Redakce se za nepřesnost omlouvá.
Již v minulosti se na veřejnost dostaly informace, podle kterých NASA se společnosti SpaceX stále řeší otázky kolem padáků pro loď Crew Dragon. Jejich přesná povaha není známá, ale je jisté, že padáky stále ještě nedostaly svolení k použití na letech se skutečnou posádkou. V posledních dnech ovšem situaci vyjasnily informace zveřejněné webem Ars Technica.
SpaceX prý doposud provedlo už 18 testů padákového systému v různých konfiguracích (například simulaci situace, kdy se se jeden ze čtyř hlavních padáků neotevře) a podle Stevea Stiche z NASA má Crew Dragon před sebou ještě minimálně deset dalších testů.
Situaci rozhodně nepomohla anomálie nákladního Dragonu během loňské mise CRS-15, při které při návratu lodi z ISS údajně došlo kvůli problému s padáky k „výrazně vyššímu přetížení, než se očekávalo“.
Padáky staršího nákladního Dragonu a nového Crew Dragonu jsou sice odlišné (nákladní má jen 3 hlavní padáky, které jsou navíc jinak uchyceny k lodi), ale i tak se jedná o relevantní událost, kterou je před certifikací lodi Crew Dragon nutné prošetřit.
Ve výsledku to znamená, že padáky na březnové demonstrační misi Crew Dragonu byly odlišné od finálního systému a před prvními misemi s posádkou ještě projdou změnami. Proto astronaut Doug Hurley, který poletí na demonstrační misi DM-2, ještě před prvním startem Crew Dragonu řekl: „Bez ohledu na to, jak dobře bude fungovat padákový systém při DM-1, pořád zbývá spousta práce.“
Jak moc velkých změn se padáky dočkají, bude záležet i na údajích nasbíraných během mise DM-1 a zmíněných deseti či více dalších testů padáků, které jsou v plánu. Provedení potřebných změn pak samozřejmě může vést k odkladům pilotované mise DM-2. Ta je zatím oficiálně plánována na červenec, ale proslýchá se, že realističtější termín je konec léta nebo podzim.
Motory nepomohou
V souvislosti s problematickými padáky se nabízí také otázka, jak užitečné by v nouzové situaci mohly být motory SuperDraco. Ty měly Crew Dragonu původně sloužit nejen pro potřeby záchranného systému, ale také pro čistě motorické přistání na pevnině. Padáky měly sloužit pouze jako záloha. Crew Dragon ale nejspíš nikdy nebude přistávat primárně motoricky, protože SpaceX tuto funkcionalitu v podstatě přestalo vyvíjet.
Elon Musk aktuálně vysvětlil, že padáky jsou nyní primárním způsobem přistání, protože bylo obtížné prokázat bezpečnost přistání pomocí motorů. Zároveň ale dodal, že motorické přistání na pevnině by při nákladních misích mělo být proveditelné, protože na ně nejsou kladeny tak vysoké bezpečnostní nároky.
Nicméně nejspíš mluví jen v teoretické rovině a motorické přistání stále není v plánu ani pro zásobovací mise CRS2, které začnou v druhé polovině příštího roku. Pro SpaceX motorické přistání Crew Dragonu přeci jen představuje jakousi slepou vývojovou větev, což uznal i sám Musk v reakci na něčí tweet, podle kterého to nestojí za námahu a je lepší si počkat na Starship, která Dragony nahradí: „To je asi pravda. Rychlost vývoje Starshipu je o dost vyšší než v případě Falconu a Dragonu, které však představovaly důležitý mezikrok.“
No dobrá, motorického přistání se tedy nejspíš nedočkáme, jak dobře vysvětlil Everyday Astronaut ve svém videu, ale co kdyby došlo během normálního přistání k selhání padáků? Mohly by motory SuperDraco zachránit posádku Crew Dragonu alespoň tak, že by provedly měkké přistání do vody nebo alespoň zmírnily dopad, podobně jako to dělá Sojuz nebo New Shepard?
Technicky to pochopitelně možné je, ale je na takovou situaci Crew Dragon připraven i softwarově? Na to se Muska někdo zeptal na Twitteru a on odpověděl: „Nejspíš ano, ale je to podmíněno vyhodnocením a schválením NASA.“ Z toho bohužel není jasné, jestli to je něco, na čem se pracuje, nebo jestli je to volitelná funkce, kterou NASA má teoreticky k dispozici, ale v reálu si nevyžádala její implementaci.
Článek vznikl pro server ElonX.cz, který se věnuje primárně činnosti firmy SpaceX a také dalších společností, ve kterých je zapojen Elon Musk. Text byl redakčně upraven, originál najdete zde.
