Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kosmonauty z Discovery zlobí starý solární panel

  11:52aktualizováno  11:52
Také druhý výstup posádky raketoplánu Discovery do vesmíru byl úspěšný. Posádce se podařilo přepojit elektrická vedení na vnějším plášti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na nový energetický zdroj. Jen se starými solárními panely si zatím neporadila.

Výstup do vesmíru v rámci mise na dokončení stanice ISS | foto: NASA

Astronauti Robert Curbeam z USA a Christer Fuglesangem ze Švédska zahájili výstup ve čtvrtek ve 20:41 SEČ a byli se svými úkoly hotovi přibližně po pěti hodinách, tedy rychleji, než NASA předpokládala. Všechna elektrická propojení fungují, konstatovalo po ukončení výstupu pozemní středisko v americkém Houstonu.

"Jde o jednu ze stěžejních etap v budování stanice," zdůraznil představitel pozemního střediska mise John Carry. Vysvětlil, že se posílí zásobování elektrickou energií, což umožní zvýšit počet osob na ISS. Ten je dosud omezen na tři. Umožní to také připojit nové moduly, především laboratoře Columbus z Evropy a Kibo z Japonska. 

NASA sleduje výstupy posádky Discovery s velkým napětím. Tuto operaci plánoval úřad provést již v roce 2003. Po nehodě raketoplánu Columbia však byla možná až nyní. Inženýři NASA se obávali toho, jak nejméně tři roky staré zařízení na přepojení zareaguje.

Astronauti během druhého výstupu také aktivovali část systému teplotní kontroly stanice a přemístili pracovní plošinu používanou pro ukládání nástrojů při práci ve volném prostoru.

Raketoplán Discovery

Přepojování elektrického systému ISS má v sobotu dokončit během třetího výstupu kosmonaut Curbeam s americkou kolegyní Sunitou Williamsovou.

Třetí směna vně stanice by měla být poslední, NASA nicméně uvažuje ještě o čtvrtém výstupu, při němž by astronauti manuálně složili jedno ze dvou křídel starých solárních panelů. Posádka se o jeho zatažení pokoušela dálkovým ovládáním v noci na čtvrtek, ale podařilo se jí to jen částečně, neboť šest let staré zařízení se po několika minutách zablokovalo.

Staré panely mají udělat prostor novým, jež na ISS nainstalovala v září posádka raketoplánu Atlantis. Třebaže se zasouvací manévr podařil jen z části, již nyní se může nový energetický zdroj natáčet ke Slunci, aby byl schopen zachytit dostatek slunečních paprsků. Nasměrování umožňuje hliníkové rameno, které Curbeam s Fuglesangem nainstalovali už v noci na středu - více zde. 

Zapojení nových solárních kolektorů je dalším krokem k dokončení stanice, které NASA plánuje s ruskými a dalšími evropskými partnery do roku 2010, kdy vyprší životnost amerických raketoplánů. Do té doby by se jimi mělo ke komplexu vydat ještě nejméně 14 misí. Příště má raketoplán vyrazit k ISS na jaře 2007. Mezinárodní stanice se má stát nezbytným předsunutým postem pro mise s lidskou posádkou k Marsu a dále.

První výstup byl bez problémů

Dva astronauti z raketoplánu Discovery, který v pondělí večer SEČ úspěšně zakotvil u ISS, uskutečnili první ze tří plánovaných výstupů do kosmického prostoru v noci na středu. - více zde

Během více než šestihodinového pobytu ve volném prostoru splnili podle řídícího střediska bez problémů všechny úkoly. Jedním z hlavních bylo připevnit k ISS dvoutunový hliníkový díl, který Discovery k ISS dopravil.

Současná dvanáctidenní mise Discovery má skončit přistáním sedmičlenné posádky 21. prosince na Floridě.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.